Zpětný odběr obalů a využití odpadů z obalů

Evropská směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech přispěla ke zvýšení odpovědnosti výrobců obalů a stanovila povinnosti minimalizace, využití a recyklace odpadů z obalů. Poté vznikly i v členských státech zákony o obalech, které různým způsobem upravovaly povinnosti výrobců a dovozců obalů.

V ČR byla poprvé zakotvena povinnost zpětného odběru a využití odpadů z obalů (spolu s dalšími výrobky) v zákoně 125/1997 Sb., o odpadech. Bohužel zde nebyl jasně definován zpětný odběr, ani plnění zákonných povinností. Průmysl tedy hledal cestu sám. V roce 1999 uzavřelo České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí tzv. Dobrovolnou dohodu o implementaci evropské směrnice o obalech. Byla založena akciová společnost EKO-KOM, která měla za úkol uvést v život systém na zajištění zpětného odběru a využití obalů a obalových odpadů. Jako řešení byl zvolen integrovaný způsob, založený na spolupráci s obcemi.

Zákon o obalech

Od ledna 2002 začal platit zákon o obalech (č. 477/2001 Sb.), který stanovil řadu povinností výrobcům, plničům, dovozcům, resp. všem, kdo uvádějí obaly na trh a do oběhu. Kromě vedení náročné evidence, prevence a minimalizace obalů, značení obalů apod., stanovil rovněž povinnost zajištění zpětného odběru pro spotřebitelské obaly a povinnost recyklace a využití podle cílů uvedených v příloze č. 3 k zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech.

Zpětný odběr je v zákoně jasně definován a vztahuje se pouze ke spotřebitelským obalům. Pro všechny druhy obalů (včetně přepravních a skupinových - tzv. \"komerční obaly\") platí povinnost recyklace a využití v rozsahu daném přílohou č. 3 zákona o obalech.

Povinné osoby mohou plnit svoje povinnosti (zejména ty poslední jmenované) trojím způsobem, který umožňuje zákon v § 13. Nejčastěji se využívá samostatné plnění nebo uzavření smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností (AOS).

EKO-KOM, a. s., je zatím jedinou AOS, která obdržela autorizaci v březnu 2002.

Ve srovnání s počtem povinných osob, které plní samostatně a zapsaly se do Seznamu spravovaného MŽP, je počet povinných osob využívajících sdruženého plnění několikanásobně vyšší. Ke konci listopadu 2003 mělo smlouvu o sdruženém plnění uzavřeno více než 20 000 povinných osob (podle sdělení MŽP projevilo zájem o zápis do Seznamu zhruba 1000 povinných osob).

Míře zapojení průmyslu napomohl přístup celní správy, která ve spolupráci s MŽP omezila od 1. 7. 2002 dovoz \"neošetřených\" obalů do ČR, čímž přinutila většinu dovozců uzavřít smlouvu o sdruženém plnění nebo se zapsat do Seznamu MŽP. V současné době je zapojeno do sdruženého plnění kolem 85 % všech obalů, které jsou uváděny na trh a do oběhu v ČR. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je to stav více než uspokojivý.

Výsledky systému

V současné době je do systému EKO-KOM zapojeno 4235 obcí, ve kterých žije přibližně 9 386 000 obyvatel (92 % české populace). Obce spolupracují na základě smluv o zajištění zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů - v rámci svých obecních systémů nakládání s odpady zajišťují oddělený sběr a následnou recyklaci využitelných složek KO, včetně obalové složky. Odměny pro obce jsou postaveny jako motivační - podstatná část odměny se přesouvá do bonusových složek, které mohou obce získat např. zahuštěním sběrové sítě apod. Nárůst výtěžnosti tříděného sběru komunálních odpadů od obyvatel ukazuje graf 1. Kromě smluv s obcemi zajišťuje EKO-KOM, a. s., také využití upotřebených přepravních a skupinových obalů.

Naplnění cílů zákona o obalech

Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, zpětný odběr obalů a odpadů z obalů je nejrozvinutějším systémem na zajištění zpětného odběru v ČR. Kolektivní řešení založené na sdílené povinnosti všech subjektů zapojených do systému se ukázalo být velmi funkční.

Nedostatkem takto založeného systému je menší flexibilita vzhledem k vysokému počtu smluvních partnerů - obcí. Rovněž využití finančních prostředků není v mnoha případech přidanou hodnotou na rozvoj OH, ale spíše nedílnou součástí obecního rozpočtu. Z tohoto důvodu bude AOS EKO-KOM rozvíjet ve větší míře spolupráci s provozovateli dotřiďovacích zařízení a některými konečnými zpracovateli odpadů.

V modelu AOS založené podle zákona povinnými osobami a dozorované státem se v plné míře uplatňuje princip \"znečišťovatel platí\". Systém se snaží díky přístupu vlastníků, povinných osob, být co nejvíce efektivní. Dohodou několika významných povinných osob došlo k založení funkčního systému nakládání s obaly a odpady z obalů. Dobrovolnou dohodu využily především nadnárodní společnosti nebo společnosti se zahraniční účastí, kde je povědomí o přístupu \"environment friendly\" velmi vysoké.

AUTOR: RNDr. Martina Vrbová, PhD
EKO-KOM, a. s.

Typy obalových systémů

Státní postup - průmysl nenese žádné náklady sběru a třídění odpadů. Pokud nese nějakou povinnost, pak pouze za převzetí surovin vytříděných na požadovanou kvalitu. Náklady nesou obce, případné eko-daně jsou příjmem státu

Burzovní postup - podniky jsou povinny si nakupovat potvrzenky o vytřídění a využití obalů na volném burzovním trhu v množství odpovídajícím určitému procentu z vlastní produkce obalů. Potvrzenky jsou cenným volně obchodovatelným papírem.

Systémový postup - průmysl je ze zákona povinen vytvořit systém (např. autorizovanou společnost), který se podílí na rozvoji sběru a třídění odpadů tak, aby bylo dosaženo požadovaných výsledků. Systémový přístup má dvě základní řešení:

- duální systém (sběr obalů probíhá odděleně od komunálního nakládání s odpady, bez finančního podílu a vlivu obcí) - např. DSD Německo,

- integrovaný systém (sběr obalů probíhá společně s ostatním tříděným odpadem v dohodě systému a obce při zachování řízení odpadového hospodářství obcí) - např. Eco Emballages ve Francii, SPV v Portugalsku.

Systémový přístup je nejčastějším evropským řešením, přičemž ekonomicky nejvýhodnější jsou systémy organizované v přímé spolupráci průmyslu a obcí. Průmysl je pro potřeby systému reprezentován k tomuto účelu zřízenou \"obalovou\" společností.

ZDROJ: ODPADY