V třídírně odpadů narazí pracovníci na leccos
Kladensko Králík ve značném stadiu rozkladu, mrtvola kočky, opeřence, injekční
stříkačky, nevábné zbytky potravin a vše další, co v domácnostech přebývá, musí
denně zaměstnanci třídírny separovaných surovin v KladněDříni rozdělit tak, aby
byly použitelné k další výrobě.
Přestože moderní třídírna pro celý kladenský a slánský region funguje v halách
za městem déle než dva roky, lidé se stále ještě správně oddělovat papír, plasty
[https://www.kamsnim.cz/categories/plast] a sklo
[https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] nenaučili. "Mám pocit, že většina
lidí je nenapravitelná. Pro naše zaměstnance je to skutečně někdy velké
překvapení, co na pásech objeví," uvedl vedoucí kladenské třídírny Vladimír
Mach. Až 450 tun odpadu projde měsíčně lisovnou a drtičkou. Celou čtvrtinu tvoří
plasty, které se dočkají dalšího využití a neskončí ve spalovnách. Nejčetnější
zastoupení mají plastové [https://www.kamsnim.cz/categories/plast] láhve od
minerálek nebo čistících prostředků. Jsou dále zpracovávány nejen ve společnosti
Silon v Plané nad Lužnicí, ale také ve velké míře exportovány k další výrobě do
Číny. Již dnes, po několika málo letech, je zřejmé, že nekonečná práce se
zapáchajícími odpadky má své opodstatnění a uvědomění občanů dokáže tímto
způsobem šetřit životní prostředí. "Některým dospělým je to úplně jedno a svým
dětem nedávají dobrý příklad, takže mám radost, že i u nás v obci se třídění do
barevných polyetylenových pytlů stalo samozřejmostí," řekl starosta Doks Jiří
Janek. Nejen ochrana životního prostředí, ale i příjemná finanční motivace
dokáží mnohé přimět k zamyšlení. "Společnost, která od nás odpad odebere, za
dodávku zaplatí, takže každoročně přibude do naší pokladny zhruba čtyřicet tisíc
korun, což není zanedbatelná částka," doplnil starosta Janek.
Kladensko Králík ve značném stadiu rozkladu, mrtvola kočky, opeřence, injekční stříkačky, nevábné zbytky potravin a vše další, co v domácnostech přebývá, musí denně zaměstnanci třídírny separovaných surovin v KladněDříni rozdělit tak, aby byly použitelné k další výrobě.
Přestože moderní třídírna pro celý kladenský a slánský region funguje v halách za městem déle než dva roky, lidé se stále ještě správně oddělovat papír, plasty a sklo nenaučili. "Mám pocit, že většina lidí je nenapravitelná. Pro naše zaměstnance je to skutečně někdy velké překvapení, co na pásech objeví," uvedl vedoucí kladenské třídírny Vladimír Mach. Až 450 tun odpadu projde měsíčně lisovnou a drtičkou. Celou čtvrtinu tvoří plasty, které se dočkají dalšího využití a neskončí ve spalovnách. Nejčetnější zastoupení mají plastové láhve od minerálek nebo čistících prostředků. Jsou dále zpracovávány nejen ve společnosti Silon v Plané nad Lužnicí, ale také ve velké míře exportovány k další výrobě do Číny. Již dnes, po několika málo letech, je zřejmé, že nekonečná práce se zapáchajícími odpadky má své opodstatnění a uvědomění občanů dokáže tímto způsobem šetřit životní prostředí. "Některým dospělým je to úplně jedno a svým dětem nedávají dobrý příklad, takže mám radost, že i u nás v obci se třídění do barevných polyetylenových pytlů stalo samozřejmostí," řekl starosta Doks Jiří Janek. Nejen ochrana životního prostředí, ale i příjemná finanční motivace dokáží mnohé přimět k zamyšlení. "Společnost, která od nás odpad odebere, za dodávku zaplatí, takže každoročně přibude do naší pokladny zhruba čtyřicet tisíc korun, což není zanedbatelná částka," doplnil starosta Janek.
Přestože moderní třídírna pro celý kladenský a slánský region funguje v halách za městem déle než dva roky, lidé se stále ještě správně oddělovat papír, plasty a sklo nenaučili. "Mám pocit, že většina lidí je nenapravitelná. Pro naše zaměstnance je to skutečně někdy velké překvapení, co na pásech objeví," uvedl vedoucí kladenské třídírny Vladimír Mach. Až 450 tun odpadu projde měsíčně lisovnou a drtičkou. Celou čtvrtinu tvoří plasty, které se dočkají dalšího využití a neskončí ve spalovnách. Nejčetnější zastoupení mají plastové láhve od minerálek nebo čistících prostředků. Jsou dále zpracovávány nejen ve společnosti Silon v Plané nad Lužnicí, ale také ve velké míře exportovány k další výrobě do Číny. Již dnes, po několika málo letech, je zřejmé, že nekonečná práce se zapáchajícími odpadky má své opodstatnění a uvědomění občanů dokáže tímto způsobem šetřit životní prostředí. "Některým dospělým je to úplně jedno a svým dětem nedávají dobrý příklad, takže mám radost, že i u nás v obci se třídění do barevných polyetylenových pytlů stalo samozřejmostí," řekl starosta Doks Jiří Janek. Nejen ochrana životního prostředí, ale i příjemná finanční motivace dokáží mnohé přimět k zamyšlení. "Společnost, která od nás odpad odebere, za dodávku zaplatí, takže každoročně přibude do naší pokladny zhruba čtyřicet tisíc korun, což není zanedbatelná částka," doplnil starosta Janek.
Sdílet článek na sociálních sítích