Efektivitu třídění plastů v obcích zajistí dostatečná kapacita sběrových nádob a kázeň obyvatel.
Zkušenosti s provozem třídicí linky
Provoz třídící linky je životaschopný v rámci celého systému nakládání s odpady při zajištění maximálního naplnění kapacity a minimalizace nákladů.
Třídicí linka ve Žďáru nad Sázavou je v provozu desátý rok. Byla projektována do stávající haly, což ji limitovalo především prostorově. Odpad je tříděn do čtyř shozových kabin.
Kapacitně je linka limitována především lisem, který jsme v loňském roce vyměnili za výkonnější (30 t).
Separovaný sběr plastových odpadů v obcích zahájila firma ODAS v roce 1996. V té době jsme již provozovali třídicí linku, zpočátku se na ní třídil pouze papír. Plast se odvážel jako směsný na zpracování do Transformu Bohdaneč.
Tato firma je vzdálená od Žďáru n. S. asi 80 km, a to ve směru naší svozové oblasti, takže tato forma nakládání byla v té době optimální.
V roce 2000 jsme díky organizačním změnám ve firmě přesunuli třídění papíru na jinou provozovnu a stávající třídicí linka se uvolnila pro třídění plastů. Plasty svážíme veškeré, bez omezování obyvatel.
Třídění probíhá v komoditách folie, PET podle barev, nápojové kartony a zbytek. První tři jmenované druhy jsou předávány k materiálovému využití, směsný zbytek je využíván energeticky - je z něho vyráběno alternativní palivo. Nic z produkce linky nekončí na skládce.
Podle rozborů je v plastech svezených z obcí na naši linku max. 3 % neplastových příměsí, 8,5 % neobalových plastů a 88,5 % obalových plastů. Největší množství je samozřejmě PET, zhruba 70 %.
Na lince končí veškeré separované plasty z Vysočiny s výjimkou Pelhřimovska, Třebíče (mají vlastní linku) a Havlíčkova Brodu (provozují drticí zařízení). Od loňského roku pracuje linka na dvě směny a její současná produkce je kolem 1500 t přetříděného plastu za rok. Nejvyšší finanční náklady linky jsou mzdové a přepravní.
Sběr plastu a obce
Množství plastového odpadu ze separovaného sběru velkou rychlostí narůstalo tak, jak se jednotlivé obce vybavovaly kontejnery, obyvatelé si zvykali na oddělený sběr a spotřební i potravinářský průmysl dodával stále větší množství plastových obalů.
Počáteční svozy jednou za tři týdny přestaly vyhovovat a postupně se navyšovalo množství svážených kontejnerů, i četnost vývozu - až na současných 1-2x týdně.
V současné době sváží firma ODAS kolem 700 kontejnerů s plasty v režimu dvakrát týdně až jednou za 14 dní. Kvalita sebraného plastu je ve většině případů dobrá, závislá především na úrovni celého systému a práce s obyvateli v té které obci.
Finančně nelze naše zkušenosti pokládat za platné na celém území, situace vychází z výše úhrad za služby v obcích. Pokud má obec v naší svozové oblasti dostatečnou kapacitu nádob, takže získává od Eko-komu maximální bonus 38 %, je pro ni sběr plastů finančně výhodný. Ušetří za odvoz určitého objemu odpadu v rámci svozu KO, za hmotnost uloženou na skládce, a přestože zaplatí za obsluhu separačních nádob, při splnění výše uvedeného předpokladu jí finanční částka od Eko-komu pokryje nejen provozní náklady, ale zbude i na investice do separačních nádob.
Jako modelový případ lze použít Žďár n. S. Pokud by netřídili plasty, zvýšily by se jejich náklady na odvoz KO o 20 %, současný příspěvek od Eko-komu jim pokryje náklady na sběr separovaného plastu a zbude jim na obnovu kontejnerů jednou za čtyři roky.
Provoz třídicí linky
Finanční efekt linky je samozřejmě závislý na výkupních cenách plastů. V případě nižších výkupních cen je provoz částečně pokrýván z platby obcí za svoz tříděného sběru. Od podzimu loňského roku je výkupní cena PET (největšího objemu ve sběrovém plastu) vysoká, a tudíž linka není prodělečná. V žádném případě by se však ani v takto vysokých cenových hladinách neuživila pouze ze zdrojů naší svozové oblasti.
AUTOR: Iva Zeroníková,
ODAS, Žďár n. Sázavou
Třídicí linka ve Žďáru nad Sázavou je v provozu desátý rok. Byla projektována do stávající haly, což ji limitovalo především prostorově. Odpad je tříděn do čtyř shozových kabin.
Kapacitně je linka limitována především lisem, který jsme v loňském roce vyměnili za výkonnější (30 t).
Separovaný sběr plastových odpadů v obcích zahájila firma ODAS v roce 1996. V té době jsme již provozovali třídicí linku, zpočátku se na ní třídil pouze papír. Plast se odvážel jako směsný na zpracování do Transformu Bohdaneč.
Tato firma je vzdálená od Žďáru n. S. asi 80 km, a to ve směru naší svozové oblasti, takže tato forma nakládání byla v té době optimální.
V roce 2000 jsme díky organizačním změnám ve firmě přesunuli třídění papíru na jinou provozovnu a stávající třídicí linka se uvolnila pro třídění plastů. Plasty svážíme veškeré, bez omezování obyvatel.
Třídění probíhá v komoditách folie, PET podle barev, nápojové kartony a zbytek. První tři jmenované druhy jsou předávány k materiálovému využití, směsný zbytek je využíván energeticky - je z něho vyráběno alternativní palivo. Nic z produkce linky nekončí na skládce.
Podle rozborů je v plastech svezených z obcí na naši linku max. 3 % neplastových příměsí, 8,5 % neobalových plastů a 88,5 % obalových plastů. Největší množství je samozřejmě PET, zhruba 70 %.
Na lince končí veškeré separované plasty z Vysočiny s výjimkou Pelhřimovska, Třebíče (mají vlastní linku) a Havlíčkova Brodu (provozují drticí zařízení). Od loňského roku pracuje linka na dvě směny a její současná produkce je kolem 1500 t přetříděného plastu za rok. Nejvyšší finanční náklady linky jsou mzdové a přepravní.
Sběr plastu a obce
Množství plastového odpadu ze separovaného sběru velkou rychlostí narůstalo tak, jak se jednotlivé obce vybavovaly kontejnery, obyvatelé si zvykali na oddělený sběr a spotřební i potravinářský průmysl dodával stále větší množství plastových obalů.
Počáteční svozy jednou za tři týdny přestaly vyhovovat a postupně se navyšovalo množství svážených kontejnerů, i četnost vývozu - až na současných 1-2x týdně.
V současné době sváží firma ODAS kolem 700 kontejnerů s plasty v režimu dvakrát týdně až jednou za 14 dní. Kvalita sebraného plastu je ve většině případů dobrá, závislá především na úrovni celého systému a práce s obyvateli v té které obci.
Finančně nelze naše zkušenosti pokládat za platné na celém území, situace vychází z výše úhrad za služby v obcích. Pokud má obec v naší svozové oblasti dostatečnou kapacitu nádob, takže získává od Eko-komu maximální bonus 38 %, je pro ni sběr plastů finančně výhodný. Ušetří za odvoz určitého objemu odpadu v rámci svozu KO, za hmotnost uloženou na skládce, a přestože zaplatí za obsluhu separačních nádob, při splnění výše uvedeného předpokladu jí finanční částka od Eko-komu pokryje nejen provozní náklady, ale zbude i na investice do separačních nádob.
Jako modelový případ lze použít Žďár n. S. Pokud by netřídili plasty, zvýšily by se jejich náklady na odvoz KO o 20 %, současný příspěvek od Eko-komu jim pokryje náklady na sběr separovaného plastu a zbude jim na obnovu kontejnerů jednou za čtyři roky.
Provoz třídicí linky
Finanční efekt linky je samozřejmě závislý na výkupních cenách plastů. V případě nižších výkupních cen je provoz částečně pokrýván z platby obcí za svoz tříděného sběru. Od podzimu loňského roku je výkupní cena PET (největšího objemu ve sběrovém plastu) vysoká, a tudíž linka není prodělečná. V žádném případě by se však ani v takto vysokých cenových hladinách neuživila pouze ze zdrojů naší svozové oblasti.
AUTOR: Iva Zeroníková,
ODAS, Žďár n. Sázavou
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
