Třídírně se brání, jinde by se za ni prali

Marta Hermannová Štěpánka Saadouni
Štoky Občané Štoků vyslovili důrazné ne třídírně plastových a papírových odpadů, která by měla vyrůst během příštího roku na území obce. Třídírnu zde chce postavit havlíčkobrodská firma HBH Sběr surovin. Na druhé straně v obci Maleč u Chotěboře zase paradoxně bojují za to, aby u nich třídírna stála, a to dokonce třídírna nebezpečného odpadu!

Uspořádali průzkum

Obecní úřad ve Štokách uspořádal průzkum, aby zjistil, jaký je ohlas na záměr výstavby areálu třídírny druhotných surovin. Souběžně s průzkumem lidé podepisovali petici proti třídírně. V průzkumu se vyjádřilo 180 domádností proti třídírně a 18 pro výstavbu. Petici podepsalo 907 osob. "Jediné, co mohu říci k tomu, co vedlo občany Štoků k takové nevoli, je, že problém nastal především ve špatné komunikaci a informovanosti obyvatel,"domnívá se zastupitel Jan Procházka.

Negativní vyjádření

Obec podala ke krajskému úřadu vyjádření k posuzování vlivů na životní prostředí - k zahájení zjišťovacího řízení záměru. "Pokud dojde k výstavbě třídírny odpadů, bude v nedostatečné odstupové vzdálenosti od obytné zástavby v obci a v nedostatečné vzdálenosti od základní školy, což může způsobit snížení zájmu rodičů o umístění žáků. Nastane zatížení značným provozem nákladních automobilů. Třídírna se stane zdrojem nepříjeného zápachu. Odpad nebude očištěn, hrozí nebezpečí výskytu hmyzu a hlodavců. Nebude vyřešena likvidace zbytkového nezpracovatelného odpadu. Vzhledem k plánované výstavbě se domníváme, že opadne zájem o výstavbu rodinných domků,"připomínají občané k uvedenému záměru. "Rada obce Štoky na svém zasedání rozšířeném o členy zastupitelstva rozhodla, zejména s přihlédnutím k negativním postojům občanů, o zamítnutí uvedeného záměru,"uvádí za obec starosta Zdeněk Novák.

Strach je neoprávněný

Majitel firmy HBH Jiří Holešák tvrdí, že strach občanů je neoprávněný. Stejný názor mají i pracovníci odboru životního prostředí krajského úřadu. "Lidé se bouří hlavně proto, že nemají dostatek informací. Já jim je rád poskytnu. Nedávno si náš provoz přijeli prohlédnout starosta Štoků a člen petičního výboru. Myslím si, že je to pouze nedorozumění,"podotýká Holešák. Zkušenosti s třídírnou plastů mají například občané Třebíče. Jak informovali redaktoři deníku Vysočina - Noviny Třebíčska, třídící linka na plasty funguje v areálu firmy zaměřené na svoz a likvidaci domovního odpadu. Zde zaměstnanci plasty ručně třídí do několika různých nádob podle požadavků zpracovatelů. PET lahve se poté lisují do rozměrných balíků a kamiony je odvážějí do Plané nad Lužnicí. Zde se ve společnosti Silon recyklují na vlákno, z něhož se zpracovává polyesterová stříž. Tvoří mimo jiné výplň spacích pytlů a zimních bund.

Nikdo neprotestoval

"Proti třídičce odpadu v Třebíči nebyl nikdy žádný odpor, protože stojí v průmyslové čtvrti města, kde je například i odpadový dvůr, areály několika stavebních firem nebo autobazar,"uvádí Arnošt Pacola z Novin Třebíčska. Dosavadní statistika v oblasti třídění přitom podle jeho slov vyznívá pro Třebíč nelichotivě. "V Třebíči se vytřídí pouhých 13 kilogramů odpadů na obavatele za rok. Celorepublikový průměr je 22 kilogramů. Obyvatelům Žďárska a Havlíčkobrodska přitom nečiní problém vytřídit 25 kg odpadů na hlavu,"tvrdí Pacola.

Třídit všemi deseti

Zatímco ve Štokách protestují, v Podoubraví se loni uskutečnila dokonce soutěž o to, kdo bude provozovat třídírnu vyřazených elektrospotřebičů, které patří mezi nebezpečný odpad. Vyhlásila ji firma ze Žďáru nad Sázavou, která už léta svoz a likvidaci odpadů provozuje. Stávající prostory už nestačily, proto firma navrhla několika obcím v Podoubraví, že by u nich otevřela pobočku. Podmínkou bylo navrhnout především pro třídírnu vhodné prostory. Do soutěže se zapojilo hned několik vytipovaných obcí, a každá si přála, aby třídírna byla právě u nich. "Vidíme v tom určitý finanční přínos, využití některých prázdných objektů a možnost zajištění alespoň několika tak potřebných pracovních míst,"tvrdili starostové Podoubraví.

Obec hledá cestu

Soutěž vyhrála obec Maleč. Jak později starosta Karel Musílek přiznal, bylo to určitým způsobem vítězství Pyrrhovo. Obec nabídla firmě starou školu, jenže se ukázalo, že celá věc měla háček. Firma ze Žďáru nechtěla tuto třídírnu sama provozovat, ale snažila se přesvědčit vedení obce, aby třídírnu provozovala naopak Maleč. Obec by také měla prostory odpovídajícím způsobem upravit a zajistit pracovní síly. Jenže obec na stavební úpravy nemá peníze, nemůže ani vystupovat jako podnikatel, vést firmu a zaměstnávat dělníky. Proto se starosta snažil najít nějakého soukromého podnikatele, který by třídírnu provozoval, obec by mu za to vyšla ve všem vstříc. Zatím se nikoho takového najít nepodařilo. Maleč ale o třídírnu stojí, zároveň potřebuje využít opuštěnou budovu školy, která bude jinak pomalu chátrat. Podle posledních informací se vedení obce snaží ze všech sil najít cesty, jak třídírnu odpadu otevřít a provozovat.