Pozor na azbestocementové roury při rekonstrukcích komunikací a domů
V současné době probíhají v mnoha českých městech díky finančním prostředkům z
EU náročné rekonstrukce vodovodní a kanalizační sítě. Při výkopových pracech se
občas stává, že jsou obnaženy a vykopány chráničky nebo trubky vyrobené z
azbestocementu. Podobné odpady se vyskytují v podobě odpadů v domech nebo jakos
třešní krytiny nebo izolační materiály.Tyto nebezpečné odpady
[https://www.kamsnim.cz/browse/nebezpecny] jsou bohužel občas přimíchány do
stavebních sutí (např. asfaltu) a někdy odvezeny k recyklaci v recyklační lince.
Pokud obsluha nebezpečný odpad [https://www.kamsnim.cz/browse/nebezpecny]
nepozná a neoddělí, může projít linkou. Karcinogenní azbestová vlákna se tak
mohou dostat do vzduchu, půdy, nehledě na nebezpečí vyplývající z možnosti
využití takového odpadu k novým zásypům, kde dochází ke vdechování tohoto
materiálu pracovníky a občany. Proto by měly stavební, ale i recyklační firmy
věnovat maximální pozornost zamezení průniku takového odpadu do recyklačního
zařízení, investovat do kvalifikovaného dozoru odpadového hospodáře nad takovou
stavbou a zároveň poučit pracovníky na příjmu na recyklaci. Zároveň by si měly
objednat u specializované odpadářské firmy odvoz tohoto nebezpečného odpadu s
vystavením příslušného dokladu. I stavební úřady, resp. příslušné specializované
úřady vydávající stavební povolení na některé druhy staveb by měly toto mít na
paměti. Paradoxní je, že nebezpečí azbestu si na jedné straně velmi brzo
uvědomil automobilní průmysl a auta se zbavila azbestového obložení, na druhé
straně si toto stavební průmysl, kde je azbestu na stavbách často velké
množství, snad začíná uvědomovat až možná nyní.
V současné době probíhají v mnoha českých městech díky finančním prostředkům z EU náročné rekonstrukce vodovodní a kanalizační sítě. Při výkopových pracech se občas stává, že jsou obnaženy a vykopány chráničky nebo trubky vyrobené z azbestocementu. Podobné odpady se vyskytují v podobě odpadů v domech nebo jakos třešní krytiny nebo izolační materiály.Tyto nebezpečné odpady jsou bohužel občas přimíchány do stavebních sutí (např. asfaltu) a někdy odvezeny k recyklaci v recyklační lince. Pokud obsluha nebezpečný odpad nepozná a neoddělí, může projít linkou. Karcinogenní azbestová vlákna se tak mohou dostat do vzduchu, půdy, nehledě na nebezpečí vyplývající z možnosti využití takového odpadu k novým zásypům, kde dochází ke vdechování tohoto materiálu pracovníky a občany. Proto by měly stavební, ale i recyklační firmy věnovat maximální pozornost zamezení průniku takového odpadu do recyklačního zařízení, investovat do kvalifikovaného dozoru odpadového hospodáře nad takovou stavbou a zároveň poučit pracovníky na příjmu na recyklaci. Zároveň by si měly objednat u specializované odpadářské firmy odvoz tohoto nebezpečného odpadu s vystavením příslušného dokladu. I stavební úřady, resp. příslušné specializované úřady vydávající stavební povolení na některé druhy staveb by měly toto mít na paměti. Paradoxní je, že nebezpečí azbestu si na jedné straně velmi brzo uvědomil automobilní průmysl a auta se zbavila azbestového obložení, na druhé straně si toto stavební průmysl, kde je azbestu na stavbách často velké množství, snad začíná uvědomovat až možná nyní.