Pátek, 29. března 2024

Řešení ekologických zátěží je nesnadné, ale nutné

Řešení ekologických zátěží je nesnadné, ale nutné
Jedním z velkých problémů současnosti a rozhodně i budoucnosti je a bude problém odpadů, jejich ukládání, nakládání s nimi a jejich likvidace. V posledních desetiletích minulého století byla poměrně velmi podrobně propracována metodika, týkající se evidence odpadů, jejich členění, nakládání s nimi a likvidace. Legislativně jsou otázky kolem odpadů a nakládání s nimi řešeny zákonem o odpadech.

Vážnějším problémem jsou však staré, často již řadu let nepoužívané skládky, na nichž byly odpady ukládány již dříve, než současná metodika odpadů začala platit. Na těchto místech byly většinou ukládány odpady bez jakéhokoliv systému a navíc i bez rozlišení. To znamená, že není známo členění odpadů podle jejich nebezpečnosti, nebo případné toxicity. Tak došlo často k situacím, kdy přesně a často třeba ani jen přibližné složení skládek není známo ani lidem, kteří žijí v jejich bezprostředním okolí. Nic neví ani o nebezpečí v nich "dřímajicím". Přitom starých skládek, odborně označovaných jako staré ekologické zátěže, existuje velmi mnoho. A některé představují "časovanou ekologickou bombu". Kovové složky v deponovaném materiálu, a ty bývají na skládkách vždy, se na rozdíl od látek organických rozkládají velmi pomalu a tím i pozvolna narůstá jejich koncentrace v půdě v okolí, v podzemních vodách a v sedimentech vodních toků a nádrží. Trvalým nárůstem koncentrace kovů (jde hlavně o arzen, berylium, chrom, kadmium, kobalt, mangan, měď, nikl, olovo, rtuť a mnohé další) v půdě a vodě nastává postupné vážné a nebezpečné narušování potravních řetězců. Naprostá většina sloučenin uvedených kovů vznikajících postupným rozkladem je toxická a často i karcinogenní.

Ke skutečným problémům okolo starých ekologických zátěží a řešení jejich zajištění a likvidace často ještě přistupují velmi specifické problémy. Ty vyplývají ze skutečnosti, že na nejrůznějších úřadech rozhodují o rozdělování finančních prostředků na průzkum, zajištění a likvidaci skládek ti samí úředníci, kteří kdysi v minulosti o zřízení řady skládek sami rozhodli, často v rozporu s dnes (a možná i tehdy) platnou legislativou. A takoví úředníci místo snahy o řešení a odstranění hrozícího ekologického nebezpečí, se snaží ho pokud možno vůbec nepřiznat. Nebo jej snižují, bagatelizují. Prostě, aby nepadl na ně ani stín podezření za možné pochybení. Snad se toto konstatování netýká nikoho konkrétního v okrese Benešov a ve Středočeském kraji.

Jedna z takových starých ekologických zátěží se totiž nachází v blízkosti Bedrče. Odpady na tuto skládku byly ukládány zřejmě již ve 20. a 30. letech minulého století. Ukládání pokračovalo i po II. světové válce až do konce 80. let, kdy bylo zcela zastaveno. Ani u této skládky není známo a nijak evidováno složení a popis uloženého materiálu. Protože z několika studní v obci Bedrč již dlouho nelze vodu používat nejen jako pitnou, ale dokonce ani jako užitkovou, je zřejmé, že toto znečistění podzemní vody přímo souvisí s existencí bývalé skládky. Je velmi pravděpodobné, že voda i ve všech dalších studních v obci má zcela obdobnou špatnou kvalitu. Usiluje se proto o zajištění finančních prostředků na provedení základního zjištění míry znečištění skládky u Bedrče a jejího okolí, znečištění podzemních vod a půdy. Objektivní zjištění stávajícího stavu pak bude východiskem pro navržení a provedení potřebných opatření k dekontaminaci.

Z iniciativy zastupitele města Benešov Miloše Kuchaře a několika občanů Bedrče byla 3. února pracovní pochůzkou prověřena část katastru obce Bedrč a okolí. Cílem bylo seznámit se s lokalizací starých ekologických zátěží, které v okolí Bedrče existují. V několika studních v obci bylo smyslově posouzena kvalita vody. Odebraná voda byla kalná a páchla. Protože problém s vodou je plošný pro celou Bedrč, je nutné situaci řešit co nejrychleji. První výsledek se dostavil na jednání Zastupitelstva Středočeského kraje 18. února, když zastupitelé souhlasili s poskytnutím potřebných finančních prostředků z havarijního fondu kraje na `doprůzkum' havarijního znečistění studní v Bedrči.

Pavel KOZOUBEK, Jana ZURANOVÁ
Zdroj:Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů