Česko skrytě zaplavují ojetiny
Úřady ztratily před půldruhým měsícem kontrolu, kolik se do Česka dováží ojetých
vozů. Než země vstoupila do Evropské unie, evidovali dovoz celníci, ale ti z
hranic zmizeli. Nyní se úřady o dovezených ojetinách dozvědí jen v případě, kdy
je importují firmy (to sleduje statistický úřad) nebo když soukromý majitel vůz
zaregistruje do provozu. To se ale nestane vždy.
Za letošní první čtvrtletí se do Česka dovezlo téměř 29 tisíc ojetých aut, z
toho se do provozu registrovalo 22 tisíc.
Téměř sedm tisíc vozů \"zmizelo\" rozebráno na náhradní díly. Od května už toto
číslo nikdo nezjistí.
\"Díly na auta jsou v Česku drahé, já mám originály, a k tomu levnější,\"
potvrzuje řidič návěsu, zatáčející na dvůr soukromé usedlosti v Sukoradech u
Mladé Boleslavi. Na návěsu trůní deset let staré audi s pomačkanou střechou.
\"Tady jsou dobrá litá kola, chladič, přístrojová deska i celý zadek, dohromady
tak za čtyřicet tisíc korun,\" popisuje vůz, který v Německu koupil údajně za
pět set eur. V květnu stačil přivézt deset vraků, přitom říká, že patří mezi
\"troškaře\".
Hromadící se vraky však mohou časem pro stát znamenat ekologický i finanční
problém. Z autovraku [https://www.kamsnim.cz/categories/autovrak] lze prodat jen
některé náhradní díly, nejméně tuna nepoužitelného plechu a plastů zůstane. Od
roku 2007 se podle směrnice Evropské unie musí autovraky
[https://www.kamsnim.cz/categories/autovrak] průběžně ekologicky likvidovat.
Likvidaci novějších vozů zaplatí automobilky. Odstranění anonymních vraků
zaplatí obce a stát. Podle expertů je nyní v Česku kolem 300 tisíc takových
vraků a jejich likvidace přijde na 1,5 miliardy korun.
Evidenci, kterou vedli o ojetinách celníci, měl od května nahradit systém, který
stanoví nový zákon o odpadech. Zákonu však chybí prováděcí vyhláška, která může
být schválena nejdříve v srpnu.
Podle zákona zaplatí každý dovozce za ojetinu, která nesplňuje emisní normu Euro
3, pět tisíc korun při registraci auta do provozu. Zákon ale nikoho nenutí, aby
vůz registroval. Pokud dovozce použije auto na náhradní díly, nic neplatí.
Auta, která nevyhovují emisním normám, má podle nového zákona kontrolovat Česká
inspekce životního prostředí. Ta však nezastírá, že s tím má potíže.
\"Kontroly budeme muset omezit. Je nás stále méně, v celé republice zatím
osmdesát inspektorů na odpadové hospodářství, nejen na autovraky
[https://www.kamsnim.cz/categories/autovrak]. Přitom po vstupu do unie může
autovraky [https://www.kamsnim.cz/categories/autovrak] kdokoli volně přivézt,\"
uvedl pracovník inspekce, který si přál zůstat v anonymitě.
Dovážené autovraky [https://www.kamsnim.cz/categories/autovrak] mohou ve
vnitrozemí kontrolovat také policisté nebo bývalí celníci. Zastaví návěs s
bouraným vozem a zkontrolují doklady. Při podezření, že vůz nesplňuje emisní
normu - což nemohou zjistit - uvědomí inspekci, která může zkontrolovat
autovrakoviště, kam vozidlo mířilo. Pokud však ojetina nemíří na vrakoviště, ale
na soukromý dvorek, inspekce nic dělat nemůže.
Pak se musí spolehnout na občany, kteří například úřadům ohlásí, že vraky na
soukromém dvoře hyzdí životní prostředí nebo z nich vytéká olej
[https://www.kamsnim.cz/categories/olejJedly]. Úřad pak může s majitelem zahájit
správní řízení končící pokutou.
Úřady ztratily před půldruhým měsícem kontrolu, kolik se do Česka dováží ojetých vozů. Než země vstoupila do Evropské unie, evidovali dovoz celníci, ale ti z hranic zmizeli. Nyní se úřady o dovezených ojetinách dozvědí jen v případě, kdy je importují firmy (to sleduje statistický úřad) nebo když soukromý majitel vůz zaregistruje do provozu. To se ale nestane vždy.
Za letošní první čtvrtletí se do Česka dovezlo téměř 29 tisíc ojetých aut, z toho se do provozu registrovalo 22 tisíc.
Téměř sedm tisíc vozů \"zmizelo\" rozebráno na náhradní díly. Od května už toto číslo nikdo nezjistí.
\"Díly na auta jsou v Česku drahé, já mám originály, a k tomu levnější,\" potvrzuje řidič návěsu, zatáčející na dvůr soukromé usedlosti v Sukoradech u Mladé Boleslavi. Na návěsu trůní deset let staré audi s pomačkanou střechou. \"Tady jsou dobrá litá kola, chladič, přístrojová deska i celý zadek, dohromady tak za čtyřicet tisíc korun,\" popisuje vůz, který v Německu koupil údajně za pět set eur. V květnu stačil přivézt deset vraků, přitom říká, že patří mezi \"troškaře\".
Hromadící se vraky však mohou časem pro stát znamenat ekologický i finanční problém. Z autovraku lze prodat jen některé náhradní díly, nejméně tuna nepoužitelného plechu a plastů zůstane. Od roku 2007 se podle směrnice Evropské unie musí autovraky průběžně ekologicky likvidovat. Likvidaci novějších vozů zaplatí automobilky. Odstranění anonymních vraků zaplatí obce a stát. Podle expertů je nyní v Česku kolem 300 tisíc takových vraků a jejich likvidace přijde na 1,5 miliardy korun.
Evidenci, kterou vedli o ojetinách celníci, měl od května nahradit systém, který stanoví nový zákon o odpadech. Zákonu však chybí prováděcí vyhláška, která může být schválena nejdříve v srpnu.
Podle zákona zaplatí každý dovozce za ojetinu, která nesplňuje emisní normu Euro 3, pět tisíc korun při registraci auta do provozu. Zákon ale nikoho nenutí, aby vůz registroval. Pokud dovozce použije auto na náhradní díly, nic neplatí.
Auta, která nevyhovují emisním normám, má podle nového zákona kontrolovat Česká inspekce životního prostředí. Ta však nezastírá, že s tím má potíže.
\"Kontroly budeme muset omezit. Je nás stále méně, v celé republice zatím osmdesát inspektorů na odpadové hospodářství, nejen na autovraky. Přitom po vstupu do unie může autovraky kdokoli volně přivézt,\" uvedl pracovník inspekce, který si přál zůstat v anonymitě.
Dovážené autovraky mohou ve vnitrozemí kontrolovat také policisté nebo bývalí celníci. Zastaví návěs s bouraným vozem a zkontrolují doklady. Při podezření, že vůz nesplňuje emisní normu - což nemohou zjistit - uvědomí inspekci, která může zkontrolovat autovrakoviště, kam vozidlo mířilo. Pokud však ojetina nemíří na vrakoviště, ale na soukromý dvorek, inspekce nic dělat nemůže.
Pak se musí spolehnout na občany, kteří například úřadům ohlásí, že vraky na soukromém dvoře hyzdí životní prostředí nebo z nich vytéká olej. Úřad pak může s majitelem zahájit správní řízení končící pokutou.
Za letošní první čtvrtletí se do Česka dovezlo téměř 29 tisíc ojetých aut, z toho se do provozu registrovalo 22 tisíc.
Téměř sedm tisíc vozů \"zmizelo\" rozebráno na náhradní díly. Od května už toto číslo nikdo nezjistí.
\"Díly na auta jsou v Česku drahé, já mám originály, a k tomu levnější,\" potvrzuje řidič návěsu, zatáčející na dvůr soukromé usedlosti v Sukoradech u Mladé Boleslavi. Na návěsu trůní deset let staré audi s pomačkanou střechou. \"Tady jsou dobrá litá kola, chladič, přístrojová deska i celý zadek, dohromady tak za čtyřicet tisíc korun,\" popisuje vůz, který v Německu koupil údajně za pět set eur. V květnu stačil přivézt deset vraků, přitom říká, že patří mezi \"troškaře\".
Hromadící se vraky však mohou časem pro stát znamenat ekologický i finanční problém. Z autovraku lze prodat jen některé náhradní díly, nejméně tuna nepoužitelného plechu a plastů zůstane. Od roku 2007 se podle směrnice Evropské unie musí autovraky průběžně ekologicky likvidovat. Likvidaci novějších vozů zaplatí automobilky. Odstranění anonymních vraků zaplatí obce a stát. Podle expertů je nyní v Česku kolem 300 tisíc takových vraků a jejich likvidace přijde na 1,5 miliardy korun.
Evidenci, kterou vedli o ojetinách celníci, měl od května nahradit systém, který stanoví nový zákon o odpadech. Zákonu však chybí prováděcí vyhláška, která může být schválena nejdříve v srpnu.
Podle zákona zaplatí každý dovozce za ojetinu, která nesplňuje emisní normu Euro 3, pět tisíc korun při registraci auta do provozu. Zákon ale nikoho nenutí, aby vůz registroval. Pokud dovozce použije auto na náhradní díly, nic neplatí.
Auta, která nevyhovují emisním normám, má podle nového zákona kontrolovat Česká inspekce životního prostředí. Ta však nezastírá, že s tím má potíže.
\"Kontroly budeme muset omezit. Je nás stále méně, v celé republice zatím osmdesát inspektorů na odpadové hospodářství, nejen na autovraky. Přitom po vstupu do unie může autovraky kdokoli volně přivézt,\" uvedl pracovník inspekce, který si přál zůstat v anonymitě.
Dovážené autovraky mohou ve vnitrozemí kontrolovat také policisté nebo bývalí celníci. Zastaví návěs s bouraným vozem a zkontrolují doklady. Při podezření, že vůz nesplňuje emisní normu - což nemohou zjistit - uvědomí inspekci, která může zkontrolovat autovrakoviště, kam vozidlo mířilo. Pokud však ojetina nemíří na vrakoviště, ale na soukromý dvorek, inspekce nic dělat nemůže.
Pak se musí spolehnout na občany, kteří například úřadům ohlásí, že vraky na soukromém dvoře hyzdí životní prostředí nebo z nich vytéká olej. Úřad pak může s majitelem zahájit správní řízení končící pokutou.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích