Buď se brodit v elektronickém odpadu, anebo recyklovat

V Evropě je v současné době přes 350 miliónů mobilních telefonů. Podstatná část z nich už nefunguje, nebo je majitelé nepoužívají. Pokud by se všechny tyto přístroje měly recyklovat , stálo by to jednorázově kolem 7,5 miliardy eur a každý rok pak asi 1,5 miliónu eur, jak uvedla agentura CNN. Ano, je to nákladné řešení, ale neexistuje jiná cesta jak nepotřebné mobily změnit v recyklovatelné výrobky, a tak odlehčit životnímu prostředí už tak dost zatěžovanému komunálními odpady . Tomuto procesu napomáhá také nová evropská legislativa. Velcí výrobci telekomunikačních zařízení, jako například Panasonic, Motorola, NEC, Nokia nebo Philips, už koncem loňského roku v Ženevě podepsali deklaraci vycházející z basilejské konvence o kontrole obchodování s odpadem z roku 1989. Zavázali se tak do roku 2005 změnit konstrukci mobilů tak, aby se po skončení jejich životnosti mohlo zajistit \"racionální a ekologické nakládání\" - míní se tím vracení přístrojů a jejich recyklace . MEZITITULEK: Export vlastních problémů Vysloužilé počítače, tiskárny, mobilní telefony a další spotřební elektronika, obecně shrnované pod výraz e-waste čili elektroodpad (viz info), zpravidla končí na skládkách a ve spalovnách . Obsahují ale množství cenného materiálu, především drahých kovů, které lze zpětně získat z každého elektronického zařízení. Proč se to ovšem běžně neděje? Elektronické přístroje jako produkty vyspělých technologií se vyrábějí ze složitých plastů a slitin kovů. \"Těžba\" drahých kovů pak může být nebezpečná, neboť elektronika obsahuje jedovaté kovy jako olovo, kadmium nebo rtuť (viz info). Na mobilní telefony připadá zhruba jedno až dvě procenta všeho elektroodpadu a zvláště nebezpečné jsou jejich baterie. Pokusy o recyklaci mobilů sice probíhaly někdy od roku 1997, ale narážely na neochotu lidí se přístrojů zbavovat v naivní víře, že by \"ještě mohly mít nějakou cenu\". Jakékoli snaze o sběr a recyklaci přístrojů pak podle výrobců musí předcházet osvětová kampaň, která by lidi přiměla přístroje vracet místo toho, aby je odkládali, nebo rovnou házeli do popelnic. Existuje ovšem také pseudorecyklace, jeden z běžně používaných postupů, kterými se Západ zbavuje nepotřebné elektroniky. Spočívá v tom, že se elektroodpad hromadně vyváží do rozvojových zemí. Tak například lokální ekonomika vesnic na předměstí města Guiju v jihočínské provincii Guangdon stojí a padá s primitivní recyklací ze Západu dováženého elektroodpadu. Stupeň zamoření jedovatými látkami tam podle ekologického sdružení Basel Action Network sídlícího v Seattlu až tisícinásobně převyšuje úroveň povolenou v rozvojových zemích. Jen z USA dorazí do oblasti podle odhadů sto lodních kontejnerů se zhruba 225 tunami odpadu týdně. MEZITITULEK: Počátky recyklace mobilů V Evropě se první celostátní systém sběru a recyklace podařilo zavést Britům, kteří se každoročně potřebují zbavit 15 miliónů mobilních telefonů. Program Fonebak vychází z evropské direktivy, která má do roku 2004 zavázat výrobce i distributory odebírat od majitelů zastaralé přístroje a zajistit jejich recyklaci , tedy renovaci nebo zhodnocení materiálů jako surovin. Provoz programu, do kterého společnost Shields Environmental zapojila pět největších britských mobilních operátorů a čtyři velké prodejní řetězce, chce financovat z prodeje zpracovaných materiálů (viz info). Trojice provozovatelů mobilních služeb v České republice se k zavedení skutečné recyklace přístrojů staví celkem vlažně. \"Předpokládám, že iniciativa recyklovat mobilní telefony by měla vzejít od výrobce. Nemáme informace, že by ji někdo vyvíjel,\" řekl HN Igor Přerovský, tiskový mluvčí Českého mobilu provozujícího síť Oskar. \"Nevyhýbáme se však tomu poskytovat sběrná místa.\" Společnost Eurotel právě vybírá firmu, která pro ni mobily odevzdané v síti značkových prodejen za úplatu zpracuje. \"Bude záležet na vybrané firmě, jak s přístroji naloží - zda je zlikviduje, nebo recykluje ,\" uvedl tiskový mluvčí Eurotelu Jan Kučmáš. Obdobně na dotaz HN reagoval jeho kolega z T-Mobil Jiří Hájek, který potvrdil, že ve značkové síti prodejen odevzdané mobily za úplatu podle ekologických norem zpracovává příslušná firma. \"Ve Velké Británii se ale podílíme na recyklaci . Pokud by ji v ČR nějaká firma uměla, nevylučuji, že bychom využili jejích služeb,\" doplnil Hájek. [*] Co je elektronický odpad K elektroodpadu patří vysloužilá elektronická zařízení jako počítače, monitory, tiskárny, kopírky, faxy, mobilní telefony, televizory, hifi věže atd., z nichž lze mnohá znovu použít, renovovat nebo recyklovat . Pokud elektronické díly obsahující jedovaté látky skončí v ostatním domovním odpadu , představují hrozbu pro životní prostředí . Počítačové monitory a televizory obsahují značná množství olova a mohou v nich být i jedovaté PCB (polychlorované bifenyly) a tištěné spoje a napájecí baterie obsahují olovo, rtuť a kadmium. Odhaduje se, že od roku 2005 na světě každoročně doslouží 130 miliónů mobilních telefonů. Společně s bateriemi a nabíječi vytvoří 65 tisíc tun odpadu ročně. V letech 1997 až 2007 doslouží 500 miliónů počítačů obsahujících 2,87 miliónů tun plastů a 0,72 miliónů tun olova. Pramen: EPA, Silicon Valley Toxics Coalition Hodnota vysloužilého mobilního telefonu Na každou ze 3,5 tuny mobilních telefonů připadá 2,8 kg mědi, 2,01 kg stříbra, 0,4 kg zlata a 0,2 kg paladia. Při průměrné hmotnosti mobilu 250 g by se z odhadovaných 90 miliónů vysloužilých telefonů ve Velké Británii dalo získat 18 tun mědi, 12,2 tuny stříbra, 2,4 tuny zlata a 1,2 tuny paladia. Získané zlato by se dalo prodat za zhruba 26 miliónů eur, paladium za zhruba 15 miliónů eur, stříbro za asi dva milióny eur a měď za 29 tisíc eur. Další hodnotu by bylo možné získat z recyklace baterií na bázi lithia, niklkadmia nebo niklmetalhydridu. Pramen: PlanetArk ZDROJ: Zdraví Věda a lidé