Vztah krajského a republikového POH

Z Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje byla zatím dokončena analýza podkladové dokumentace a analytická část POH. K předání se chýlí první verze závazné a směrné části. Při zhodnocení souladu cílů POH ČR a již hotové Krajské koncepce odpadového hospodářství Středočeského kraje (KKOH) bylo zjištěno, že jsou ve většině oblastí kompatibilní. Byly však také nalezeny nedostatky a rozdíly.

Co si potřebujeme ujasnit

V zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech, se v § 43 odst. 2) říká, že \"Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami\". Má-li být POH ČR závazným dokumentem pro krajské plány, je také nutné ujasnit, v jakých pojmech budeme operovat. Co v tomto případě například znamená termín \"soulad\"?

Znamená to, že je nutné v POH kraje definovat cíle stejně jako v POH ČR? Nebo lze definovat vlastní cíle na úrovni kraje, které nejsou v rozporu s POH ČR a dodržují směr vytyčený POH ČR, ale jsou zároveň slovně i číselně vyjádřeny jinak než v POH ČR a respektují možnosti a podmínky konkrétního kraje?

Ve stejném paragrafu zákona se v odstavcích 9) a 10) říká: \"Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat kopii návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny ministerstvu k vyjádření\" a \"Kraj v samostatné působnosti do 6 měsíců ode dne obdržení připomínek ministerstva k návrhu Plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny písemně sdělí ministerstvu, jak byly jeho připomínky do tohoto návrhu zapracovány.\"

Je otázkou, jak bude v praxi probíhat tzv. vyjádření MŽP ČR k POH kraje. Zejména nevíme, co vše se bude posuzovat a zda budou akceptovány i alternativně definované cíle. Bude-li mít kraj a ministerstvo rozdílný názor na budoucnost odpadového hospodářství v kraji, jak se to bude řešit?

Na POH ČR v současnosti navazují Realizační programy, na základě jejichž výsledků mohou vyplynout potřebné změny nebo aktualizace cílů POH ČR. Jak a zda to bude provedeno, se rovněž neví.

Co je třeba změnit

Aby se obě strany, tj. kraje a Ministerstvo životního prostředí při projednávání plánů vůbec domluvily, bylo by třeba sjednotit terminologii používanou v POH ČR, např. definovat, co se přesně myslí pojmem recyklace odpadu nebo pojmem využití komunálních odpadů. Rovněž je nezbytné aktualizovat metodiku sběru dat do celostátního informačního systému o odpadech, který v současnosti neposkytuje relevantní a aktuální data. Zejména je nutná evidence mezikrajového pohybu odpadů, zpětného odběru výrobků a doplnění údajů o zařízeních na odstranění a využití odpadů. V současných údajích jsou některé záznamy duplicitní, jiné naopak chybí.

Kraj nyní nedostává hlášení o roční produkci a nakládání s odpady od původců, ani roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru od povinných osob. Z tohoto důvodu by bylo vhodné upravit metodiku ohlašovací povinnosti při vedení evidence odpadů a při plnění povinnosti zpětného odběru, aby kraje mohly disponovat informacemi, které jsou pro plánování odpadového hospodářství důležité.

S tím souvisí i posílení pravomoci krajů v oblasti vybraných odpadů (např. BRKO, kaly z ČOV, baterie a akumulátory, odpadní oleje, elektrošrot, odpady s obsahem PCB, apod.).

Bez posílení pravomoci krajů v těchto oblastech lze jen obtížně realizovat cíle definované v POH ČR i POH krajů. Ve většině případů se jedná o cíle implementované na základě směrnic EU, jejichž plnění bude EU vyžadovat.

Budoucnost plánů

Závěrem bych chtěl podotknout, že plánování odpadového hospodářství na úrovni kraje je nutné a velikost kraje je pro toto plánování odpovídající a vhodná. Národní i regionální Plány odpadového hospodářství jsou nástrojem úspěšně používaným v mnoha evropských zemích. K implementaci POH a splnění definovaných cílů je však třeba oboustranné zpětné vazby a úzké spolupráce mezi kraji a MŽP ČR. Vzhledem k pozici krajů v rámci celostátního uspořádání je do budoucna třeba také uvažovat o posílení úlohy krajů v oblasti řízení odpadového hospodářství.

AUTOR: Mgr. Jan Vrba