Spor o dovoz odpadů do spalovny jde do dalšího kola

Liberecká spalovna tvrdí, že odpad využívá, Evropský soudní dvůr a Program OSN pro životní prostředí říkají opak

PRAHA/LIBEREC -  V rámci řízení o integrovaném povolení se tento týden bude mimo jiné řešit, zda je liberecká spalovna odpady využívá anebo je “jenom” odstraňuje. Na tom závisí možnost dovozu odpadů do spalovny ze zahraničí. “Do zařízení k využívání odpadů je povoleno odpady dovážet, zatímco do zařízení k odstraňování odpadů nikoliv,” vysvětlil Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika. “Do liberecké spalovny by se odpad dovážet neměl, protože nejde o zařízení k využití odpadu,” shrnul Havel stanovisko Arniky.

Své tvrzení Arnika opírá jak o rozhodnutí Evropského soudu (1), tak o stanovisko vysokého úředníka Programu OSN pro životní prostředí Marka Radky. Evropský soud i UNEP nepovažují spalování odpadů, byť s využitím takto vzniklé energie, za využívání odpadů. "Tuhý komunální odpad nelze považovat za obnovitelný zdroj energie, protože jde o směs paliv, z nichž část může být hodnocena jako obnovitelný zdroj energie a část nikoliv,” řekl koordinátor Energetického programu UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí) Mark Radka počátkem září letošního roku a potvrdil to znovu v komunikaci s Hnutím DUHA v listopadu.

 “Dovoz odpadů do spalovny ze zahraničí by rozhodně nevedl ke zlepšení životního prostředí v Evropě, což je ústředním tématem direktivy o integrované prevenci znečištění. Šlo by o ekologický dumping, prostě levný výprodej našeho životního prostředí,” komentoval snahy liberecké spalovny RNDr. Jindřich Petrlík, předseda sdružení Arnika.

“Kdyby Ministerstvo životního prostředí ČR souhlasilo s dovozem odpadů do liberecké spalovny, odsouhlasilo by de facto vývoz našeho životního prostředí. Po spálení jedné tuny odpadu totiž zbude cca 300 kg odpadů, z nichž zhruba 30 kg je vysoce toxických popílků. Liberecká spalovna směs těchto odpadů sice prodává jako stavební materiál, ale na základě certifikátu vydaného bez posouzení například obsahu dioxinů (2). Toxické látky tak mizí neznámo kde,” shrnul Havel jedno z dalších témat čtvrtečního jednání o vydání integrovaného povolení pro spalovnu. 

Snaha liberecké spalovny komunálních odpadů o dovoz odpadů ze zahraničí (konkrétně ze sousedního Německa) zatím naráží opakovaně na odpor místních obyvatel, ekologických sdružení i Ministerstva životního prostředí ČR. Na druhé straně má opakovanou podporu politiků z ODS. Spor o něj se nyní tedy promítne i do jednání o vydání integrovaného povolení, o které spalovna požádala a o němž se bude jednat tento čtvrtek 16. prosince od 9,00 v budově Termiza.

Poznámky:

(1)     Stanovisko generálního obhájce Jacobse v případu C-458/00 doručené 26. září 2002.

(2)     Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)

Sdružení ARNIKA - kampaň “Budoucnost bez jedů”