Cílem mých poznámek není kritická analýza všech částí návrhu ani ověřování úplnosti a správnosti nashromážděných údajů.
Sedm poznámek k návrhu POH Jihočeského kraje
Návrh plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje vychází ze zásad stanovených v Plánu odpadového hospodářství ČR, rozpracovává je do návrhů konkrétních opatření a představuje tak základní dokument pro řízení rozvoje odpadového hospodářství v tomto kraji v období do roku 2015. Byl vypracován poradenskou společností ECO trend v souladu s metodikou Ministerstva životního prostředí.
Návrh plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje (POH JČ) se zabývá všemi oblastmi požadovanými zákonem o odpadech (mj. omezováním vzniku odpadů, nakládáním s komunálními odpady, nakládáním s nebezpečnými odpady, nakládáním s vybranými odpady a zařízeními) i nástroji, které lze při realizaci opatření využívat, a doporučeními pro obce a původce odpadů.
Cílem mých poznámek není kritická analýza všech částí návrhu ani ověřování úplnosti a správnosti nashromážděných údajů. Moje připomínky vycházejí z poznatků a zkušeností získaných při spolupráci na podkladech pro Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR), na posuzování vlivu POH ČR na životní prostředí a na některých jiných koncepcích a plánech odpadového hospodářství.
Chtěl bych především upozornit na některé dílčí otázky, které v POH JČ nejsou zatím zcela vyjasněny či důsledně dořešeny, případně navrhnout další náměty, které by mohly být předmětem diskuse v rámci schvalování návrhu představiteli samosprávy Jihočeského kraje.
Poznámka první
Z návrhu nevyplývá zcela jednoznačný vztah plánu k současně platným právním normám. Obsah závazné a směrné části krajských POH byl například zpřesněn novelou zákona o odpadech č. 188/2004 Sb., kterou plán neuvádí. V dalším textu některé z toho vyplývající nepřesnosti nekomentuji.
V každém případě mám však výhradu k používání pojmů, které legislativa odpadového hospodářství ČR nezná, například hospodaření s odpady, průmyslové odpady, nebezpečné komunální odpady apod. Jsem přesvědčen, že zdaleka nejde jen o formalitu - jednoznačná interpretace vazeb na Plán odpadového hospodářství ČR je používáním nepřesných či nesprávných pojmů ztížena.
Z návrhů opatření obsažených v POH JČ není zcela zřejmé, zda a v jaké míře se na jejich přípravě podílely zainteresované strany - původci odpadů, orgány státní správy a samosprávy, nevládní organizace atd. Postup formou průběžného posuzování dílčích výsledků v pracovních skupinách by podle zkušeností umožnil předložit takové výsledné znění, které reflektuje shodu všech partnerů na zásadní systémové kroky plánu odpadového hospodářství.
Poznámka druhá
I přes podporu opatřením navrhovaným v oblasti omezování vzniku komunálních odpadů uvažuje plán s postupným nárůstem jejich produkce zhruba o 3 - 4 % ročně. S tímto odhadem lze plně souhlasit, odpovídá poznatkům a předpokladům jiných vyspělých zemí.. Současně plán vytyčuje strategický cíl snížit v souladu s cílem uvedeným v POH ČR hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Rovněž požadované snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů směrovaných na skládky (např. v roce 2013, tedy ještě v období platnosti POH JČ, bude povoleno skládkovat pouze 50 % množství odpadu uloženého na skládky v roce 1995, což v podmínkách kraje znamená snížení z 92 tis. tun na 46 tis. tun) odpovídá požadavkům zákona o odpadech.
Z plánu není jasné, jak se s tímto zřejmým rozporem mezi nárůstem množství komunálních odpadů a omezením možností jejich skládkování mají původci odpadů - především obce Jihočeského kraje - vyrovnat. Navrhované směry, tj. zvýšení materiálového využití, kompostování, mechanicko-biologická úprava či výroba alternativního paliva jsou sice akceptovatelné, v žádném případě však na vyrovnání rozdílu nepostačí.
Nerozumím tomu, proč se plán vyhýbá jediné reálné možnosti, tj. energetickému využití komunálních odpadů spalováním, a proč neobsahuje konkrétní náměty a doporučení. Připomínám, že i návrh usnesení Evropského parlamentu z 29. 1. 2004 k nové strategii odpadového hospodářství v EU vyžaduje mimo jiné:
od roku 2020 zakázat skládkování veškerých využitelných odpadů,
považovat spalování odpadů za využití energie, pokud je značný podíl energie dodáván třetí straně,
směrovat odpady, které nelze (materiálově) využívat, v co možná největším množství do spaloven.
Plán by pro respektování budoucí unijní strategie měl vytvořit patřičné podmínky, k nimž bezesporu patří podpora energetického využívání komunálních odpadů.
Poznámka třetí
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje navrhuje opatření k nakládání s nebezpečnými odpady a předpokládá, že jejich realizací se podaří naplnit cíl snížení produkce těchto odpadů o 20 %. S tímto předpokladem je možno souhlasit.. Plán však měl být konkrétnější především v návrhu opatření, jakým způsobem by bylo možné kapacitně vytížit spalovny nebezpečných odpadů a případně jak budou nahrazeny kapacity ke spalování odpadů ze zdravotnictví (spalovna v českobudějovické nemocnici je v současné době mimo provoz).
Ze zkušeností posledních let vyplývá, že v POH JČ by měla být věnována pozornost i možnostem odstraňování nebezpečných a ostatních odpadů vznikajících při závažných krizových situacích (například při povodních).
Poznámka čtvrtá
Pro nakládání s vybranými odpady a zařízeními, k nimž podle dikce zákona patří mj. odpadní oleje, baterie a akumulátory, kaly z čistíren odpadních vod a autovraky, uvažuje návrh POH JČ s řadou opatření založených na analýze předností a nedostatků současného stavu. Navrhovaný soubor opatření je realistickým výčtem možností, postrádá však alespoň rámcovou kvantifikaci kapacit zařízení, které by mohly být využívány budoucími investory (pokud nejsou uvedeny v samostatném přehledu pilotních projektů, který jsem neměl k dispozici). Nezřetelná je rovněž vazba navrhovaných technických opatření na přehled investičních záměrů jednotlivých subjektů uvedených v příloze - to ostatně platí nejen pro vybrané odpady a zařízení.
Poznámka pátá
Souhlasím s názorem zpracovatele, že v nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR, jsou v mnoha případech formulovány zásady a opatření, jejichž průmět do závazné části POH JČ je velmi obtížný. Návrh předpokládá, že se v rámci krajské sítě zařízení pro nakládání s odpady budou některé druhy odpadů pouze shromažďovat a upravovat s tím, že jejich využití či odstranění bude zajišťováno mimo území Jihočeského kraje. Tím potřebnější by z tohoto hlediska mohlo být vyčíslení požadovaných kapacit.
Při přepravě odpadů na větší vzdálenosti nelze opomíjet emise z dopravy (např. oxidy uhlíku, dusíku, uhlovodíků, hluk, prašnost apod.), které jsou mnohdy závažnější než emise ze zařízení na využití nebo odstranění odpadů.
Dvojnásob to platí pro větší přepravovaná množství odpadů. V té souvislosti nelze nepřipomenout, že v podkladových materiálech pro přípravu POH ČR bylo doporučeno uvažovat s výstavbou spalovny komunálních odpadů v Jihočeském kraji; negativní vlivy na životní prostředí vyvolané jejich jinak nezbytnou přepravou do vzdálených spaloven v Praze či v Brně by tak mohly být minimalizovány.
Poznámka šestá
Administrativní a ekonomické nástroje na podporu navrhovaných opatření jsou z větší části celorepublikového charakteru, jejich zavedení je záležitostí celostátní. Kraj může spíše přípravu některých nástrojů iniciovat (například formou poslanecké iniciativy), než přímo zavádět. Projednávání návrhu POH JČ může být vhodným východiskem pro formulování takových nástrojů, které by z hlediska regionu byly nejpotřebnější. Tímto nástrojem by například mohla být zákonem uložená povinnost původců odpadů podobných komunálním, zapojit se do systému nakládání s komunálními odpady na území obce. Rovněž pro zavádění dobrovolných nástrojů, osvětu a vzdělávání je v POH JČ možno najít řadu užitečných podnětů, které lze vhodným způsobem rozpracovat a využít.
Při zadávání veřejných zakázek je například možné brát v úvahu mimo jiné to, zda nabídky obsahují certifikaci systému řízení uchazeče (ISO 9000, 14001, EMAS), prokázání srovnání s nejlepší dostupnou technikou, použití ekologicky šetrných výrobků, použití recyklovaných materiálů nebo výrobků a výrobků z odpadů (např. kompost z odpadů, recykláty stavebních odpadů) a podobně.
Poznámka sedmá
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje se může po vyhlášení stát významným nástrojem pro usměrňování rozvoje odpadového hospodářství. Návrh vytváří ke splnění tohoto cíle dobré předpoklady. Tím spíše doporučuji, aby při jeho projednávání byly analyzovány a případně využity výše uváděné podněty. Jižní Čechy se tak mohou v budoucnu i z hlediska ochrany životního prostředí zařadit mezi vyspělé evropské regiony, které respektují evropské trendy.
AUTOR: Jan Mikoláš
Návrh plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje (POH JČ) se zabývá všemi oblastmi požadovanými zákonem o odpadech (mj. omezováním vzniku odpadů, nakládáním s komunálními odpady, nakládáním s nebezpečnými odpady, nakládáním s vybranými odpady a zařízeními) i nástroji, které lze při realizaci opatření využívat, a doporučeními pro obce a původce odpadů.
Cílem mých poznámek není kritická analýza všech částí návrhu ani ověřování úplnosti a správnosti nashromážděných údajů. Moje připomínky vycházejí z poznatků a zkušeností získaných při spolupráci na podkladech pro Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR), na posuzování vlivu POH ČR na životní prostředí a na některých jiných koncepcích a plánech odpadového hospodářství.
Chtěl bych především upozornit na některé dílčí otázky, které v POH JČ nejsou zatím zcela vyjasněny či důsledně dořešeny, případně navrhnout další náměty, které by mohly být předmětem diskuse v rámci schvalování návrhu představiteli samosprávy Jihočeského kraje.
Poznámka první
Z návrhu nevyplývá zcela jednoznačný vztah plánu k současně platným právním normám. Obsah závazné a směrné části krajských POH byl například zpřesněn novelou zákona o odpadech č. 188/2004 Sb., kterou plán neuvádí. V dalším textu některé z toho vyplývající nepřesnosti nekomentuji.
V každém případě mám však výhradu k používání pojmů, které legislativa odpadového hospodářství ČR nezná, například hospodaření s odpady, průmyslové odpady, nebezpečné komunální odpady apod. Jsem přesvědčen, že zdaleka nejde jen o formalitu - jednoznačná interpretace vazeb na Plán odpadového hospodářství ČR je používáním nepřesných či nesprávných pojmů ztížena.
Z návrhů opatření obsažených v POH JČ není zcela zřejmé, zda a v jaké míře se na jejich přípravě podílely zainteresované strany - původci odpadů, orgány státní správy a samosprávy, nevládní organizace atd. Postup formou průběžného posuzování dílčích výsledků v pracovních skupinách by podle zkušeností umožnil předložit takové výsledné znění, které reflektuje shodu všech partnerů na zásadní systémové kroky plánu odpadového hospodářství.
Poznámka druhá
I přes podporu opatřením navrhovaným v oblasti omezování vzniku komunálních odpadů uvažuje plán s postupným nárůstem jejich produkce zhruba o 3 - 4 % ročně. S tímto odhadem lze plně souhlasit, odpovídá poznatkům a předpokladům jiných vyspělých zemí.. Současně plán vytyčuje strategický cíl snížit v souladu s cílem uvedeným v POH ČR hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Rovněž požadované snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů směrovaných na skládky (např. v roce 2013, tedy ještě v období platnosti POH JČ, bude povoleno skládkovat pouze 50 % množství odpadu uloženého na skládky v roce 1995, což v podmínkách kraje znamená snížení z 92 tis. tun na 46 tis. tun) odpovídá požadavkům zákona o odpadech.
Z plánu není jasné, jak se s tímto zřejmým rozporem mezi nárůstem množství komunálních odpadů a omezením možností jejich skládkování mají původci odpadů - především obce Jihočeského kraje - vyrovnat. Navrhované směry, tj. zvýšení materiálového využití, kompostování, mechanicko-biologická úprava či výroba alternativního paliva jsou sice akceptovatelné, v žádném případě však na vyrovnání rozdílu nepostačí.
Nerozumím tomu, proč se plán vyhýbá jediné reálné možnosti, tj. energetickému využití komunálních odpadů spalováním, a proč neobsahuje konkrétní náměty a doporučení. Připomínám, že i návrh usnesení Evropského parlamentu z 29. 1. 2004 k nové strategii odpadového hospodářství v EU vyžaduje mimo jiné:
od roku 2020 zakázat skládkování veškerých využitelných odpadů,
považovat spalování odpadů za využití energie, pokud je značný podíl energie dodáván třetí straně,
směrovat odpady, které nelze (materiálově) využívat, v co možná největším množství do spaloven.
Plán by pro respektování budoucí unijní strategie měl vytvořit patřičné podmínky, k nimž bezesporu patří podpora energetického využívání komunálních odpadů.
Poznámka třetí
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje navrhuje opatření k nakládání s nebezpečnými odpady a předpokládá, že jejich realizací se podaří naplnit cíl snížení produkce těchto odpadů o 20 %. S tímto předpokladem je možno souhlasit.. Plán však měl být konkrétnější především v návrhu opatření, jakým způsobem by bylo možné kapacitně vytížit spalovny nebezpečných odpadů a případně jak budou nahrazeny kapacity ke spalování odpadů ze zdravotnictví (spalovna v českobudějovické nemocnici je v současné době mimo provoz).
Ze zkušeností posledních let vyplývá, že v POH JČ by měla být věnována pozornost i možnostem odstraňování nebezpečných a ostatních odpadů vznikajících při závažných krizových situacích (například při povodních).
Poznámka čtvrtá
Pro nakládání s vybranými odpady a zařízeními, k nimž podle dikce zákona patří mj. odpadní oleje, baterie a akumulátory, kaly z čistíren odpadních vod a autovraky, uvažuje návrh POH JČ s řadou opatření založených na analýze předností a nedostatků současného stavu. Navrhovaný soubor opatření je realistickým výčtem možností, postrádá však alespoň rámcovou kvantifikaci kapacit zařízení, které by mohly být využívány budoucími investory (pokud nejsou uvedeny v samostatném přehledu pilotních projektů, který jsem neměl k dispozici). Nezřetelná je rovněž vazba navrhovaných technických opatření na přehled investičních záměrů jednotlivých subjektů uvedených v příloze - to ostatně platí nejen pro vybrané odpady a zařízení.
Poznámka pátá
Souhlasím s názorem zpracovatele, že v nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR, jsou v mnoha případech formulovány zásady a opatření, jejichž průmět do závazné části POH JČ je velmi obtížný. Návrh předpokládá, že se v rámci krajské sítě zařízení pro nakládání s odpady budou některé druhy odpadů pouze shromažďovat a upravovat s tím, že jejich využití či odstranění bude zajišťováno mimo území Jihočeského kraje. Tím potřebnější by z tohoto hlediska mohlo být vyčíslení požadovaných kapacit.
Při přepravě odpadů na větší vzdálenosti nelze opomíjet emise z dopravy (např. oxidy uhlíku, dusíku, uhlovodíků, hluk, prašnost apod.), které jsou mnohdy závažnější než emise ze zařízení na využití nebo odstranění odpadů.
Dvojnásob to platí pro větší přepravovaná množství odpadů. V té souvislosti nelze nepřipomenout, že v podkladových materiálech pro přípravu POH ČR bylo doporučeno uvažovat s výstavbou spalovny komunálních odpadů v Jihočeském kraji; negativní vlivy na životní prostředí vyvolané jejich jinak nezbytnou přepravou do vzdálených spaloven v Praze či v Brně by tak mohly být minimalizovány.
Poznámka šestá
Administrativní a ekonomické nástroje na podporu navrhovaných opatření jsou z větší části celorepublikového charakteru, jejich zavedení je záležitostí celostátní. Kraj může spíše přípravu některých nástrojů iniciovat (například formou poslanecké iniciativy), než přímo zavádět. Projednávání návrhu POH JČ může být vhodným východiskem pro formulování takových nástrojů, které by z hlediska regionu byly nejpotřebnější. Tímto nástrojem by například mohla být zákonem uložená povinnost původců odpadů podobných komunálním, zapojit se do systému nakládání s komunálními odpady na území obce. Rovněž pro zavádění dobrovolných nástrojů, osvětu a vzdělávání je v POH JČ možno najít řadu užitečných podnětů, které lze vhodným způsobem rozpracovat a využít.
Při zadávání veřejných zakázek je například možné brát v úvahu mimo jiné to, zda nabídky obsahují certifikaci systému řízení uchazeče (ISO 9000, 14001, EMAS), prokázání srovnání s nejlepší dostupnou technikou, použití ekologicky šetrných výrobků, použití recyklovaných materiálů nebo výrobků a výrobků z odpadů (např. kompost z odpadů, recykláty stavebních odpadů) a podobně.
Poznámka sedmá
Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje se může po vyhlášení stát významným nástrojem pro usměrňování rozvoje odpadového hospodářství. Návrh vytváří ke splnění tohoto cíle dobré předpoklady. Tím spíše doporučuji, aby při jeho projednávání byly analyzovány a případně využity výše uváděné podněty. Jižní Čechy se tak mohou v budoucnu i z hlediska ochrany životního prostředí zařadit mezi vyspělé evropské regiony, které respektují evropské trendy.
AUTOR: Jan Mikoláš
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
