Metodický návod neřeší soulad se závaznou částí POH kraje

Obsahuje dvě části: část A je určena pouze obcím, část B všem ostatním původcům odpadů, vyjma již zmíněných obcí. Zákon o odpadech, ani jeho prováděcí předpis však neurčuje rozlišnost mezi plánem obce a ostatních původců odpadů.

Přestože jsou všechny krajské plány zpracovány v souladu se závaznou částí POHČR, jsou pro dané konkrétní území specifické. Tato odlišnost je dána vybaveností území zařízeními pro nakládání s odpady, jejich počtem, typy technologií či v neposlední řadě kapacity zařízení. Metodický návod MŽP velmi přeceňuje analytickou část POHPO. Jihomoravský kraj má sice zájem na tom, aby byla předkládána správná a verifikovaná data, ale určitě po zpracovatelích POHPO nebude požadovat evidence odpadů od roku 2000 (dochází ke zkreslení dat ve vztahu ke změně legislativy apod.). Budou požadovány evidence za rok 2003 a 2004 (tato data má nebo bude mít krajský úřad k dispozici od obecních úřadů obcí s rozšířenou působností).

Smyslem zpracování POHPO je nastavit správnost toků odpadů v souladu se základními prioritami uvedenými v zákoně o odpadech a ve vyhlášce Jihomoravského kraje, kterou byla vyhlášena závazná část POHJMK. Metodický návod podceňuje a neřeší nejdůležitější údaj: vyhodnocení souladu se závaznou částí POH kraje. Ve skutečnosti ho ani obecně řešit nemůže.

OTÁZKY KOLEM "ZPŮSOBU VYUŽITÍ"

Dalším problémem je požadavek na obsah POHPO, který vyplývá z ust. § 28 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání odpady, ve znění pozdějších předpisů, a tím je "způsob využití nebo odstranění odpadů". Ze zpracovaných evidencí odpadů za roky 2002, 2003 je zřejmé, že oficiální údaj, který je uváděn původci do hlášení je kód AN3, což znamená "předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce) nebo jiné provozovně".

Z 80 % tyto odpady přebírají osoby oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadu a tyto odpad předávají dalším oprávněným osobám, nebo je odpad předán přímo do technologie zpracovatelské či koncové, ale bohužel původce opět v evidenci odpadů vykáže pod stejným kódem. Z evidencí tedy není zřejmé, do jakých zařízení k využití či odstranění jsou odpady předávány. Z těchto skutečností tedy vyplývá, že původce odpadů nemůže tyto údaje uvést ani pro účely zpracování POHPO. Osoby, které odpad přebírají do svého zařízení ke sběru a výkupu odpadů, nemusí původci sdělit informaci, jak bylo či bude s jeho odpadem dále naloženo (do jakého zařízení je odpad dále předán).

Nejdůležitějším parametrem, který by měl splňovat každý POHPO, je jeho stručnost a srozumitelnost. Krajský úřad nemá zájem na tom, aby mu byly předkládány mnohostránkové elaboráty, ve kterých se nebude moci nikdo vyznat. Hlavní kostra obsahu je uvedena v již zmíněné vyhlášce MŽP č. 383/2004 Sb., ovšem ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb., a takto by měla být respektována v plném rozsahu.

Vlastní revize nakládání s odpady

Podle provedené analýzy, která vycházela ze zpracovaných evidencí roku 2003, bylo definováno v rámci územního obvodu Jihomoravského kraje zhruba 250 původců odpadů, kteří překračují limitní množství odpadů 1000 tun odpadů ostatních a kolem 360 původců odpadů překračující produkcí 10 tun odpadů nebezpečných. Z toho se jedná o 35 obcí a měst. Původci odpadů však budou vycházet z průběžné evidence roku 2004. Pro původce odpadů Jihomoravského kraje je důležitým časovým údajem den 27. 7. 2004, kdy nabyla účinnosti vyhláška č. 309/2004, kterou byla vyhlášena závazná část POHJMK. Oficiálně KrÚ Jihomoravského kraje zatím obdržel dva POHPO a jeden dokonce v rámci řízení o vydání integrovaného povolení.

Při předložení POHPO budeme požadovat, aby si původce odpadů provedl vlastní revizi nakládání s odpady. Jde zejména o kontrolu smluv s odběrateli odpadů (zda jsou skutečně oprávněnou osobou), doložení dokladů, na jejichž základě je právnická osoba či fyzická osoba oprávněná k podnikání oprávněnou osobou, kontrola zařazení druhů odpadů v souladu s platnou legislativou apod.

U obcí budeme požadovat, aby mj. předložily platnou obecně závaznou vyhlášku obce, kterou je stanoven systém nakládání s komunálními odpady, popř. se stavebními odpady. Zde se budeme snažit obcím vyjít vstříc a uvést do souladu všechny dokumenty, kterými bude obec na úseku odpadového hospodářství disponovat. Námi zjištěné obce a města jsme již ke konci loňského roku obeslali, abychom v předstihu navázali spolupráci a upozornili na některá úskalí zpracováním a projednání POHPO.

Cíle státu a cíle kraje

Při posouzení POHPO bude krajský úřad přihlížet jak k cílům POHČR, tak k cílům krajského plánu. Samozřejmě že ne každý cíl, který je nastaven v POH kraje, je "použitelný" pro všechny původce odpadů. Z tohoto důvodu je dobré, aby si původce vyhodnotil pro svůj provoz (ve vztahu k produkci odpadů), ty konkrétní cíle, které jsou pro něj relevantní.

V praxi nebude spočívat vyhodnocení POH kraje ve zpracování jednotlivých POHPO, ale ve zpracování evidencí za celý Jihomoravský kraj pro daný rok. V POHPO bude "narovnáno" nakládání s odpady, za akceptace priorit stanovených v zákoně o odpadech a vyhlášce kraje.

Cílem je správné výkaznictví odpadů a předložení návrhů opatření s návrhem časových horizontů v případě, že není zcela prokázán výše uvedený soulad se zákonem o odpadech a vyhláškou kraje.

AUTOR: Ing. Marcela Jarešová

Krajský úřad Jihomoravského kraje,

Odbor životního prostředí


Použité zkratky:

POHPO - Plány odpadového hospodářství původců odpadů

POHJMK - Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

POHČR - Plán odpadového hospodářství České republiky

zákon o odpadech - zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů