Recyklace PET lahví stále není legrace?

Změny obalových materiálů Plastové obaly za posledních deset let snížily o mnoho svou hmotnost. Rovněž vzrostl počet způsobů jejich využití, také v důsledku mimořádného zlepšení ochranných vlastností plastových obalů. Plastové obaly se úspěšně prosazují - jak obaly z ohebných, tak z tvrdých plastů. Jedním z nejznámějších případů z posledních let je zavedení plastových pivních láhví. Toto nové využití plastů umožnily moderní technologie zvyšující ochranu jako např. ultratenké vrstvy, které se pomocí plazmové technologie nanášejí přímo na PET, nebo moderní sendvičové technologie. Větší uplatnění získávají také obaly z ohebných plastů. Regály mrazicích boxů v obchodních domech se začínají plnit stojícími krabicemi s atraktivním potiskem. Dokonce pizza, která se tradičně balila do skládacích kartónových krabic, se nyní balí do elastických obalů z plastů nebo kombinace papíru a plastu. Kombinace účinných ochranných vlastností, nízká hmotnost a velké možnosti potisku činí z plastů výjimečně atraktivní obalový materiál. Dnes se vyrábějí stále tenčí a tenčí plastové obaly - podle APME se hmotnost plastových obalů za posledních 10 let snížila o 28 % - a to současně tak, aby poskytovaly mnohem účinnější ochranné vlastnosti. Pokud se zkombinují rozsáhlé možnosti potisku a velká svoboda, pokud se jedná o formu, dají se v dnešní době vytvořit mimořádně atraktivní plastové obaly. Nedostačující recyklace Kromě neustále rostoucího využití plastů při balení je v průmyslu obalové techniky také důležitou záležitostí sběr a recyklace odpadů z plastových obalů. Zatímco materiály jako je sklo a cín vykazují vysoké procento recyklace, stejně tak jako papír a lepenka, zdá se, že třídění plastů v odpadech z domácností je problémem. Výroční zpráva výboru pro balení za rok 1998 odhalila, že recyklovaný odpad z plastových obalů tvořil pouze 10 %, ačkoli v roce 1997 se u recyklovaného odpadu z plastových obalů udávalo 12 %. Má se zato, že dnešní čísla, která vycházejí z nového způsobu měření, jsou spolehlivější. Podle nového způsobu měření se recykluje pouze 10 % odpadů z plastových obalů. To pro průmysl obalové techniky a jeho zákazníky představuje hlavní problém. Naléhavě je třeba přijít s novými podněty v oblasti sběru a recyklace. To však velice málo mění fakt, že plánované údaje uvedené ve Smlouvě o dobrovolném použití obalů z druhotných surovin - 27 % mechanická recyklace, 8 % recyklace materiálu (se zapojením fyzické práce) jsou nerealizovatelné, alespoň prozatím. Komplikující faktor Je zřejmé, že veliké množství plastů je nepochybně komplikujícím faktorem. Nicméně, neustále se vyvíjejí lepší systémy recyklace plastů, které pocházejí z odpadu z domácností. Průmysl obalové techniky provedl četná zlepšení ve stávajících systémech recyklace a současně vyvinul nové druhy zařízení, které je schopné automaticky rozeznat, roztřídit a oddělit různé druhy plastů - dokonce podle barvy. Pouze tímto způsobem může průmysl recyklace plastových obalů, který v současné době prožívá těžké období, doufat, že přežije. Nárůst odpadu z plastových obalů Více než polovinu ze všech výrobků z plastů, které skončí jako odpad v západoevropských zemích, tvoří obalový materiál. Očekává se, že podíl plastových obalů na celkovém množství plastového odpadu bude v následujících letech pořád vzrůstat. Studie, kterou provedla TNO (holandská organizace, která se zabývá aplikovaným vědeckým výzkumem) spolu s francouzskými konzultanty - Sofres Counseil - předpokládá, že procento plastových odpadů vzroste z 56,5 v roce 1995 na 58,2 procent v roce 2001 a do roku 2006 potom na 59,4 procent. Tento vývoj je nevyhnutelným důsledkem neustále se zvyšujícího používání plastů jako obalového materiálu. Když vezmeme v úvahu množství a různé druhy aplikace a funkční vlastnosti plastické hmoty jako materiálu, téměř polovina všech druhů výrobků vyrobených v západní Evropě se balí do plastů. Tím se zvyšuje množství plastového odpadu. Holandský i francouzský výzkumný ústav také předvídají, že množství odpadu z plastových obalů v západní Evropě, které nakonec skončí jako odpad, vzroste z devíti milionů tun v roce 1995 na 12,3 miliony tun v roce 2001 a dále pak na 15,3 milionů tun v roce 2006. Sběr Ten představuje pro průmysl recyklace odpadů výzvu. Kalkulace ve výzkumné zprávě nazvané \"Potenciální využití plastových odpadů po recyklaci\" ukazují, že množství plastových lahví a dalších plastových obalů, které se dá získat z přílivu plastového odpadu vzroste z více než jednoho milionu tun v roce 1995 na více než dva miliony tun v roce 2001. A do roku 2006 se toto množství bude stále zvyšovat až na 2,8 milionů tun. Výzkumníci, kteří pracují pro TNO a Sofres Counseil, očekávají, že v roce 2001 bude možné mechanicky zpracovávat více než 1,8 milionů tun plastového odpadu, zatímco před čtyřmi lety byly pro mechanické zpracování vhodné pouze 0,97 milionu tun odpadu z plastových obalů. Do roku 2006 toto množství vzroste na více než 2,3 milionů tun. Dokonalejší identifikace V současnosti existují různé druhy metod automatického oddělování, třídění a zpracovávání různých druhů odpadů z plastových obalů. Průmysl recyklace odpadů nyní využívá infračervených senzorů, optického a elektronického zařízení, robotů, laserové technologie, rentgenových paprsků, nervových sítí, odrazu, fluorescence a další metody, aby se dosáhlo solidních výsledků. Konstruktéři těchto moderních systémů požadují vysokou rychlost zpracování a vysoký stupeň čistoty s ohledem na výrobek, který má být vyhotoven v recyklačním procesu (až 99 procent). Technologie pro třídění plastových lahví podle barvy udělala také značný pokrok. Systémy rychlejšího vyhledávání Zdokonalení technologií zpracování, které umožňují, aby průmysl recyklace odpadů vyráběl čistější recyklovaný výrobek při současném snížení provozních nákladů, bylo do velké míry odpovědné za současný nárůst recyklace lahví. PET a HDPE lahve se nyní recyklují ve velkém rozsahu po celém světě. Věci se za posledních několik let změnily - technologie je nyní tak vyspělá, že použité láhve je nyní možné automaticky třídit při vysokých rychlostech. Nové systémy snímají několikrát každou láhev pomocí viditelných a infračervených světelných i rentgenových paprsků, jak je odpad z obalových materiálů přiváděn na vysokorychlostní dopravník. Přestože provádí stovky měření za sekundu, je systém schopný rozeznat jakoukoli plastickou hmotu mezi papírovými nálepkami a jakýmikoli neplastovými předměty, které se také dostanou na dopravník. To představuje značné zdokonalení ve srovnání s nejrychlejšími detekčními metodami, které se používaly před několika lety a kterým by stejný úkol trval několik minut. V současné době existují systémy, které dokáží roztřídit jemně rozemleté částice plastické hmoty na základě barvy při rychlosti více než dvou tun za hodinu. Třídění podle barvy Technologie tzv. \"Barevného mozku\", kterou vynalezl profesor Robert Massen, počítačový odborník z Lucemburska, ukazuje, že automatické třídění plastových lahví na základě barvy funguje dobře i v praxi, i když jsou lahve opatřeny nálepkou, hodně znečištěné nebo drobně poškozené. Profesor Massen tvrdí, že technologie, kterou vyvinul, je vysoce účinná a její úspěšnost při třídění se pohybuje v rozmezí 95 a 99 procent u průhledných, světle modrých a různě zbarvených PET lahví. Je přesvědčen, že nejnovější technologický vývoj umožní vyrábět velmi čisté recyklované výrobky z odpadu plastických hmot: \"Třetina PET lahví se už vyrábí z recyklovaných surovin. Nebude to dlouho trvat a PET lahve se budou vyrábět pouze z recyklovaných surovin a druhotné suroviny budou schváleny i pro balení potravin.\" Americký fyzik zabývající se plazmou, Edward J. Sommer, prezident společnosti Select Technologies LLC a viceprezident společnosti National Recovery Technologies Inc., vyvinul systém třídění dle barvy pod názvem Multisort ES. Tento systém se liší od mnoha dalších systémů třídění podle barvy v tom, že je schopen třídit PET lahve rozličných barev jako např. modré, modrozelené, žluté, a červené. A nejen to, dokáže dokonce roztřídit světlé pastelové odstíny. Problém ceny Když vezmeme v úvahu nepříznivý cenový poměr mezi primární surovinou a recyklovaným výrobkem, ekonomika průmyslu recyklace odpadů je v současné době pouze málo zisková. Náklady na investice a zpracování jsou vysoké a konečný výnos příliš malý. Situace se ještě více zhoršila faktem, že politika ochrany životního prostředí, kterou přijala Evropská unie, ve skutečnosti tlumí flexibilitu s ohledem na metody recyklace, které si zvolil průmysl zpracování plastů. Kromě odpadu z domácností, který obsahuje plastové obaly, se recyklují také plasty, které se vyrábějí v sektoru KWDI. V tomto případě je sběr spíš problémem s ohledem na skutečnost, že je relativně snadné pro společnosti třídit plastový balicí materiál předtím, než bude poskytnut ke sběru. Přesto je zřejmé, že je to spíš otázka ochoty než schopnosti, opět v tomto případě sběr recyklovatelného odpadu se zdá být problémem. Společnosti, které sbírají a recyklují plastové fólie, zoufale potřebují recyklovatelný materiál. Společnosti zabývající se recyklací, které si nastavily své technické zařízení na použité suroviny, se nalézají v obzvlášť zoufalé situaci. Dobré zprávy Přes všechny tyto problémy je stále ještě hodně dobrých zpráv, o kterých se dá psát. Nejenom moderní technologie třídění, o kterých jsme se zmínili výše, ale také iniciativy týkající se uspořádání tohoto sektoru, nyní přicházejí s řešeními. Za daných okolností se recykluje 12 % plastového odpadu. S ohledem na vzrůstajících procento, Asociace ekologicky orientovaného řízení plastů (VMK), asociace výrobců, dovozců a dodavatelů plastových obalů a surovin v současnosti hledají další možná řešení ve spolupráci s asociací DSM, Kappa Packaging, SCA De Hoop packaging, Novem, s výborem pro elektrickou energii z jižního Holandska, APME a VAM. VMK věří, že našli řešení způsobu, jak by se dal použít plastový odpad z domácností jako palivo pro výrobu elektřiny. Pozn. k doplnění od autora: To, co se popisuje v předchozí části je dnes možné vyřešit jediným opatřením: systémovou změnou obalového zákona 477/2002 Sb., t.j. stejně jako v Německu a na Slovensku uzákoněním zálohy na nevratné PET láhve. Nic lepšího zde nevymyslíme. Zaneřádění České republiky jinak nezabráníme Upozorňuji podezíravce, že jsem nikdy nebyl, ani nejsem lobby-agentem nebo zprostředkovatelem firmy TOMRA. Ta totiž jakýkoliv lobbing zásadně odmítá a exklusivitu na prodej RVM automatů v České republice má výhradně joint-venture vídeňské Leergutsysteme s českou TOMRA CZ! Jsem ale, zřejmě na rozdíl od různých vlivných expertů z Prahy, horlivým zastáncem všeho nejlepšího z technologických inovací (Research and Development - R&D, česky Vědy a vývoje - VaV), které dokáží nejrychleji a nejefektivněji vyřešit ožehavé problémy dneška. Objekt mého zájmu nepochybně ožehavým problémem je - a jeho vyřešení by státní pokladnu nic nestálo, protože legislativci a politici slušný plat už přece dostávají. Kdo na současném stavu na úkor spotřebitelů hlavně vydělává, je logicky zásadně proti, v opačném případě je zcela naivní (a tedy nekompetentní), protože o recyklaci českých nevratných PET lahví nic neví. Je to totiž velmi specializovaná otázka, která vyžaduje týmové řešení - a tomu nejsme v ČR nijak nakloněni (protože podle Němců, jak známo, \"každý Čech nosí v tornistře maršálskou hůl\"). Edited: 31.05.2003 Autor: Ing. Jiří Nezval Zdroj: PETrecycling - www.petrecycling.cz