Pátek, 29. března 2024

Solidifikace bentonitového kalu s obsahem těžkých kovů

Odpadní kaly vznikající v různých průmyslových procesech a technologiích obsahují často toxické složky.
Solidifikace bentonitového kalu s obsahem těžkých kovů
Produkce kalů v České republice neustále stoupá a jejich vliv na okolní ekosystémy není proto zanedbatelný.

Jednou z progresivních fyzikálně-chemických metod úpravy je jejich stabilizace/solidifikace, kdy přidáváním vhodného pojivového materiálu dochází k vytvoření pevné matrice, ve které jsou kontaminanty převedeny na méně rozpustnou a méně pohyblivou formu. Jako pojiva se nejčastěji využívají různé typy cementu a v poslední době stále častěji sádra, zejména sádra odpadní.

K solidifikaci byl použit kal vznikající v kovohutích z povrchových vod vedených podzemními kanály do čistírny odpadních vod. Těžké kovy přítomné v těchto odpadních vodách se v čistírně vážou na bentonit a vzniklý bentonitový kal je možné považovat za nebezpečný odpad. Jedná se zejména o sloučeniny olova, chrómu a kadmia, které byly v odebraných vzorcích obsaženy v nadlimitním množství. Jako pojivový materiál byl použit cement nebo odpadní sádra a jako aditivum popílek.

Simulace prostředí ve skládkách

V laboratorním měřítku byla připravena řada vzorků s různým poměrným zastoupením odpadu, pojiva a aditiva a získány solidifikáty, v jejichž matrici byly kontaminující kovy nejúčinněji imobilizovány. Kvalita takto připravených solidifikátů byla posuzována pomocí testů vyluhovatelnosti. Vedle normovaného vyluhovacího testu destilovanou vodou byly realizovány i dva druhy kyselých výluhů. Jednalo se o roztok směsi minerálních kyselin (kyselina sírová a kyselina dusičná v poměru 3:2 o hodnotě pH = 3) odpovídající působení kyselých dešťů, a dále o roztok organické kyseliny (kyselina octová rovněž o hodnotě pH = 3) simulující prostředí ve skládkách ve fázi kyselinotvorného kvašení. Koncentrace těžkých kovů ve výluzích solidifikovaných vzorků odpadů byly stanovovány metodou atomové absorpční spektrometrie.

Vyluhovací testy byly aplikovány nejen na solidifikáty, ale rovněž na oba pojivové materiály - cement a sádru. Výsledky analýz prokázaly, že výluhy cementu obsahovaly vysoké koncentrace chrómu a olova a byly silně zásadité. Ve výluzích odpadní sádry byla zjištěna zvýšená koncentrace olova a kadmia.

Lze tudíž předpokládat, že při použití cementu a sádry jako pojiv budou ve výluzích solidifikátů zmíněné kovy přítomny i v případě odpadů, které tyto kovy původně neobsahují. Ve výluzích z popílku byla koncentrace těžkých kovů zanedbatelná.

Cementace snižuje vyluhovatelnost

Z hodnot zjištěných při analýzách je zřejmé, že u bentonitového kalu byla v kyselém výluhu (kyselina octová) v případě olova a kadmia překročena limitní koncentrace pro I. třídu vyluhovatelnosti.

Obsah těžkých kovů byl dále zjišťován ve výluzích solidifikátů, obsahujících bentonitový kal a cement v různých poměrech. Cementací bentonitového kalu došlo ke snížení vyluhovatelnosti olova i kadmia, ale zároveň se zvýšila koncentrace chrómu, a to v každém z připravených solidifikátů a ve všech typech výluhů. U všech výluhů byla rovněž zjištěna vysoká hodnota pH. Při hodnocení mechanických vlastností připravených solidifikátů bylo zjištěno, že jejich pevnost je dobrá. Nejpevnější byl solidifikát při poměru cement:kal 1:0,5, přičemž mechanická pevnost se zvyšujícím se obsahem kalu klesala.

Další zkoušky zjišťovaly obsah těžkých kovů ve výluzích vzorků solidifikátů obsahujících bentonitový kal, cement a popílek v různých poměrech. Koncentrace olova a kadmia ve výluzích byla pod mezí detekce použité analytické metody a obsah chrómu nepřesahoval přípustné hodnoty pro II. třídu vyluhovatelnosti. Solidifikace cementem s přídavkem odpadního popílku se proto jeví jako vhodná metoda pro stabilizaci bentonitového kalu.

Jako další byly připraveny vzorky solidifikátů, obsahující bentonitový kal a sádru v různých poměrech. Na rozdíl od solidifikace cementem došlo při solidifikaci sádrou k výrazné imobilizaci chrómu, avšak zároveň k překročení limitní koncentrace pro I. třídu vyluhovatelnosti u kadmia.

Podobně jako při solidifikaci cementem byl i při solidifikaci sádrou vyzkoušen vliv přídavku popílku jako aditiva. Nedošlo však k žádné významné změně a koncentrace kadmia byla i tentokrát ve všech případech překročena i vůči limitním hodnotám II. třídy vyluhovatelnosti (u výluhu kyselinou octovou dokonce dvojnásobně oproti výluhům bez přídavku popílku).

AUTOR: Doc. Ing. Zdeněk Kafka, CSc.,
AUTOR: RNDr. Jana Punčochářová, CSc.,
Ústav chemie ochrany prostředí
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů