Likvidace jedů z Milovic
Zcela chápu nelibost mratínského starosty nad toxickými odpady skladovanými v
obci firmou EKOBO. Tuny olejů obsahujících nebezpečné dioxiny a polychlorované
bifenyly (PCB) uložené v nevyhovujícím skladu jsou špatnou zprávou nejen pro
místní obyvatele, ale i pro všechny, jimž životní prostředí není lhostejné.
Ještě horší dle mého je, že lidé podílející se na vzniku problému zastávají
významná odpovědná místa ve státní správě. Paní Zdenka Šmídová ve funkci šéfky
odboru životního prostředí Okresního úřadu v Nymburku nejprve v 90. letech
přihlížela navážení toxických odpadů do areálu spalovny v Milovicích. Léta
nechávala tisíce tun nebezpečných odpadů
[https://www.kamsnim.cz/browse/nebezpecny] na ilegální skládce pod širým nebem
napospas působení větru, deště a mrazu. Když bylo na základě kampaně Greenpeace
rozhodnuto na náklady státu odpady zajistit a bezpečně uložit, paní Šmídová
tajila, kam a za jakých podmínek jedy z Milovic mizí. Nezasáhla ani ve chvíli,
když místo firmou EKOBO slíbeného odborného zacházení byl nebezpečný jedovatý
koktejl přeléván rezavými nádobami ukrajinskými dělníky. Paní Šmídová mlčela i v
srpnu 2000, kdy nic netušící obyvatele středních Čech ohrožoval náklaďák s
tunami jedů na korbě, který divokou honičkou á la hollywoodská gangsterka unikal
reportérům televizního pořadu Fakta. Nakonec se stejně EKOBu nepodařilo místo a
podmínky skladování odpadů z Milovic utajit. Právě Fakta spolu s Greenpeace
objevily jedy v bývalém cukrovaru v Mratíně. Na základě podnětu Greenpeace Česká
inspekce životního prostředí přislíbila zjednat nápravu a firmě byla udělena
pokuta. Jako expertka byla firmou EKOBO najata paní Ivana Jirásková, která dnes
ve funkci náměstkyně ministra Libora Ambrozka vede sekci technické ochrany
životního prostředí a do jejíž kompetence spadá tematika odpadů, ochrany ovzduší
a posuzování vlivu staveb na životní prostředí. V nové funkci stačilo paní
Jiráskové v říjnu 2002 pár dnů, aby doporučila bez výběrového řízení přidělit
téměř třímiliardovou zakázku na sanaci ve Spolaně Neratovice firmě SITA Bohemia.
Shodou okolností právě ta v roce 2000 pod názvem SCHB skladovala pro EKOBO za
\"expertního\" dohledu paní Jiráskové část toxických odpadů z Milovic. Možná
proto náměstkyni Jiráskovou nezajímalo, že o zakázku na sanaci dioxinů ve
Spolaně se ucházela i konkurenční kanadská společnost, která úspěšně
zlikvidovala tisíce tun toxických odpadů v řadě zemí světa. Že firma zvítězila
například ve výběrovém řízení Agentury OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) na
sanaci podobně zamořeného podniku na Slovensku, v Čechách nikoho nezajímalo.
Případem se proto z podnětu Greenpeace zabývá kriminální policie. Skandál s jedy
z Milovic po dvou letech zdánlivě utichl a dámy, jež nad mafiánským způsobem
likvidace milovické skládky dohlížely, zastávají dnes vlivnější pozice. Zdenka
Šmídová povýšila na středočeský krajský úřad a Ivana Jirásková dokonce na
ministerstvo. V Milovicích \"osvědčené\" utajování prakticky čehokoli je nyní
praktikováno znovu, tentokrát v případě Spolany, a obě dámy jsou opět u toho.
Ministr Ambrozek a hejtman Petr Bendl by podle mého názoru měli pečlivě zvážit,
jakým lidem svěřili významné pravomoci a kdo se bude podílet na rozhodování o
osudu zamořené Spolany. Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace Zdroj:
Mladá fronta Dnes
Zcela chápu nelibost mratínského starosty nad toxickými odpady skladovanými v obci firmou EKOBO. Tuny olejů obsahujících nebezpečné dioxiny a polychlorované bifenyly (PCB) uložené v nevyhovujícím skladu jsou špatnou zprávou nejen pro místní obyvatele, ale i pro všechny, jimž životní prostředí není lhostejné. Ještě horší dle mého je, že lidé podílející se na vzniku problému zastávají významná odpovědná místa ve státní správě. Paní Zdenka Šmídová ve funkci šéfky odboru životního prostředí Okresního úřadu v Nymburku nejprve v 90. letech přihlížela navážení toxických odpadů do areálu spalovny v Milovicích. Léta nechávala tisíce tun nebezpečných odpadů na ilegální skládce pod širým nebem napospas působení větru, deště a mrazu. Když bylo na základě kampaně Greenpeace rozhodnuto na náklady státu odpady zajistit a bezpečně uložit, paní Šmídová tajila, kam a za jakých podmínek jedy z Milovic mizí. Nezasáhla ani ve chvíli, když místo firmou EKOBO slíbeného odborného zacházení byl nebezpečný jedovatý koktejl přeléván rezavými nádobami ukrajinskými dělníky. Paní Šmídová mlčela i v srpnu 2000, kdy nic netušící obyvatele středních Čech ohrožoval náklaďák s tunami jedů na korbě, který divokou honičkou á la hollywoodská gangsterka unikal reportérům televizního pořadu Fakta. Nakonec se stejně EKOBu nepodařilo místo a podmínky skladování odpadů z Milovic utajit. Právě Fakta spolu s Greenpeace objevily jedy v bývalém cukrovaru v Mratíně. Na základě podnětu Greenpeace Česká inspekce životního prostředí přislíbila zjednat nápravu a firmě byla udělena pokuta. Jako expertka byla firmou EKOBO najata paní Ivana Jirásková, která dnes ve funkci náměstkyně ministra Libora Ambrozka vede sekci technické ochrany životního prostředí a do jejíž kompetence spadá tematika odpadů, ochrany ovzduší a posuzování vlivu staveb na životní prostředí. V nové funkci stačilo paní Jiráskové v říjnu 2002 pár dnů, aby doporučila bez výběrového řízení přidělit téměř třímiliardovou zakázku na sanaci ve Spolaně Neratovice firmě SITA Bohemia. Shodou okolností právě ta v roce 2000 pod názvem SCHB skladovala pro EKOBO za \"expertního\" dohledu paní Jiráskové část toxických odpadů z Milovic. Možná proto náměstkyni Jiráskovou nezajímalo, že o zakázku na sanaci dioxinů ve Spolaně se ucházela i konkurenční kanadská společnost, která úspěšně zlikvidovala tisíce tun toxických odpadů v řadě zemí světa. Že firma zvítězila například ve výběrovém řízení Agentury OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) na sanaci podobně zamořeného podniku na Slovensku, v Čechách nikoho nezajímalo. Případem se proto z podnětu Greenpeace zabývá kriminální policie. Skandál s jedy z Milovic po dvou letech zdánlivě utichl a dámy, jež nad mafiánským způsobem likvidace milovické skládky dohlížely, zastávají dnes vlivnější pozice. Zdenka Šmídová povýšila na středočeský krajský úřad a Ivana Jirásková dokonce na ministerstvo. V Milovicích \"osvědčené\" utajování prakticky čehokoli je nyní praktikováno znovu, tentokrát v případě Spolany, a obě dámy jsou opět u toho. Ministr Ambrozek a hejtman Petr Bendl by podle mého názoru měli pečlivě zvážit, jakým lidem svěřili významné pravomoci a kdo se bude podílet na rozhodování o osudu zamořené Spolany.
Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích