Do Bruselu! Kontakty hledá stále více regionů

Laguny nedalo jihočeských Mydlovar se rozprostírají na téměř 290 hektarech. Je to plocha, která obsahuje kolem 36 miliónů tun jedovatých a radioaktivních kalů, které tu zůstaly po zpracování uranových rud. I když už se na sanaci lagun pracuje, při nynějším tempu a finančních možnostech potrvá rekultivace zhruba půl století. Tedy - pokud si kraj nesežene pomoc jinde, třeba z bruselských fondů.
\"Chtěli bychom požádat o peníze z kohezního fondu. Pevně věřím, že mise, kterou si nyní v Bruselu platíme, tomu napomůže,\" říká hejtman kraje Jan Zahradník.
Kraj už se pokoušel získat na projekt peníze z předvstupních fondů unie. Neuspěl. \"Teď budou naši lidé v Bruselu navazovat kontakty s úředníky kolem fondů, pídit se po radách, jak projekt sepsat tak, aby měl šanci uspět, zjišťovat, jaké jsou nutné náležitosti,\" dodává Zahradník.
Jihočeský kraj je třetí z regionů, který si zřídil v Bruselu zastoupení.
Praha si svou misi otevřela už téměř před dvěma lety, před nedávnem se začal v belgické metropoli zabydlovat i Středočeský kraj. Možnosti usídlit se v Bruselu prozkoumávají i další kraje, byť mnohé přiznávají, že na nákladnou misi nemají.
\"Stále je zastoupení velmi drahé. Pořádáme proto v Bruselu zhruba dvakrát do roka jednorázové akce, které jsou účinnější a levnější,\" říká třeba hejtman Pardubického kraje Roman Línek. \"Věřím, že i tak se nám podaří vytvořit jakousi mapu personálních kontaktů a tu pak využít ve prospěch kraje.\"
Jiné regiony si našly spojence mezi zahraničními partnery. To je i případ jižních Čech, kterým se podařilo uzavřít smlouvu se stálou kanceláří Dolního Rakouska v Bruselu, a tak mohou první rok bezplatně užívat zapůjčenou místnost. Platit budou jen režijní náklady, tedy energii, telefony a podobně. Na rok musí vystačit se zhruba čtyřmi milióny korun, které kraj ze svého rozpočtu na misi vyčlenil.
Zatímco Praha si koupila vlastní dům v secesní čtvrti zhruba jen deset minut pěšky od Evropského parlamentu, Středočeši zvolili levnější cestu a dům si zatím pronajali. \"Není samozřejmě zdaleka tak reprezentativní jako Pražský dům, ale my také naši misi bereme jako jakési kontaktní místo,\" říká hejtman kraje Petr Bendl. \"Prostory mohou využívat středočeské firmy a samozřejmě tam pracují naši lidé. Tedy jeden zaměstnanec a jeho asistent. Na jeho činnost se nám už podařilo získat od unie grant.\"
Co vlastně lidé v krajských zastoupeních dělají? Organizují výstavy a recepce, na kterých kraj představují, snaží se sezvat významné politiky z europarlamentu či úředníky z Bruselu, navazují kontakty. \"V zásadě se věnujeme lobbingu. Jenže slovo lobbing nemá v Bruselu tak pejorativní význam jako v Česku,\" říká šéf Pražského domu, exprimátor Jan Koukal. \"Všichni se tu snaží navazovat kontakty a využívat je ke svému prospěchu, není na tom nic zvláštního ani špatného.\"
Totéž říká i hejtman Bendl. \"Není možné vyčíslit, že jsme do mise dali tolik peněz a vrátila se nám taková suma. Cena je v kontaktech. Chceme si být jistí, že až zdoláme celou tu obří byrokratickou masu a skrze ministerstvo pošleme do Bruselu žádost o peníze na projekt, uspějeme. Naše kontakty v Bruselu nám pomohou připravit projekt tak, aby měl maximální šanci na úspěch.\"
Totéž říkají i Slováci. V Bruselu už zakotvila Bratislava s Košicemi a prešovský region, záhy chce svou pobočku otevřít i banskobystrický kraj. \"Unie nám chce pomoci, ale dokud tu nebudeme mít zastoupení, své prostředí a nebudeme tu denně žít, neuspějeme,\" myslí si předseda kraje Milan Marčok.
O tom, že tuto teorii sdílí celá Evropa, svědčí fakt, že v Bruselu dnes funguje přes tři sta krajských zastoupení při EU. Jedno z nich si otevřela i samotná belgická metropole: Brusel.