Starostové nechtějí úložiště
Třešť Starostové obcí z Vysočiny budou v nejbližší době žádat společně o
vyřazení lokality Rohozná z dalších průzkumů. V těchto místech by totiž mohlo
být v budoucnu hlubinné úložiště jaderných odpadů, s čímž lidé žijící v této
lokalitě nesouhlasí. Správa úložišť vybrala šest lokalit, mezi nimiž je také
Rohozná. K definitivnímu rozhodnutí, kde úložiště vybudují, je ale nutné ještě
velké množství poznatků. Podle slov Pavla Šimůnka však správa úložišť dostatek
informací nemá. Proces výběru je velmi složitý a nebyla vypracována ani studie
proveditelnosti. \"Vytipoval jsem jedenáct lokalit. Vím, že to neškodí. Ale
chápu, že se lidé bojí. A mají na to právo. Nelze říct, že je to stoprocentně
bezpečné, což ale nakonec nelze říct o ničem,\"dodal. Z Temelína a Dukovan jsou
tři tisíce tun vyhořelého jaderného paliva a při stavbě úložiště, kam by se mělo
umístit, se vytěží kolem milionu kubíků zeminy. Jednou z podmínek je také
například to, že stavba nesmí narušit přírodní ráz krajiny. Hlubinné úložiště
ale není jediným řešením. Je možné odpad recyklovat a znovu použít, což jde
dvakrát. Poté se množství odpadu sníží celkem sedmkrát. Tím se také zmenší
plocha úložiště. Konečná cena vyrobené energie by se potom podle Šimůnka zvýšila
pouze o halíře, rozhodně ne o koruny. Další možností je transmutace. Jedná se
spíše o teoretickou úvahu. Jde o štěpení v urychlovači a tím by se zmenšil
poločas rozpadu. Nyní je ve stovkách, někdy milionech let. Potom by šlo
například jen o padesát let. \"Uložení v jiném státě není možné, musel by se
kvůli tomu změnit zákon. Je jasné, že by o to stály chudé země, protože by za to
dostaly zaplaceno. Kdo ví, co by se ale stalo s odpadem,\"vysvětlil. \"Problém
nemůžeme vyřešit dnes, ale informace, které nám dal pan Šimůnek, jsou pro nás
myslím pozitivní a mě naplňují určitým optimismem,\"vyjádřil své dojmy ze
setkání senátor Václav Jehlička. Všichni se bojí zničení kulturních památek,
krajiny nebo toho, že stavba by zabránila dalším podnikatelským aktivitám. \"V
této oblasti žije cestovní ruch, jsou zde památky světového významu. Je to
jediné, co máme, a nemůžeme to jen tak pustit,\"vysvětlil Nadrchal a dodal:
\"Pokud starostové budou prosazovat vyřazení lokality ze seznamu a postaví se za
to, vláda se tímto problémem bude muset zabývat.\"Podle slov Pavla Šimůnka hrají
karty do rukou tomu, aby v této lokalitě úložiště nebylo. Úložiště by se mělo
začít stavět v letech 2040 - 2045. V roce 2065 by mělo být připraveno k provozu.
Mělo by být financováno z jaderného účtu, na kterém jsou v této chvíli tři
miliardy korun a ročně přibývá něco přes jednu miliardu. Zdroj: Jihlavské noviny
- Vysočina Autor: Tereza Grebeníčková
Třešť Starostové obcí z Vysočiny budou v nejbližší době žádat společně o vyřazení lokality Rohozná z dalších průzkumů. V těchto místech by totiž mohlo být v budoucnu hlubinné úložiště jaderných odpadů, s čímž lidé žijící v této lokalitě nesouhlasí.
Správa úložišť vybrala šest lokalit, mezi nimiž je také Rohozná. K definitivnímu rozhodnutí, kde úložiště vybudují, je ale nutné ještě velké množství poznatků. Podle slov Pavla Šimůnka však správa úložišť dostatek informací nemá. Proces výběru je velmi složitý a nebyla vypracována ani studie proveditelnosti. \"Vytipoval jsem jedenáct lokalit. Vím, že to neškodí. Ale chápu, že se lidé bojí. A mají na to právo. Nelze říct, že je to stoprocentně bezpečné, což ale nakonec nelze říct o ničem,\"dodal.
Z Temelína a Dukovan jsou tři tisíce tun vyhořelého jaderného paliva a při stavbě úložiště, kam by se mělo umístit, se vytěží kolem milionu kubíků zeminy. Jednou z podmínek je také například to, že stavba nesmí narušit přírodní ráz krajiny.
Hlubinné úložiště ale není jediným řešením. Je možné odpad recyklovat a znovu použít, což jde dvakrát. Poté se množství odpadu sníží celkem sedmkrát. Tím se také zmenší plocha úložiště. Konečná cena vyrobené energie by se potom podle Šimůnka zvýšila pouze o halíře, rozhodně ne o koruny. Další možností je transmutace. Jedná se spíše o teoretickou úvahu. Jde o štěpení v urychlovači a tím by se zmenšil poločas rozpadu. Nyní je ve stovkách, někdy milionech let. Potom by šlo například jen o padesát let. \"Uložení v jiném státě není možné, musel by se kvůli tomu změnit zákon. Je jasné, že by o to stály chudé země, protože by za to dostaly zaplaceno. Kdo ví, co by se ale stalo s odpadem,\"vysvětlil.
\"Problém nemůžeme vyřešit dnes, ale informace, které nám dal pan Šimůnek, jsou pro nás myslím pozitivní a mě naplňují určitým optimismem,\"vyjádřil své dojmy ze setkání senátor Václav Jehlička.
Všichni se bojí zničení kulturních památek, krajiny nebo toho, že stavba by zabránila dalším podnikatelským aktivitám. \"V této oblasti žije cestovní ruch, jsou zde památky světového významu. Je to jediné, co máme, a nemůžeme to jen tak pustit,\"vysvětlil Nadrchal a dodal: \"Pokud starostové budou prosazovat vyřazení lokality ze seznamu a postaví se za to, vláda se tímto problémem bude muset zabývat.\"Podle slov Pavla Šimůnka hrají karty do rukou tomu, aby v této lokalitě úložiště nebylo.
Úložiště by se mělo začít stavět v letech 2040 - 2045. V roce 2065 by mělo být připraveno k provozu. Mělo by být financováno z jaderného účtu, na kterém jsou v této chvíli tři miliardy korun a ročně přibývá něco přes jednu miliardu.
Zdroj: Jihlavské noviny - Vysočina
Autor: Tereza Grebeníčková
Sdílet článek na sociálních sítích