Lounsko, Žatecko, Podbořansko - Polovinu obsahu odpadkového koše by měla každá
domácnost znovu vrátit do oběhu. Jak? Tříděním. S 50% vyseparovaného komunálního
odpadu počítá národní plán odpadového hospodářství. Termín splnění: rok 2010. Je
to současně i požadavek Evropské unie. A v Česku prý za současných podmínek
nerealizovatelný.
Říkají to pracovníci ze sféry životního prostředí i představitelé obcí a měst.
Podle našeho průzkumu se v Lounech, Žatci a Podbořanech v posledních třech
letech separuje zhruba 10% z celkového množství komunálního odpadu,
nejoptimističtější odhady hovoří o 20%.
Pět tisíc obyvatel Podbořan a místních částí za loňský rok vytřídilo 15 tun
odpadu. Celkem ovšem vyprodukovali 2 616 tun. \"V této souvislosti tak musím
říci, že separování se ekonomicky nevyplácí. Zatímco tuna směsného odpadu
představuje pro město náklady ve výši 800 korun, u separovaného 5 000 korun,\"
upozornil tajemník Martin Gutzer.
Žatec a spádové obce za loňský rok vyprodukovaly 3,5 tisíce tun odpadů,
vyseparováno bylo 79 tun plastů, skla a papíru plus železo
[https://www.kamsnim.cz/categories/zelezo]. \"V posledních třech letech
každoročně zvyšujeme počet nádob na separovaný sběr o pět kusů,\" uvedl Andrej
Grežo, ředitel Technických služeb Žatec. Podobně postupují i Podbořany.
Podle vyjádření Ing. Petra Čekala, vedoucího odboru životního prostředí lounské
radnice, jsou na tom Louny podobně. Na 10% separace se dostaly už před dvěma
lety, od té doby se procento vytříděného materiálu rok od roku pomalu navyšuje.
Při podstatně větší separaci se sníží množství ukládaného netříděného odpadu a
poplatek pro domácnosti by teoreticky nemusel neustále růst, ale naopak se
stabilizovat. \"Lidé musejí více třídit. Je pak jen na nich, aby platby
nenarůstaly,\" potvrzuje vroutecká starostka Libuše Moravčíková. Současně to ale
představuje podstatně větší ekonomickou zátěž pro systém odpadového hospodářství
jako celek, potvrdil to i krajský úřad. Dokonce se už pokradmu mezi ekology
hovoří o tom, že třeba u plastů je jejich spálení skutečně zřejmě
nejefektivnější. Třídit polovinu z našich odpadkových košů však vyžaduje i
Evropská unie. Jiná možnost než separovat pro splnění velmi ambiciozního
požadavku ale neexistuje. S podobným problémem se ovšem potýkají třeba i Poláci.
\"Dosáhnout padesáti procent nevidím jako možné. Vždyť ještě před pěti lety jsme
horko těžko přesvědčovali spoustu lidí, aby vůbec měli popelnici,\" podotkl
Martin Gutzer. Nejúčinnějším způsobem, jak se k hranici alespoň přiblížit, je
osvěta na základních školách. I tak je ale navyknutí na třídění otázkou
minimálně jedné generace, dodávají ekologové.
Lounsko, Žatecko, Podbořansko - Polovinu obsahu odpadkového koše by měla každá domácnost znovu vrátit do oběhu. Jak? Tříděním. S 50% vyseparovaného komunálního odpadu počítá národní plán odpadového hospodářství. Termín splnění: rok 2010. Je to současně i požadavek Evropské unie. A v Česku prý za současných podmínek nerealizovatelný. Říkají to pracovníci ze sféry životního prostředí i představitelé obcí a měst. Podle našeho průzkumu se v Lounech, Žatci a Podbořanech v posledních třech letech separuje zhruba 10% z celkového množství komunálního odpadu, nejoptimističtější odhady hovoří o 20%. Pět tisíc obyvatel Podbořan a místních částí za loňský rok vytřídilo 15 tun odpadu. Celkem ovšem vyprodukovali 2 616 tun. \"V této souvislosti tak musím říci, že separování se ekonomicky nevyplácí. Zatímco tuna směsného odpadu představuje pro město náklady ve výši 800 korun, u separovaného 5 000 korun,\" upozornil tajemník Martin Gutzer. Žatec a spádové obce za loňský rok vyprodukovaly 3,5 tisíce tun odpadů, vyseparováno bylo 79 tun plastů, skla a papíru plus železo. \"V posledních třech letech každoročně zvyšujeme počet nádob na separovaný sběr o pět kusů,\" uvedl Andrej Grežo, ředitel Technických služeb Žatec. Podobně postupují i Podbořany. Podle vyjádření Ing. Petra Čekala, vedoucího odboru životního prostředí lounské radnice, jsou na tom Louny podobně. Na 10% separace se dostaly už před dvěma lety, od té doby se procento vytříděného materiálu rok od roku pomalu navyšuje. Při podstatně větší separaci se sníží množství ukládaného netříděného odpadu a poplatek pro domácnosti by teoreticky nemusel neustále růst, ale naopak se stabilizovat. \"Lidé musejí více třídit. Je pak jen na nich, aby platby nenarůstaly,\" potvrzuje vroutecká starostka Libuše Moravčíková. Současně to ale představuje podstatně větší ekonomickou zátěž pro systém odpadového hospodářství jako celek, potvrdil to i krajský úřad. Dokonce se už pokradmu mezi ekology hovoří o tom, že třeba u plastů je jejich spálení skutečně zřejmě nejefektivnější. Třídit polovinu z našich odpadkových košů však vyžaduje i Evropská unie. Jiná možnost než separovat pro splnění velmi ambiciozního požadavku ale neexistuje. S podobným problémem se ovšem potýkají třeba i Poláci. \"Dosáhnout padesáti procent nevidím jako možné. Vždyť ještě před pěti lety jsme horko těžko přesvědčovali spoustu lidí, aby vůbec měli popelnici,\" podotkl Martin Gutzer. Nejúčinnějším způsobem, jak se k hranici alespoň přiblížit, je osvěta na základních školách. I tak je ale navyknutí na třídění otázkou minimálně jedné generace, dodávají ekologové.