V Česku zřejmě vznikne mezisklad pro pesticidy a další jedy
Tuny pesticidů a dalších toxických látek, které se v přírodě nerozkládají,
nejsou v Česku stále pod kontrolou. Na Masarykově univerzitě v Brně proto vznikl
návrh plánu, jak se s látkami, které člověk vytvořil v polovině minulého století
a používal, než přišel na jejich rizikovost, vypořádat. \"Prvním krokem je
vytvoření meziskladu, kde by tyto látky byly alespoň pod kontrolou. Následovat
musí jejich likvidace,\" řekl profesor Ivan Holoubek. Jeho tým připravuje
národní inventuru látek, k jejichž likvidaci se Česko zavázalo ratifikací
Stockholmské úmluvy; smlouva vejde v platnost 17. května. Pesticidy,
polychlorované bifenyly a další látky jsou podle něj rozptýleny všude, jejich
hladina ale není akutně nebezpečná. Rizikovějších míst je na území zhruba 500,
z toho desetinu až pětinu lze považovat za významné. \"Jsou to vedle notoricky
známých míst, jako je neratovická chemička Spolana, provozy, kde se vyráběly
barvy, elektrotechnický průmysl, místa výroby transformátorů,\" uvedl Holoubek.
Část pesticidů se podle něj ztratila na skládkách počátkem 90. let, další
\"zašantročily\" zkrachovalé odpadové firmy. Mimo kontrolu se v 90. letech
dostaly také zemědělské sklady pesticidů. Nyní opuštěné stodoly zaniklých
družstev podle Holoubka mohou skrývat neviditelnou ekologickou zátěž.
\"Příkladem je hospodářská budova, kterou dostali zpět v restitucích manželé
Rychtaříkovi z Klatov. Potom, co budovu převzali, se dva roky snaží najít pomoc,
aby se toxického znečištění zbavili,\" doplnil Jindřich Petrlík ze sdružení
Arnika. Na vyčištění budovy bude podle něj třeba desítek milionů korun, v
současnosti se Rychtaříkovi snaží získat prostřednictvím ministerstva životního
prostředí z fondů Evropské unie. Holoubkova skupina vypracovala národní plán
likvidace toxických látek, který by měla v brzké době projednat vláda. Experti v
něm mimo jiné navrhují metody, jak nebezpečné látky shromáždit. Jednou z cest je
například vyhlášení roku finančních úlev pro ty, kteří staré zásoby odevzdají.
\"Následovaly by kontroly a tvrdé pokuty. Metoda cukru a biče,\" uvedl Holoubek.
Stát bude podle něj muset se zátěží něco udělat, protože připravovaná směrnice
Evropské unie počítá s alespoň částečným pokrokem do roku 2010. Kdy mezisklad,
ve kterém by chemikálie byly skladovány v neprodyšných kontejnerech, vznikne,
Holoubek nedokáže odhadnout. Počítá se stejnými protesty, které se zvedly proti
plánu výstavby jaderného úložiště. Jedy by ale v meziskladu nezůstaly nastálo,
dají se spálit nebo zničit chemickým rozkladem. Takové technologie ale zatím v
Česku nejsou, zatím se proto tyto látky vozí z Čech k likvidaci do Německa.
Tuny pesticidů a dalších toxických látek, které se v přírodě nerozkládají, nejsou v Česku stále pod kontrolou. Na Masarykově univerzitě v Brně proto vznikl návrh plánu, jak se s látkami, které člověk vytvořil v polovině minulého století a používal, než přišel na jejich rizikovost, vypořádat. \"Prvním krokem je vytvoření meziskladu, kde by tyto látky byly alespoň pod kontrolou. Následovat musí jejich likvidace,\" řekl profesor Ivan Holoubek. Jeho tým připravuje národní inventuru látek, k jejichž likvidaci se Česko zavázalo ratifikací Stockholmské úmluvy; smlouva vejde v platnost 17. května. Pesticidy, polychlorované bifenyly a další látky jsou podle něj rozptýleny všude, jejich hladina ale není akutně nebezpečná. Rizikovějších míst je na území zhruba 500, z toho desetinu až pětinu lze považovat za významné. \"Jsou to vedle notoricky známých míst, jako je neratovická chemička Spolana, provozy, kde se vyráběly barvy, elektrotechnický průmysl, místa výroby transformátorů,\" uvedl Holoubek. Část pesticidů se podle něj ztratila na skládkách počátkem 90. let, další \"zašantročily\" zkrachovalé odpadové firmy. Mimo kontrolu se v 90. letech dostaly také zemědělské sklady pesticidů. Nyní opuštěné stodoly zaniklých družstev podle Holoubka mohou skrývat neviditelnou ekologickou zátěž. \"Příkladem je hospodářská budova, kterou dostali zpět v restitucích manželé Rychtaříkovi z Klatov. Potom, co budovu převzali, se dva roky snaží najít pomoc, aby se toxického znečištění zbavili,\" doplnil Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. Na vyčištění budovy bude podle něj třeba desítek milionů korun, v současnosti se Rychtaříkovi snaží získat prostřednictvím ministerstva životního prostředí z fondů Evropské unie. Holoubkova skupina vypracovala národní plán likvidace toxických látek, který by měla v brzké době projednat vláda. Experti v něm mimo jiné navrhují metody, jak nebezpečné látky shromáždit. Jednou z cest je například vyhlášení roku finančních úlev pro ty, kteří staré zásoby odevzdají. \"Následovaly by kontroly a tvrdé pokuty. Metoda cukru a biče,\" uvedl Holoubek. Stát bude podle něj muset se zátěží něco udělat, protože připravovaná směrnice Evropské unie počítá s alespoň částečným pokrokem do roku 2010. Kdy mezisklad, ve kterém by chemikálie byly skladovány v neprodyšných kontejnerech, vznikne, Holoubek nedokáže odhadnout. Počítá se stejnými protesty, které se zvedly proti plánu výstavby jaderného úložiště. Jedy by ale v meziskladu nezůstaly nastálo, dají se spálit nebo zničit chemickým rozkladem. Takové technologie ale zatím v Česku nejsou, zatím se proto tyto látky vozí z Čech k likvidaci do Německa.
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích