Nejen o koncepci nakládání s komunálním odpadem v Pardubickém kraji

PARDUBICKÝ KRAJ - Koncepci odpadového hospodářství (OH) má kraj v mastičkách i na svých internetových stránkách. Část, která se týká komunálních odpadů, vyvolala bouřlivé diskuse i protesty ekologů. Na koncepci totiž navazují plány odpadového hospodářství krajů, které se střetávají s proměnlivou politikou ministerstva životního prostředí, zájmy soukromých firem na zisku a obcí, které díky právní subjektivitě ve finále rozhodnou, komu směsný komunální odpad předají k likvidaci. Pardubický kraj schválením koncepce OH doporučil záměr stavby spalovny odpadů jako komunálního projektu, na kterém se má podílet společně s Královéhradeckým krajem. Jak vidí tento záměr očima autorizovaného inženýra a ekologa, jsme se zeptali krajského a městského zastupitele za KSČM Jaroslava Moučky. \"Nakládání s komunálním odpadem představuje složitý systém, který musí vykazovat definované maky kvality. Těmi jsou uspokojení stávajících a předpokládaných potřeb občanů kraje, trvale udržitelný rozvoj. I já jsem kladl otázku, zda spalování netříděného směsného komunálního odpadu, cena poplatku 900 Kč na občana za rok, definovaný okruh ekonomického hodnocení 5 JO 000 obyvatel a další ukazatele Koncepce OH Pardubického kraje jsou tou kvalitou, o kterou usiluje KSČM. Do usnesení jsem navrhoval, aby stavba spalovny nebyla závaznou částí koncepce OH kraje, protože existují i jiné alternativní technologie, např. biodegradace, které jsou k životnímu prostředí a peněžence daňových poplatníků šetrnější. Návrh neprosel. Systém, který nakládání s komunálním odpadem představuje, je složen ze tří částí - odpovědnosti, řízení procesů a řízení zdrojů. Paradoxem stavby krajské spalovny s kapacitou cca 90 tis. tun v roce 2010 je, že kraj tímto direktivním zásahem do komunální a privátní sféry se snaží převzít odpovědnost za systém, ale na řízení procesů v privátních firmách s nejrůznějším propojením na radnice již zásadní vliv nemá a co je nejhorší, o cenách, mimo té, kolik zaplatí občan, se v koncepci nedovíte ani ň. Náznak cenové politiky v neprospěch skládkování v zákonu o odpadech neřeší propast mezi náklady na spalování a má to byt občan, který je ponese? Statistika prokazuje, že vůle lidí třídit komunální odpady v ČR je a my tyto tendence v kraji podporujeme.\" Zdá se, že složitost problému nakládání s odpady umocňuje i legislativa, která nedokáže přesně a jasně specifikovat, co to vlastně ten komunální odpad je. Různá je definice komunálního odpadu dle zákona o odpadech 185/2001 Sb. a prováděcí vyhlášky. Podle analýz, provedených v Pardubickém kraji, nebude možno na skládky uložit v roce 2013 již 178 tis. tun komunálního odpadu, aby kraj vyhověl legislativě odpovídající podmínkám členství v EU. \"Jako odpovědní projektanti bychom potřebovali, aby byl komunální odpad pro možné způsoby likvidace daleko lépe specifikován v koncepci a v plánu. I lidé si to hodně pletou. Komunální odpad obecně bereme jako směsný a netříděný. Ministerstvo životního prostředí, ekologové a rozumné občanské iniciativy lpí ve svých zásadách právě na třídění odpadů. Koncepce ukázala, Že zhruba třetina lidí má nějakou tu zahrádku, má možnost třídit a kompostovat. V komunálním odpadu je více než 50 procent kompostovatelného odpadu, a já si myslím, zeje ekologicky neudržitelné tento kompost s netříděnými plasty a papírem pálit,\" říká Moučka. Pardubický kraj tedy přichází s představou, že občané odpad třídit nechtějí, že třídění je drahé a že by netříděný komunální odpad byl svezen k energetickému využití poblíž Opatovické elektrárny. I z toho nakonec vznikne 10 až 15 procent popele. To je sice cesta, která se dá realizovat, ale je to ta správná cesta? \"Věřím, že kritika z naší strany a od ekologických iniciativ nebyla marná. Pardubický kraj si totiž otevřel ústupová vrátka od spalovny tím, že do plánu odpadového hospodářství kraje zadal Zpracování projektu na kompostování biomasy a využití bioplynu a projekt spalovny přejmenoval na projekt energetického využití odpadů. Polistopadové vlády až dosud žádnou rozumnou koncepci nepředvedly. Nejdřív k nám pustily zahraniční investory, kteří levně zakoupili pozemky na skládky a vydělávají těžké peníze za skládkování odpadů. Do stavby spaloven se jim nikdy nechtělo, protože na rozdíl od kraje vědí, co je marketing a kalkulace za účelem zisku. Objemy odpadů ukládaných na skládky v EU jsou podstatně nižší. Abychom zvolili vhodnou technologii likvidace, musíme přihlédnout k dikci zákona o odpadech. Ten jednak definuje, co to odpad je a co dělat, aby vůbec odpady nevznikaly a nebo jich bylo co nejméně. V koncepci vsak kraj počítá, že jich bude čím dál více, což není dobře. Zákon také říká, že bychom napřed měli hledat jejich možné recyklace, to znamená především materiálové využití včetně biodegradace s produkcí kompostů. Pokud není materiálové, pak tedy energetické využití a pokud nenajdeme jiný způsob, tak až teprve potom by mohly přijít na řadu skládky,\" tvrdí ekolog Moučka. Sběr odpadových surovin se nyní nevyplácí I v tom je rozpor! Pardubický kraj měl například představu takovou, že by postavil velkou spalovnu a předem si její parametry zadiktoval. Členům klubu KSČM při krajském zastupitelstvu a ekologům se to však nelíbí. Domnívají se, že bychom měli všichni být k sobě nároční, aby občané sami komunální odpady třídili, a pokud jde o sběrné suroviny, to už kdysi dobře fungovalo. V době tržního hospodářství to však je složitější. Lidem se nevyplácí sbírat papír, hadry, kovový odpad, drahé kovy, protože jim to nepokryje často náklady na dopravu do výkupen. Když se podíváte na naše sídliště, na popelnice a kontejnery přeplněné vším možným, je nasnadě, že by se měl třídit textil, sklo, železo, barevné kovy a mělo by to být vykupováno za částky, které by opět lákaly ke sběru. Měli bychom třídit sběrné suroviny, abychom je mohli recyklovat, dále komposty a pak již toho spalitelného podílu zbývá poměrně malá část. \"Kraj tyto tendence nedocenil v první verzi projednávané koncepce OH a zadiktoval, že bychom měli postavit velkou spalovnu... Otázkou je, jak by byla kapacitně naplněna. V ekonomické části koncepce se uvádí počet 510 tisíc obyvatel, kteří by měli dodávat odpad do této spalovny. Určitě se nesetkáme s podporou u těch, kteří s odpady nakládají správné, třídí a kompostují. V pohotovosti je navíc řada investorů a technologu na biodegradace a hrozí reálné riziko, že by objem spalovny naplněn nebyl,\" podotýká krajský zastupitel za KSČM. Za likvidaci odpadu již nyní 500 korun na občana! Podle zprávy ministerstva životního prostředí v roce 2000 bylo využití projektovaných kapacit spaloven u nás 52 procent. Krajský klub zastupitelů za KSČM se domnívá, že dosavadní snahy vedou spíše k tomu, že občané budou za likvidaci komunálního odpadu platit stále více. Již nyní maximální částka 500 korun za občana, ba i občánka, kterou mohou obce za likvidaci odpadu od občanů vybírat, je poměrně vysoká. Jde tedy o velký byznys firem, které se již nyní ucházejí o privatizaci technických služeb obcí. O které jde a jaké jim z toho plynou zisky? \"Víme, že český trh již ovládly zahraniční společnosti. Skládkovému lobby pomohla i novela zákona o odpadech, která vyřazuje Z kola drobné překupníky. Ale pojďme k ekonomickým výhodám podnikání. Podnikání v této branži velmi vynáší, protože mimo komunálního odpadu Česká republika měla tzv. ocelový poklad. A přišli jsme o něj tak říkajíc za babku. Jak je možné, že socialistické ceny surovin vydržely až dosud? Obrovský majetek odplul z České republiky. Bohužel, tak se zachovala naše \'polistopadová\' společnost \'a ta dnešní cenovou politiku v odpadech nadále opomíjí\'.\" Cenová relace za kilogram spalovaného odpadu je o řád vyšší, než u skládkovaného. Čili, to byl velký byznys, ale spalovny nijak neprofitovaly. Nové vyhlášky stanovily tak tvrdé limity na ochranu ovzduší, že téměř všechny spalovny čeká dle evropské legislativy rozsáhlé rekonstrukce. Spalovny komunálního odpadu jsou v Praze-Male-šicích, v Liberci a v Brně. Jde o efektivní využití energií z odpadů? Jak ale pokročily záležitosti spalování komunálního odpadu v Pardubickém kraji? \"Řekl bych, Že se véd posunuly kupředu. Když jsme schvalovali v prosinci dva materiály, tak v tom prvním byla natvrdo schválená příprava stavby spalovny. Nato přisel na pořad další materiál, který byl kompromisnějsí a bral v potaz možnou verzi biodegradace, to znamená oddělení částí kompostovatelných odpadů. Touto cestou se ubírá i další příprava tzv. energetického využití odpadů v Opatovicích nad Labem. Ale otázkou je, jaká je v tom ve hře politika. Zdali se opravdu připravuje kopie liberecké spalovny na 95 kilotun, nebo jestli převáží tendence ekologů, které by minimalizovaly náklady a to jsou ty technologie biodegradační. Pak již by byla taková kapacita pro Královéhradecko a Pardubicko příliš veliká. Klubu KSČM jde jak už jsem uvedl o to, aby tyto služby nezruinovaly občana a aby produkty těchto zařízení byly za rozumné ceny. Tedy teplo, elektrická energie a produkty biodegradace - komposty, aby měly reálné využití. S tím si nyní krajští odborníci lámou hlavu, aby plán OH vystihl dobře otázku objemu vstupů a výstupů z projektu, za kolik se bude odpad nakupovat a za jakou cenu bude své produkty EVO Opatovice prodávat.\" Zde je nutno zopakovat, že obce mají právní subjektivitu. Ony rozhodnou, kam příslušný odpad dají a přirozeně se rozhodnou podle ceny, které jim firmy nabídnou za likvidaci odpadu. V současné době se připravuje setkání starostů kraje a zúčastněných firem na trhu, které by mělo dohodnout, v jakých objemech za jakých podmínek by se projektovaná kapacita v Opatovicích naplnila. \'Mela\' nastane, až se budou dohadovat ceny a rozdělovat trhy. Jde o vztahy soukromých firem a státu. Zkušenosti s nejmenovanou televizí a bankou říkají, že nakonec to zaplatí občan. Doufejme, že na spalovnu v Opatovicích, v případě, že se začne stavět, polovinu přispěje EU. Pokud ne, bankrot spalovny v Liberci řešila Konsolidační banka a historie se ráda opakuje... Jiří ČERNÝ Zdroj: Haló noviny