Na Zlínsku vstříc obcím

O tom, jak "svým obcím" vychází vstříc Zlínský kraj, jsme hovořili s Ing. Tomášem Hladíkem, vedoucím odboru životního prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje.

Co dělá váš kraj pro to, aby byly na tuto povinnost obce připravené?

V rámci pilotního projektu Zlínského kraje a autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., Praha, jehož cílem je pomoci obcím snížit náklady na odpadové hospodářství, jsme připravili informační kampaň. Postupně jsme se setkali se zástupci obcí v Holešově, v Morkovicích, Uherském Hradišti, Slavičíně, ve Valašském Meziříčí a Vsetíně.

Seznámili jsme je nejen s možnostmi a podmínkami získání co nejvíce prostředků od společnosti EKO-KOM, ale také s povinnostmi vyplývajícími pro obce z Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje. Kampaň se uskutečnila tak, aby se jí mohly zúčastnit všechny obce, u kterých je nízká výtěžnost vytříděných složek komunálního odpadu. Poté probíhalo seznámení obcí s metodickým pokynem, který na podzim roku 2004 zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Ve snaze zjednodušit tyto informace a ulehčit starostům práci s poměrně obsáhlým dokumentem jsme vypracovali pro obce stručnější výklad s doplněním našich zkušeností, ke kterým jsme dospěli při tvorbě krajského plánu odpadového hospodářství.

Obce nyní oslovují firmy nabízející zpracování plánů. Pokud se chtějí poradit, co jim doporučujete?

Naše zkušenosti ukazují, že těch firem není mnoho, ale v nabídce jsou velké cenové rozdíly. Dokonce takové, že jedna z nich nabízí až třetinovou cenu té nejdražší. Některé firmy mohou zpracovat plán levně, v souladu se zákonem, nicméně pouze v minimální verzi. To znamená, že obec vynaloží prostředky jen na zpracování plánu, který sice bude mít, ale jeho praktické využití bude minimální. Jiné firmy jsou dražší, ale jsou schopny zpracovat tento dokument tak, že v jeho rámci nabídnou obci řešení v širším kontextu. Realizací tohoto řešení by obec mohla snížit náklady na odpadové hospodářství a pak v konečném důsledku nebude muset příliš zvyšovat poplatky za likvidaci odpadů na občana. Jinými slovy, tyto pro mnohé obce cenově méně dostupné firmy poskytují komplexní a kvalifikovanou službu se znalostí podmínek v místě, což může být nakonec přínosem pro obec a samotného občana. Je proto těžké radit. Rozhodnutí je jen na obcích. Setkal jsem se dokonce i s názorem, že si některé obce chtějí plán vypracovat samy. Nedoporučuji to, protože při jeho tvorbě je potřebné vycházet z širšího kontextu.

S jakými dotazy se na vás starostové obracejí?

Ještě nedávno chtěli například vědět, kolik vypracování plánu může stát. Dnes se spíše ptají, jak by ty plány měly vypadat, protože mnozí se na webové stránky ani nepodívají. Jiné dotazy jsme zatím nezaznamenali. Možná je to tím, že obce dosud nemají zpracované rozpočty na letošní rok a domnívají se, že do října mají ještě dost času. Také nevědí, kolik peněz na jejich vypracování budou moci ze svých rozpočtů vyčlenit, ale přibližně polovina z nich už s nějakými prostředky počítá.

Spatřujete v souvislosti s připravovanými plány nějaká pozitiva?

Především je dobré, že některé obce do toho nejdou zcela samy, ale pokud mají například mikroregion, vtahují se do toho i obce, které plány zpracovávat nemusejí. Vycházejí z toho, že mají stejnou firmu na likvidaci odpadů a společně ji lépe přimějí ke změnám. Pokud zamýšlejí zřídit v obci například sběrný dvůr či kompostárnu, snaží se oslovit okolní, zvláště menší obce, které by těchto služeb v budoucnu mohly rovněž využít. To je ten správný postoj. Mohou zapojit do tohoto procesu celý mikroregion, sdružit prostředky a provozovat odpadové hospodářství v obcích levněji. Tyto snahy se už projevily jak na Kroměřížsku, tak na Vsetínsku či na Uherskohradišťsku.

(O doporučeních pro plán odpadového hospodářství původce - obce jsme psali v Moderní obci č. 1/2005, str. 39 - pozn. redakce.)

AUTOR: Alžběta Škarpichová