Firmy likvidující autovraky hledají zakázky

Tisíce vyřazených a nepojízdných vozidel z příhraničí Rakouska a Německa mají skončit na českých šrotištích. Kapacity tuzemských firem, které autovraky ekologicky rozebírají, jsou totiž nevyužité. Přitom se v Česku ročně vyřazuje 180 tisíc aut v průměrném stáří dvaceti let.
\"Když trochu nadsadím, tak je u nás nedostatek autovraků pro průmyslové zpracování. Autovraky se totiž nelikvidují ekologicky, jak předpokládá novela zákona,\" řekl generální ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.
V průměru dvě hodiny trvá totální likvidace starého osobního automobilu v recyklačním závodě akciové společnosti ŽDB Bohumín. Výsledkem jsou jednotlivé materiálové komponenty - ocel, plasty, sklo, pryž, barevné kovy, které pak dále přepracovávají specializované firmy.
\"Máme s ním uzavřené dohody, ocelový odpad zpracováváme v našich hutních provozech,\" uvedl vedoucí provozu recyklace ŽDB Jindřich Vavrla. \"Ročně bychom dokázali takto naprosto ekologicky zpracovat 15 až 20 tisíc ojetých, vyřazených aut. Problémem je jejich malý přísun,\" dodal.
Autovraky v Česku totiž dosud končí na vrakovištích, na ulicích, soukromých pozemcích a jiných volných prostranstvích, lesy nevyjímaje. Sotva pětina vyřazených vozidel se odstraňuje ekologicky nezávadným způsobem. Odborníci odhadují, že až šedesát procent vozů z vyřazovaných 180 tisíc je likvidováno zcela spontánně, většinou jejich majiteli.
V Andělské Hoře nedaleko Liberce jsou na černých skládkách hromady olejových filtrů, plastových dílů, autosedaček, nárazníků a čalounění. \"To je neúnosný stav,\" uvedl Zbyněk Štěpán z firmy Alez v Jablonci nad Nisou, která se uchází o zakázku na demontáž vozidel z příhraničí Česka a Saska.
\"Bohužel hlavním důvodem je stávající legislativa, která dosud nenutí majitele a uživatele ojetých vozidel postarat se o jejich neškodnou likvidaci,\" nabízí vysvětlení Jindřich Vavrla.
Ekologickou likvidaci hodlá zaručit severočeské Sdružení pro recyklaci autovraků, které nyní jedná s krajskými úřady o umístění prvních dvou demontážních středisek do Liberce a Karlových Varů. Zde se mají zpracovávat jak české autovraky, tak vyřazená vozidla ze sousedního Saska. Tam platí majitelé vyřazených aut za jejich ekologickou likvidaci 150 eur.
\"Nebudeme evropským smetištěm, pouze hledáme efektivní způsob zpracování autovraků,\" řekl předseda sdružení Jiří Vrabec.
\"Náklady na demontáž budou i v příštích letech nižší v Česku, proto chceme první dvě pracoviště v Liberci a Karlových Varech,\" řekl Thomas Schwerzberg z firmy Prolon v Chemnitzu. Prolon zastupuje čtyři největší saské kovošroty a jednoho zpracovatele vyřazených plastů.
Demontovaná vozidla nezůstanou v Česku. Část agregátů bude rozprodána v evropských zemích, získané plasty zrecyklují německé podniky a smluvní strany se také podělí o zisk z prodeje kovového šrotu. Náklady na likvidaci autovraků mají uhradit výrobci vozů.
V Česku zatím funkční systém likvidace a recyklace autovraků neexistuje. V celé zemi se přitom nacházejí desetitisíce vraků. V roce 2010 jich bude až 275 tisíc. Při jejich likvidaci by se tak do oběhu mohlo vracet 205 tisíc tun recyklovaných kovů. Dalších 75 tisíc tun materiálů má ale skončit na skládkách, bez dalšího využití.

Z čeho se skládá vůz Škoda Favorit 135 L
Materiál podíl hmotnost
(v procentech) (v kilogramech)
Kovy 69,9 591
Plasty 10,9 92
Pryž 5,2 44
Sklo 3,7 31
Kapaliny3,6 31

Pozn.: Vozy značky Škoda tvoří polovinu tuzemského vozového parku.