Obce odmítají jaderný odpad

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SURAO) včera zveřejnila dlouho očekávaný seznam lokalit, na nichž hodlá zahájit geologický průzkum pro potřeby vybudování hlubinného úložiště zejména vyhořelého jaderného paliva. Ačkoliv v Česku bude otázka konečného uložení jaderného odpadu aktuální nejdříve za padesát let, už v roce 2015 musí stát určit, na jakém konkrétním místě tento nebezpečný odpad dlouhodobě v zemi uskladní. V úvahu zatím podle SURAO připadá šest lokalit, z nichž dvě leží v Jihočeském kraji, dvě v kraji Vysočina a po jedné lokalitě správa vybrala v krajích Ústeckém a Plzeňském. Na těchto místech by nyní odborníci měli začít s rozsáhlým geologickým a jiným průzkumem, který prokáže, jaká lokalita je pro výstavbu úložiště nejvhodnější. Obyvatelé obcí, kterých se zúžený výběr SURAO týká, však už dnes vyhořelé jaderné palivo na svém území nechtějí. Navíc požadují, aby je stát okamžitě vyškrtl i ze seznamu vytipovaných lokalit. \"My stále doufáme, že se se starosty těchto obcí dohodneme, podrobně jim vysvětlíme naše záměry a budeme moci pokračovat v nezávazném průzkumu,\" řekla LN mluvčí SURAO Věra Šumberová. V příštích dvou letech by měl podle ní průzkum spočívat pouze v leteckém a družicovém snímkování, teprve později přicházejí v úvahu i geologické prověrky podloží. Konkrétní místo, na němž se začne v roce 2050 stavět úložiště, musí SURAO ze všech dosavadních možností vybrat do roku 2015. Starostové žádají vyškrtnutí svých obcí Starostové obcí v lokalitách zařazených na seznam jsou však z výběru rozčarovaní. Už dříve se totiž snažili formou nerůznějších petic obyvatel a protestními dopisy na ministerstva a vládu dosáhnout toho, aby o nich stát v souvislosti s úložištěm vůbec neuvažoval. \"Je to pro nás hrozné zklamání. Budeme ale proti úložišti bojovat dál všemi legálními prostředky, stát nás prostě musí ze seznamu vyškrtnout,\" řekl LN starosta Lodhéřova na Jindřichohradecku Jiří Dvořák. I kdyby se podle něj v Lodhéřově nakonec úložiště nestavělo, už sám geologický průzkum v této souvislosti obec poškozuje. \"Žijeme z turistiky a krásné přírody. Jakmile se rozkřikne, že se u nás zvažuje uskladnění jaderného odpadu, zůstanou obce vylidněné a bez turistů,\" varuje Dvořák. Stejné argumenty používají i starostové všech dalších vytipovaných obcí. \"Investor u nás chtěl postavit rekreační středisko. Sotva se ale doslechl o plánech s jaderným odpadem, projekt zastavil,\" řekl LN starosta obce Nadějkov na Táborsku Zdeněk Černý. Starostové se dopadu zařazení svých obcí na seznam SURAO obávají i přesto, že je odborníci ujišťují o naprostém bezpečí úložiště, umístěném v hloubce až osm set metrů a chráněném hned několika bariérami. Jaderný odpad, tvořený zejména vyhořelým palivem ze dvou českých jaderných elektráren a doplněný menší částí vysoce radioaktivního odpadu například ze zdravotnictví a průmyslu, nesmí přijít do styku s životním prostředím desetitisíce let. Problémy s umístěním hlubinných úložišť a odporem veřejnosti čekají nejen Česko, ale i další země světa. V Evropě schválila konkrétní lokalitu pro konečné úložiště zatím jen finská vláda. Evropská komise se snaží, aby všechny členské státy EU vyřešily otázku likvidace svého jaderného odpadu co nejdříve a navrhuje dokončení stavby úložišť už do roku 2018. Pokud návrh schválí i Evropská rada, muselo by také Česko své plány nakládání s jaderným odpadem výrazně uspíšit. Někteří odborníci však stále doufají, že vědecký pokrok umožní v blízké budoucnosti ještě další přepracování vyhořelého jaderného paliva. Marek Kerle Zdroj: Lidovky