V plánu odpadového hospodářství chybí energetické využití

Č. Budějovice - Už brzy budou krajští radní projednávat Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, který by měl stanovit strategii, jak se v regionu v období nejbližších deseti let bude nakládat s odpady. Spolu s tímto plánem by pak zastupitelé měli přijmout i obecně závaznou vyhlášku. Ta se stane podkladem pro rozhodování příslušných správních úřadů kraje a obcí v oblasti nakládání s odpady. Vše v souladu s požadavky Evropské unie. Jestliže od roku 2020 bude zakázáno ukládat na skládky veškeré využitelné odpady, už nyní v předstihu je nutno naznačit, jaké jiné vhodné varianty zvolit.
Podle autorů návrhu Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje společnosti ECO TREND se nyní převážně skládkuje. Kam ale budeme v kraji odpad dávat, když budeme muset výrazně omezit skládkování? V návrhu plánu se počítá ze zvýšením materiálového využití především s recyklací, dále s kompostováním, mechanickobiologickou úpravou a také s výrobou alternativního paliva. Podle některých odborníků, kteří se s plánem blíže seznámili, tyto metody ale nepostačí. Prognózy totiž počítají s tím, že k nějaké zásadní minimalizaci vytváření odpadu nedojde, podobně jako nedošlo v jiných členských zemích. I tam se nedaří produkovat méně odpadu, ovšem trend s vypořádáním se této skutečnosti je jiný než u nás. V mnohých zemích Evropy výrazně ubylo možnosti skládkovat a v některých z nich už je skládkování dokonce zakázáno například ve Švýcarsku (od r. 2000), v Rakousku (od letošního roku) a v Německu (od 1. června 2005).

Topit dřevem a uhlím?
Jak tedy budeme s odpadem nakládat, když skládek ubyde, zatímco odpadu ne? Autor návrhu plánu, společnost ECO TREND, se zcela nepochopitelně podle některých odborníků vyhýbá energetickému využití komunálních odpadů, což je v rozporu s usnesením Evropského parlamentu k nové strategii odpadového hospodářství v EU: podle ní odpady, které nelze (materiálově) využít, mají jít v co největší míře do spaloven k energetickému využití.
V současné době se řada organizací snaží nalézt alternativní zdroje energie. Prvotním cílem je úspora fosilních paliv, dalším cílem v mnoha případech je také získání dotace na produkovanou energii, zejména elektrickou.
Rovněž by měla být snaha nalézt zdroj energie, který nebude vyčerpáván budoucím generacím.
Využívání zejména fosilních paliv (černého a hnědého uhlí a plynu) je v současné době nutným standardem zejména za účelem krytí potřeb tepelné a elektrické energie obyvatelstva a průmyslu. Dříve bylo běžnou záležitostí, že energetické nároky obyvatel, zejména tepelné, byly kryty ze spalování dřevní hmoty. Postupem času se ukázalo, že tento proces je náročný zejména na obsluhu a čistotu procesu a toto byl také jeden z důvodů, proč se v tu dobu hledaly jiné zdroje energie. Spokojenost vyvolalo především objevení uhlí a vhodných způsobů jeho zpracování. Během času však lidstvo došlo k poznání, že nejen fosilní paliva budou představovat jeho zdroj energie, ale že je nutno rovněž zvažovat jiné alternativy, zejména zdroje energie, které nebudou vyčerpávat zásoby energií pro příští generace.
Přes letité spory, zda fosilní paliva vydrží následujících 10, 50 nebo 100 let, popř. zcela jinou dobu, je jistá skutečnost, že někdy dojdou. Je rovněž zcela jisté, že při současném trendu v nakládání s odpadem a jinými vedlejšími produkty z lidské činnosti následující generace najdou po nás dostatečné množství těchto produktů. Podle Dagmar Juchelkové z katedry energetiky z Vysoké školy báňské TU v Ostravě není na druhou stranu možné v podmínkách ČR předpokládat, že alternativní zdroje energie pokryjí dominantní část energetické spotřeby republiky. Vždy se bude jednat pouze o doplňkový zdroj energie (udává se výhledově do roku 2030 max. 16 % podílu na celkové produkci energie). O co se však musíme postarat, je využití energii, kterou máme k dispozici, a nenechávat řešení na budoucí generace.
V případě odpadů se vždy hovoří o odpadu a nevhodnosti jeho spalování. Jenže je to opravdu pravda? Jaká jsou kriteria pro posuzování odpadu, co s ním?

Odpady lze zhodnotit
V každém odpadním materiálu je uložen určitý podíl energie. Někdy se jedná o energii vysokou, srovnatelnou např. s černým uhlím, popř. zemním plynem, a někdy je naopak energii ještě potřeba dodat, aby došlo k likvidaci takového materiálu.
V případě, že se jedná o materiál, jehož využití znamená uvolnění energie a nelze jej jinak ekonomicky využít, mělo by vždy následovat energetické využití. V současné době je nejrozšířenější postup spalování, ale perspektivní technologií bude i zplyňování. Zplyňování je technologií, která umožní v budoucnu produkovat velmi čisté plyny (po vyčištění) a nabídne širší škálu využití vznikajících produktů. V současné době se však jedná o technologii zvládnutou zejména pro velmi čisté vstupní suroviny - pro směsné produkty zatím neposkytuje uspokojivé výsledky.
V poslední době se hodně hovoří o spalování různých paliv najednou, popř. o multipalivové základně, nebo také o kombinovaném spalování.
Co se v posledních letech na trhu s palivy událo?
Dosavadní trh s alternativními palivy je utvářen zejména třemi aspekty:
producenty alternativních paliv, producenty energie, povolovacími orgány.
Ne ve všech případech jsou zájmy těchto skupin jednotné. Součástí hodnocení výsledků uplatnění alternativních paliv by mělo být i hodnocení sociální (aspekt uplatněný zejména při vyšších nárocích na přípravu a úpravu alternativních paliv), ekonomický (ten se samozřejmě předpokládá) a environmentální (komplexní pohled na životní prostředí z hlediska ovzduší a odpadů). Zejména v severských zemích se velmi ujal princip multipalivové základny pro získávání energie. Jedná se o zapojení všech možných zdrojů energie do cyklu. To znamená, že je používán například vítr, dřevní hmota nebo nadprodukce odpadů v zemědělství. V případě uplatnění obdobného systému v ČR mají největší naději na zapojení právě odpady z různých produkcí vznikající v průběhu celého roku, resp. sezonně.

Alternativní paliva
V této oblasti je asi největší problém. Definice, co jsou a nejsou alternativní paliva, a definice jejich základních vlastností, které je přesně charakterizují, někdy pokulhávají. Zejména se jedná o stanovení kvality paliva, odběry reprezentativních vzorků a jejich analýzy. V rámci běžně používaných definic lze využít tu, která říká, že se jedná o paliva, která mohou konkurovat palivům fosilním co do množství, kvality, dostupnosti. V rámci této definice není zásadní, zda jsou založena na bázi odpadů, např. komunálních, nebo speciálně pěstovaných rostlin.

Možnosti v EU a u nás
V zemích EU je kombinované spalování paliv podporováno. Energetická koncepce jednotlivých zemí se nepatrně liší (každá země má své priority), ale koncepčně dochází téměř ve všech zemích k využívání kombinovaného spalování fosilních a alternativních paliv. Je však nutno respektovat daleko přísnější emisní limity pro zařízení využívající kombinované spalování alternativních paliv na bázi odpadů.
Závěrem lze konstatovat, že kombinované využívání různých paliv bude nutno podporovat. Tomuto kombinovanému procesu se nevyhýbají ani země, které žijí z turistického ruchu a čistoty životního prostředí. Jednou z možností je založení energetické koncepce na multipalivové základně. Tato koncepce energetických zařízení již zahrnuje všechny požadavky na ochranu životního prostředí a zároveň ekonomické požadavky. Neopominutelné je začlenění této koncepce do celkového systému státu, např. odpadového. Pro zajištění smysluplného nakládání s odpadem není možno upřednostňovat některé způsoby konečné úpravy odpadu, je nutno vždy postupovat komplexně, nelze v žádném případě opominout ani využití energetického obsahu odpadu. A na to by se mělo pamatovat i při posuzování Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje.