Hlavní zdroj nápojových PET lahví v České republice
V České republice je nejen vysoká koncentrace marketů, hyper-, super- a
megamarketů (dále HM), ale i jejich rozloha prodejní plochy je ve srovnání s
některými zeměmi v Evropě skutečně pozoruhodná. Výstavba byla totiž prováděna na
pozemcích - ve srovnání s některými zeměmi EU (Švýcarsko) - s relativně velmi
nízkou výkupní cenou. Rozloze prodejní plochy odpovídá i dosahovaný vysoký
obrat. Podle vyjádření mluvčích těchto HM v nedávném televizním šotu, prodej
nápojů, balených do PET obalů v řadě z nich přesahuje 90%. Je tedy samozřejmě
nutno, z ekologického, ekonomického i logistického hlediska, řešit
nejefektivnější systém separovaného sběru právě u nich, nikoliv u drobných
prodejců, na které připadá necelých 10%. Vzhledem k charakteru techniky prodeje
jsou všechny předpoklady dosáhnout stažení a následného předání k recyklaci této
cenné suroviny právě u nich, stejně, jak se toho dosahuje v ČR u skleněných
pivních lahví. Prakticky by mohl být problém jejich odběru proti vrácení zálohy
vyřešen moderními optoelektrickými RVM TOMRA Systems ASA (zkr. Reverse Vending
Machines) automaty, které jsou pro sklo
[https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] v mnoha z nich nainstalovány.
Nastavením jejich SW pro odběr také u nevratných PET lahví řeší automaticky řadu
dalších otázek. Je výhodou že RVM automaty jsou napojeny na databáze o prodeji,
takže by byla zjištěna současně návratnost lahví, která je v EU u obalů
sledována a vykazování uloženo členským zemím. Stačilo by zřejmě legislativně
zodpovědně novelizovat: Vyhlášky Ministerstva životního prostředí 237/2002 Sb.
(O podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků) a 117/2002
Sb. (O rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této
evidence) a dále navazující Vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu 116/2002 (O
způsobu označování vratných zálohovaných obalů) a 115/2002 Sb. (O podrobnostech
nakládání s obaly). Tak jako tomu bylo nedávno u skla, globální prodejci by se
tomu museli rychle přizpůsobit (nic jiného jim nezbude) a pokud ještě tyto RVM
automaty nemají, pořídit si je z investičních nákladů. Vzhledem k rychlosti
odběru RVM by postačil jeden kus (s jedním záložním), což při ceně řádově kolem
400 tisíc Kč by neměl být (pro HM) problém. Údaje o procentickém zastoupení
domácností v jednotlivých českých HM z průzkumu v I. pololetí 2002 jsou uvedeny
v následující tabulce: Údaje v procentech domácností za poslední půlrok (2002)
Prodejce % Kaufland 46 Hypernova 44 Albert 39 Penny Market 39 Jednota 35 Delvita
31 Plus Diskont 29 Tesco hypermarket 27 Globus 26 Carrefour 26 Billa 25
Interspar 22 Julius Meinl 21 Tesco obchodní dům 20 Makro 20 Zdroj:
www.petrecycling.cz [http://www.petrecycling.cz]
V České republice je nejen vysoká koncentrace marketů, hyper-, super- a megamarketů (dále HM), ale i jejich rozloha prodejní plochy je ve srovnání s některými zeměmi v Evropě skutečně pozoruhodná. Výstavba byla totiž prováděna na pozemcích - ve srovnání s některými zeměmi EU (Švýcarsko) - s relativně velmi nízkou výkupní cenou. Rozloze prodejní plochy odpovídá i dosahovaný vysoký obrat. Podle vyjádření mluvčích těchto HM v nedávném televizním šotu, prodej nápojů, balených do PET obalů v řadě z nich přesahuje 90%. Je tedy samozřejmě nutno, z ekologického, ekonomického i logistického hlediska, řešit nejefektivnější systém separovaného sběru právě u nich, nikoliv u drobných prodejců, na které připadá necelých 10%. Vzhledem k charakteru techniky prodeje jsou všechny předpoklady dosáhnout stažení a následného předání k recyklaci této cenné suroviny právě u nich, stejně, jak se toho dosahuje v ČR u skleněných pivních lahví. Prakticky by mohl být problém jejich odběru proti vrácení zálohy vyřešen moderními optoelektrickými RVM TOMRA Systems ASA (zkr. Reverse Vending Machines) automaty, které jsou pro sklo v mnoha z nich nainstalovány. Nastavením jejich SW pro odběr také u nevratných PET lahví řeší automaticky řadu dalších otázek. Je výhodou že RVM automaty jsou napojeny na databáze o prodeji, takže by byla zjištěna současně návratnost lahví, která je v EU u obalů sledována a vykazování uloženo členským zemím.
Stačilo by zřejmě legislativně zodpovědně novelizovat:
Vyhlášky Ministerstva životního prostředí 237/2002 Sb. (O podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků) a 117/2002 Sb. (O rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence) a dále navazující
Vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu 116/2002 (O způsobu označování vratných zálohovaných obalů) a 115/2002 Sb. (O podrobnostech nakládání s obaly).
Tak jako tomu bylo nedávno u skla, globální prodejci by se tomu museli rychle přizpůsobit (nic jiného jim nezbude) a pokud ještě tyto RVM automaty nemají, pořídit si je z investičních nákladů. Vzhledem k rychlosti odběru RVM by postačil jeden kus (s jedním záložním), což při ceně řádově kolem 400 tisíc Kč by neměl být (pro HM) problém.
Údaje o procentickém zastoupení domácností v jednotlivých českých HM z průzkumu v I. pololetí 2002 jsou uvedeny v následující tabulce:
Údaje v procentech domácností za poslední půlrok (2002)
Prodejce %
Kaufland 46
Hypernova 44
Albert 39
Penny Market 39
Jednota 35
Delvita 31
Plus Diskont 29
Tesco hypermarket 27
Globus 26
Carrefour 26
Billa 25
Interspar 22
Julius Meinl 21
Tesco obchodní dům 20
Makro 20
Zdroj: www.petrecycling.cz
Sdílet článek na sociálních sítích