Kolik to stojí od kolébky po hrob
Z projevu komisařky Margot Wallströmové Udržitelnost představuje koncepčně nový
přístup a zřejmě nás čeká ještě hodně koncepčních debat. Nejde o to
spotřebovávat a vyrábět méně, ale jak udělat víc z méně. Komise Spojených národů
pro udržitelný rozvoj na svém posledním zasedání odsunula plán z Johannesburgu
až do příští etapy po roce 2010. To je velké zklamání. Nemůžeme čekat do roku
2010, musíme začít hned. Březnový summit EU už uložil přípravu programů
udržitelné spotřeby a výroby a zařadil je mezi klíčové priority unijní
strategie. Významným spojencem je úřadovna OSN pro ochranu životního prostředí
UNEP, která na rozdíl od zmíněné komise Spojených národů tlačí vývoj kupředu.
Tam vznikala většina myšlenek, na kterých je plán čistější výroby a udržitelné
spotřeby postaven. Dosavadní výsledky EU jsou nejednoznačné. Inovace a
technologie zvýšily efektivitu využití zdrojů, ale protože současně vzrostla
výroba i spotřeba, úspory nevznikly a zvýšily se objemy dopravy a odpadů . Jistá
zlepšení nastala tam, kde teklo něco škodlivého z konce trubky. Teprve teď se
začíná prosazovat širší přístup, kterým je snaha odstraňovat negativní vlivy
vznikající v průběhu celého životního cyklu výroby nebo služby. Ještě v červnu
chce Komise přijmout strategii, jak prosazovat metodu integrovaného přístupu k
produktu (Integrated Product Policy - IPP), která jde za výrobkem \"od kolébky
po hrob\". Environmentální opatření vyjdou z posouzení způsobu, jak jsou
získávány přírodní zdroje na vstupu, co lze ovlivnit designem, výrobou,
skladováním, marketingem, distribucí, co způsobuje prodej a užití výrobku a co
se se vším stane, až se to změní v odpady . Když pak vezmeme do úvahy recyklaci
, je to \"od kolébky ke kolébce\". Málokdo si přitom uvědomuje, jaká hora zdrojů
kryje nejběžnější potřeby. Když spočteme všechno, co je k výrobě potřeba,
kartáček na zuby váží 1,5 kg a mobilní telefon 75 kg. Proto je tak důležité
snížit požadavky na zdroje, předcházet odpadům , zvýšit výtěžek recyklace . To
všechno jsou oblasti, kde se teď v Unii rozbíhají intenzivní konzultace, které
předcházejí tvorbě příslušných politik. Ještě před prázdninami budou zveřejněny
také základní rysy strategie udržitelného užití přírodních zdrojů. Silným
nástrojem jsou zelená výběrová řízení veřejného sektoru (Green Public
Procurement), protože jde o to, jaké bude zboží a služby, za které se dnes
vynakládá 16 procent unijního HDP, tedy jeden bilion (tisíc miliard) eur.
Celkově je zřejmé, že prosazení udržitelné spotřeby a produkce vyžaduje směs
různých nástrojů na různých úrovních, jako jsou regulační rámce, dobrovolná
opatření a ekonomické nástroje. Vyžaduje to také zapojení všech zúčastněných
stran (stakeholders), od národních vlád, místních úřadů, podnikatelské sféry a
výrobních podniků až po vědecké obce a nevládní organizace. (Program konference
je na europa.eu.int [http://europa.eu.int/]
comm/environment/greenweek/conference/ 0206_en.htm.) ZDROJ: EKONOM
Z projevu komisařky Margot Wallströmové
Udržitelnost představuje koncepčně nový přístup a zřejmě nás čeká ještě hodně koncepčních debat. Nejde o to spotřebovávat a vyrábět méně, ale jak udělat víc z méně.
Komise Spojených národů pro udržitelný rozvoj na svém posledním zasedání odsunula plán z Johannesburgu až do příští etapy po roce 2010.
To je velké zklamání. Nemůžeme čekat do roku 2010, musíme začít hned.
Březnový summit EU už uložil přípravu programů udržitelné spotřeby a výroby a zařadil je mezi klíčové priority unijní strategie. Významným spojencem je úřadovna OSN pro ochranu životního prostředí UNEP, která na rozdíl od zmíněné komise Spojených národů tlačí vývoj kupředu. Tam vznikala většina myšlenek, na kterých je plán čistější výroby a udržitelné spotřeby postaven.
Dosavadní výsledky EU jsou nejednoznačné. Inovace a technologie zvýšily efektivitu využití zdrojů, ale protože současně vzrostla výroba i spotřeba, úspory nevznikly a zvýšily se objemy dopravy a odpadů .
Jistá zlepšení nastala tam, kde teklo něco škodlivého z konce trubky. Teprve teď se začíná prosazovat širší přístup, kterým je snaha odstraňovat negativní vlivy vznikající v průběhu celého životního cyklu výroby nebo služby.
Ještě v červnu chce Komise přijmout strategii, jak prosazovat metodu integrovaného přístupu k produktu (Integrated Product Policy - IPP), která jde za výrobkem \"od kolébky po hrob\". Environmentální opatření vyjdou z posouzení způsobu, jak jsou získávány přírodní zdroje na vstupu, co lze ovlivnit designem, výrobou, skladováním, marketingem, distribucí, co způsobuje prodej a užití výrobku a co se se vším stane, až se to změní v odpady . Když pak vezmeme do úvahy recyklaci , je to \"od kolébky ke kolébce\".
Málokdo si přitom uvědomuje, jaká hora zdrojů kryje nejběžnější potřeby. Když spočteme všechno, co je k výrobě potřeba, kartáček na zuby váží 1,5 kg a mobilní telefon 75 kg. Proto je tak důležité snížit požadavky na zdroje, předcházet odpadům , zvýšit výtěžek recyklace . To všechno jsou oblasti, kde se teď v Unii rozbíhají intenzivní konzultace, které předcházejí tvorbě příslušných politik.
Ještě před prázdninami budou zveřejněny také základní rysy strategie udržitelného užití přírodních zdrojů.
Silným nástrojem jsou zelená výběrová řízení veřejného sektoru (Green Public Procurement), protože jde o to, jaké bude zboží a služby, za které se dnes vynakládá 16 procent unijního HDP, tedy jeden bilion (tisíc miliard) eur.
Celkově je zřejmé, že prosazení udržitelné spotřeby a produkce vyžaduje směs různých nástrojů na různých úrovních, jako jsou regulační rámce, dobrovolná opatření a ekonomické nástroje. Vyžaduje to také zapojení všech zúčastněných stran (stakeholders), od národních vlád, místních úřadů, podnikatelské sféry a výrobních podniků až po vědecké obce a nevládní organizace.
(Program konference je na europa.eu.int comm/environment/greenweek/conference/ 0206_en.htm.)
ZDROJ: EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích