Až zákony přitvrdí, budeme připraveni

Vlastní výstavba kompostárny však začala již v roce 1994, kdy Příbor obdržel v rámci státního programu snižování nezaměstnanosti na tento záměr finanční dotaci. Poté se přidala Kopřivnice, která získala prostředky ze Státního fondu životního prostředí na výstavbu třídicí linky a kompostárny. MEZITITULEK: Systém svozu Kompostovatelné a biologicky rozložitelné odpady mohou vozit do prostoru kompostárny jak fyzické, tak právnické osoby (za poplatek), ale samozřejmě i občané (zdarma). \"Za uložení tuny kompostovatelných odpadů město platí 350 Kč,\" uvádí starosta města Příbor Milan Strakoš. Zároveň připouští, že město tak vlastně platí samo sobě, protože je zřizovatelem Technických služeb, které kompostárnu provozují. Otázka zní, jak je to s cenou naváženého materiálu třeba po silných deštích. Jednoduše, kdo chce ušetřit, nechá například mokrou trávu či listí pár dnů vyschnout ve svých prostorách a přiveze odpad dostatečně proschlý, takže platí mnohem méně. Provozování kompostárny nijak lukrativní není. \"Když za rok neproděláme, je to pro nás vcelku úspěch,\" uvádí Irena Zárubová z Technických služeb Příbor. Takový výsledek je v kalkulaci celkové ceny, kdy se platí za tunu dovezeného odpadu 350 Kč a za tutéž cenu se prodává tuna hotového neosetého kompostu. Tuna kompostu osetého přijde na 650 Kč. Samotný svoz vcelku žádný problém nečiní, jen je nutno řádně vážit a registrovat dovozce odpadu. Ale také kontrolovat, zda se někdo neúmyslně, či zcela úmyslně nehodlá zbavit odpadů biologicky nerozložitelných či dokonce s příměsí olejů, dehtů a podobných škodlivin. Zatím se tak ale nestalo. Ale pokud by k této situaci došlo, je nutné sepsat protokol se všemi náležitostmi, dodávku odpadu ke kompostování odmítnout a případ řešit za pomoci krajských orgánů. MEZITITULEK: Systém kompostování Výroba kompostu probíhá tak, že obsluha pomocí nakladače ukládá na zpevněnou plochu zprvu vrstvu trávy, poté zeminy, následně listí a nakonec pilin. Hmoty se ukládají do jakéhosi bloku (krechtu) o délce kolem 40 metrů, šířce čtyři metry a výšce až dva metry. Jakmile je blok hotov, musí zrát nejméně 21 dnů a teplota uvnitř musí dosáhnout nejméně 55 °C. Poté se musí blok znovu minimálně dvakrát, za nepříznivých podmínek i vícekrát přerovnat. Kompost by měl být připraven k použití za zhruba 90 dnů. Piliny kompostárna odebírá zdarma z nedaleké pily. Než se však přistoupí k jeho prodeji - bez, nebo s osíváním - musí být hotový kompost podroben zkouškám v laboratoři v nepříliš vzdálených Bruzovicích. Zkouší se tam hlavně obsah těžkých kovů a prozatím problémy nebyly. \"Spíše bychom potřebovali dokonalejší techniku, protože například buben prosívačky má již hodně nechtěných děr,\" připomíná přímo na ploše kompostárny Petr Sosna, strojník. S jeho tvrzením souhlasí jak starosta Milan Strakoš, tak Irena Zárubová z Technických služeb. Jenže zatím je město rádo, že kompostárna vůbec funguje a na pořízení nových zařízení nejsou finanční prostředky. Do celkových nákladů kompostárny totiž dále vstupují náklady na likvidaci odpadních vod, které se vyvážejí na čistírnu odpadních vod Severomoravských vodovodů a kanalizaci. Smůla je, když hodně a často prší, tehdy je jímka, svádějící vody z vyspádovaných ploch, brzy plná. Jestliže je spíše sucho, sbíraná voda se využívá k opětovnému postřiku uložených a zrajících bloků kompostu. Pokud se má za to, že příslušný blok kompostu (na ploše jich bývá až 6) je již zralý, může se začít s prodejem hmoty, ovšem až po zkouškách v pražské laboratoři. MEZITITULEK: Změnili názor Starosta vzpomíná na počátky kompostování, kdy zkoušeli biologicky rozložitelné odpady ukládat do krechtů s půdorysnými rozměry 1 x 1 metr. V tak malých objemech nevznikala dostatečná teplota, nutná pro likvidaci škůdců a zahájení procesu biololgických změn. Neosvědčilo se oni doplňování kompostovatelného materiálu dřevnými štěpky. Hmota byla nakonec hodně hrubá a zrála velmi pomalu. Ukazuje se, že kompostárna je sice velmi potřebná věc, napomáhající zlepšování životního prostředí, ale je s ní také hodně starostí. Třeba i s prodejem hotové hmoty. Lidé sice kompost kupují, ale spíše v malých množstvích - po pytlích či několika přívěsných vozících za autem. Jen zřídka se objeví požadavek na jeden či dva náklaďáky najednou - to hlavně v případě terénních úprav u nových objektů. \"Bavíme se o celém systému v zastupitelstvu města často,\" říká Milan Strakoš. \"Závěry jsou takové, že nyní kompostárnu provozujeme za určitých potíží, ale až zákony v oblasti životního prostředí přitvrdí, budeme připraveni či spíše budeme mít proti ostatním značný náskok.\" Své tvrzení dokládá řadou příkladů, které si ověřil v zahraničí, hlavně v Rakousku či Německu. V těchto zemích se třídí až 90 % odpadů a zákony jsou stále přísnější. Sám by uvítal, kdyby v Příboře mohli provozovat kompostárnu na daleko vyšší technické úrovni, s lepším vybavením a především krytou. Odpadly by problémy s odvozem přebytečné vody z jímky a kompost by byl nepochybně kvalitnější, což by vyvolalo větší zájem spotřebitelů. Nynější přebytky kompostu se používají zejména ke kultivaci zelených ploch veřejných prostranství. Starostovým snem je \"dokonalá kompostárna, jakou mají v rakouském Salzburku\" a po městě jen malé popelničky na odpady, které nelze vytřídit. Technické služby jako provozovatel kompostárny vydaly leták, jehož pomocí nabízejí průmyslový kompost jako organické hnojivo široké veřejnosti. V areálu kompostárny je umístěn i sklad nebezpečných odpadů. Provozování celého areálu schválily orgány životního prostředí. AUTOR: JIŘÍ STARÝ Zdroj: ODPADY