Nové opatření unie nakonec zaplatí spotřebitel
Za necelý rok a půl dopadne na výrobce elektrických domácích spotřebičů
povinnost ekologicky zlikvidovat jimi vyrobené nefunkční spotřebiče. Náklady na
tuto činnost budou ovšem moci přesunout na své zákazníky.
Evropská unie totiž nadále nehodlá podporovat další bujení nekontrolovaných
skládek s nebezpečným odpadem a hodlá přinutit své stávající i přistupující
členy k ekologičtějšímu chování.
Zatímco v Poslanecké sněmovně už leží novela upravující likvidaci starých
automobilů, stejný zákon o odpadech musí být rychle novelizován do srpna
letošního roku i kvůli nakládání s elektroodpadem. Příslušný návrh zpracovalo
Ministerstvo životního prostředí, chybí zde ale náklady, které budou změnu
doprovázet.
\"Dnes funguje v Česku na 130 sběrných míst takového odpadu, optimem jsou čtyři
stovky,\" upozorňuje na pouhou část nutných nákladů pro zavedení systému Lenka
Uskokovičová, ředitelka společnosti Apuso, která se zabývá odpadovým
hospodářstvím.
Další náklady vytváří povinnost evidence vybraných prostředků, které mají
sloužit k likvidaci vysloužilých přístrojů. Může jít o speciální fond nebo vklad
na vázaný bankovní či pojistný účet.
Příplatek na ekologické zničení spotřebičů přitom mohou podle doporučení
Evropské Rady výrobci ještě šest až osm let uvádět odděleně od ceny výrobku,
potom se ale stane její \"utajenou\" součástí.
V první době po zavedení se může jednat i o silnou psychologickou obranu výrobců
a prodejců - zdražení nejde na jejich vrub. Uvažovaná maximální částka přirážky
k velkým spotřebičům totiž vzbuzuje u prodejců obavy z poklesu prodeje.
\"Upřednostňovali bychom efektivní a co nejlevnější způsob sběru a likvidace
starých přístrojů. Tisíc korun za ledničku se mi zdá příliš,\" říká třeba Pavel
Sláma, ředitel obchodního řetězce Datart.
Připravovaná přirážka způsobí podle analytiků zcela jistě i skokové zvýšení
inflace. Dopad na domácnosti bude záležet jen na tom, jak velkou částku k
původní ceně vláda nebo Ministerstvo životního prostředí zvolí. V současnosti se
uvažuje o částce pět set až tisíc korun za spotřebič.
Za necelý rok a půl dopadne na výrobce elektrických domácích spotřebičů povinnost ekologicky zlikvidovat jimi vyrobené nefunkční spotřebiče. Náklady na tuto činnost budou ovšem moci přesunout na své zákazníky.
Evropská unie totiž nadále nehodlá podporovat další bujení nekontrolovaných skládek s nebezpečným odpadem a hodlá přinutit své stávající i přistupující členy k ekologičtějšímu chování.
Zatímco v Poslanecké sněmovně už leží novela upravující likvidaci starých automobilů, stejný zákon o odpadech musí být rychle novelizován do srpna letošního roku i kvůli nakládání s elektroodpadem. Příslušný návrh zpracovalo Ministerstvo životního prostředí, chybí zde ale náklady, které budou změnu doprovázet.
\"Dnes funguje v Česku na 130 sběrných míst takového odpadu, optimem jsou čtyři stovky,\" upozorňuje na pouhou část nutných nákladů pro zavedení systému Lenka Uskokovičová, ředitelka společnosti Apuso, která se zabývá odpadovým hospodářstvím.
Další náklady vytváří povinnost evidence vybraných prostředků, které mají sloužit k likvidaci vysloužilých přístrojů. Může jít o speciální fond nebo vklad na vázaný bankovní či pojistný účet.
Příplatek na ekologické zničení spotřebičů přitom mohou podle doporučení Evropské Rady výrobci ještě šest až osm let uvádět odděleně od ceny výrobku, potom se ale stane její \"utajenou\" součástí.
V první době po zavedení se může jednat i o silnou psychologickou obranu výrobců a prodejců - zdražení nejde na jejich vrub. Uvažovaná maximální částka přirážky k velkým spotřebičům totiž vzbuzuje u prodejců obavy z poklesu prodeje.
\"Upřednostňovali bychom efektivní a co nejlevnější způsob sběru a likvidace starých přístrojů. Tisíc korun za ledničku se mi zdá příliš,\" říká třeba Pavel Sláma, ředitel obchodního řetězce Datart.
Připravovaná přirážka způsobí podle analytiků zcela jistě i skokové zvýšení inflace. Dopad na domácnosti bude záležet jen na tom, jak velkou částku k původní ceně vláda nebo Ministerstvo životního prostředí zvolí. V současnosti se uvažuje o částce pět set až tisíc korun za spotřebič.
Evropská unie totiž nadále nehodlá podporovat další bujení nekontrolovaných skládek s nebezpečným odpadem a hodlá přinutit své stávající i přistupující členy k ekologičtějšímu chování.
Zatímco v Poslanecké sněmovně už leží novela upravující likvidaci starých automobilů, stejný zákon o odpadech musí být rychle novelizován do srpna letošního roku i kvůli nakládání s elektroodpadem. Příslušný návrh zpracovalo Ministerstvo životního prostředí, chybí zde ale náklady, které budou změnu doprovázet.
\"Dnes funguje v Česku na 130 sběrných míst takového odpadu, optimem jsou čtyři stovky,\" upozorňuje na pouhou část nutných nákladů pro zavedení systému Lenka Uskokovičová, ředitelka společnosti Apuso, která se zabývá odpadovým hospodářstvím.
Další náklady vytváří povinnost evidence vybraných prostředků, které mají sloužit k likvidaci vysloužilých přístrojů. Může jít o speciální fond nebo vklad na vázaný bankovní či pojistný účet.
Příplatek na ekologické zničení spotřebičů přitom mohou podle doporučení Evropské Rady výrobci ještě šest až osm let uvádět odděleně od ceny výrobku, potom se ale stane její \"utajenou\" součástí.
V první době po zavedení se může jednat i o silnou psychologickou obranu výrobců a prodejců - zdražení nejde na jejich vrub. Uvažovaná maximální částka přirážky k velkým spotřebičům totiž vzbuzuje u prodejců obavy z poklesu prodeje.
\"Upřednostňovali bychom efektivní a co nejlevnější způsob sběru a likvidace starých přístrojů. Tisíc korun za ledničku se mi zdá příliš,\" říká třeba Pavel Sláma, ředitel obchodního řetězce Datart.
Připravovaná přirážka způsobí podle analytiků zcela jistě i skokové zvýšení inflace. Dopad na domácnosti bude záležet jen na tom, jak velkou částku k původní ceně vláda nebo Ministerstvo životního prostředí zvolí. V současnosti se uvažuje o částce pět set až tisíc korun za spotřebič.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích