Svaz průmyslu druhotných surovin (SPDS-Aporeko) je jediným profesním svazem, zaměřeným na druhotné - recyklovatelné suroviny.
Ceny druhotných surovin jsou přímo závislé na vývoji ekonomiky
Z tohoto titulu je trvalým účastníkem tvorby a připomínkování legislativních opatření v oboru odpadů a druhotných surovin. O aktivitách SPDS i otázkách druhotných surovin jsme hovořili s ředitelem sekretariátu Ing. Miroslavem Horákem.
SPDS pořádá mimo jiné také kontraktační jednání pro zpracovatele druhotných surovin. S jakým záměrem je organizujete?
Jako profesní svaz máme zájem na tom, aby suroviny byly obchodovány a dostávaly se do zpracovatelského průmyslu co nejkratší cestou. Již v sedmdesátých letech existovaly takzvané burzy, kde se setkávali dodavatelé a odběratelé na společných jednáních. Kontraktační jednání, které organizujeme jednou za čtvrtletí, v této tradici pokračují. Jedná se o organizaci obchodních jednání při stolovém uspořádání. Této příležitosti lze využít i pro navázání nových kontaktů, rozšířit možnosti obchodních vztahů.Na nedávném jednání, které proběhlo v březnu v Praze, se zúčastnilo 32 firem z České republiky, pět ze Slovenska, tři z Rakouska, čtyři z Německa a jedna z Maďarska. Ukazuje to, že se nejedná jen o uzavřený český trh, ale že tato jednání mají svou popularitu i v okolních zemích.
Pozorujete oživení zájmu o obchodní kontakty v okolních zemích po vstupu do EU?
V minulém roce se zvýšil zájem německých a rakouských firem o obchodování především se sběrovým papírem, ale i s plasty a skleněnými střepy - tyto komodity ostatně tvoří hlavní objemy dohadovaných komodit.
Kovový odpad je vůči ostatním druhotným surovinám trochu specifický. Doposud pořádali "šrotaři" svá separátní jednání. Naše ambice je, abychom kontraktační jednání rozšířili ve větší míře i na kovové odpady i barevné kovy.
Na několika posledních kontraktačních jednání se objevily firmy, které měly zájem o obchodování s elektrošrotem. Situace kolem elektrošrotu se oživila po vymezení této problematiky novelou zákona o odpadech - objevují se nové podnikatelské aktivity zaměřené na OEEZ.
Aktivita v oblasti druhotných surovin závisí také na definici, do kdy je materiál odpad a od kdy je to druhotná surovina.
Otázka definice, co je to druhotná surovina, je aktuální od devadesátých let nejen v ČR, ale v celé Evropě. Druhotná surovina jako taková není zatím v legislativě EU tak přesně vymezena, aby vyjadřovala její odlišnost vůči odpadu.
O definici odpad/druhotná surovina se starají zejména nadnárodní organizace jako je B.I.R. (Bureau of International Recycling) se sídlem Bruselu. Tato záležitost není jednoduchá vzhledem k lobbistickým snahám jak ze strany organizací zelených, tak ze strany zpracovatelských firem využívajících druhotnou surovinu. Doposud nedošlo na úrovni EU k dohodě. My se domníváme, že ČR nemusí čekat na rozhodnutí z Evropy. Když se opřeme o naše zákony, které nejsou v rozporu se zákony EU, můžeme si tuto záležitost upravit vhodným způsobem.
Proto jsme jako svaz vyvolali v minulém roce iniciativu, aby se tato záležitost napravila. Připravili jsme materiál, který se nazývá Metodický návod k nakládání se sběrovými odpady, v tomto případě jen s odpadů kovů, papíru a skla, v němž je přesně vymezeno, kdy se z odpadu stává surovina, kdy odpad přestává být odpadem a stává se součástí běžných vstupů do průmyslových procesů.
Můžete zjednodušeně říct, v jakém okamžiku navrhujete, aby se z odpadu stala druhotná surovina?
Navrhujeme definici, aby (cituji) "druhotnou surovinou byla surovina, kterou se stane odpad splněním požadavků na vstupní surovinu do zařízení, které není určeno k nakládání s odpady, jeho převzetím provozovatelem tohoto zařízení." Odpad se stává surovinou ve chvíli, kdy se dostane do recyklační firmy, která z tohoto odpadu udělá surovinu. To znamená, že odpad vhodnou formou upraví, vytřídí, opatří příslušnými dokumenty, jež požaduje zákon o výrobcích č. 22/1997 a další navazující zákony.
Na posledním kontraktačním jednání si účastníci stěžovali, že asijští obchodníci skupují vytříděné suroviny, takže chybí českým zpracovatelům. Je atak z Asie opravdu výrazný?
Vliv asijského trhu na obchodování s druhotnými surovinami se skutečně za posledního jeden a půl roku výrazně projevil, obecně byla ovlivněna celá Evropa. Jelikož my jsme integrální součástí tohoto trhu, projevil se i u nás. Dá se však říct, že pro české dodavatele druhotných surovin není rozhodující a dominantní přímý obchodní vztah s asijskými firmami. Vliv asijské poptávky se pro české firmy projevuje zvýšenou úrovní poptávky prostřednictvím firem v západní Evropě, kam většina exportu druhotné suroviny z ČR směřuje. Náš svaz přitom registruje velký zájem o dodávky druhotných surovin nejen z Číny, ale také firem z Indie, Filipín, Malajsie atd., které mají eminentní zájem zejména o šrot a barevné kovy.
Obchodování se subjekty v Číně a jinými zeměmi v Asii není úplně jednoduchou záležitostí. Je třeba překonat některé administrativně obchodní překážky, k tomu je určitě výhodou mít určitou tradici ve vztahu s asijskému obchodu i naturelu.
Jaký to má vliv na cenu druhotné suroviny na trhu?
Vstup Asie a především Číny na trh s druhotnými surovinami se pochopitelně projevil i v cenách, které za posledního 1,5 roku u železného šrotu výrazně vzrostly, ve vyšší úrovni se pohybují ceny některých barevných kovů a drtě PET plastu. Na ceny však má vliv řada dalších faktorů v této oblasti, má na ně vliv například úroveň skladů u odběratelů, přeplněné přístavy, nedostatek energie ke zpracování v některých obdobích, především v létě, atd.
Zásadně jsou ceny druhotných surovin přímo závislé na konjunkturálním vývoji ekonomiky Evropy, ale i celosvětové situace. Zjednodušeně lze říci, že jestliže dochází k příznivému konjunkturálnímu vývoji, v první fázi se projeví zvýšená poptávka investičních a stavebních firem a společností po kovových surovinách. Potom následuje zvýšená spotřeba obyvatelstva daná vyšší koupěschopností. Zhruba po půl roce po nastartování růstu dochází k nárůstu spotřeby sběrového papíru na výrobu obchodních a spotřebitelských obalů, propagačních materiálů atd.
Na ceny odpadních plastů má silný vliv také cena ropy na světových trzích. Nejde však o drobné měsíční výkyvy, jako je třeba růst ceny ropy v posledních týdnech. Jde o zásadní trendy, na které reaguje průmysl. V zásadě dosud platí, že zájem o druhotné suroviny a úroveň jejich cen je v silné závislosti na cenách a dostupnosti tzv. primárních surovin, jako je dřevo, rudy, ropa. Nakonec není možno pominout vliv přepravních nákladů na ceny druhotných surovin.
Ceny hlavních surovin, jako jsou papír nebo železný šrot, které mají největší obchodované objemy, se v Evropě odvíjejí od komoditní burzy londýnské a frankfurtské. Nicméně přímé dodávky na určitá časová období a v určitých regionech jsou závislé na nabídce a poptávce, na konjunkturálním vývoji jednotlivých odvětví průmyslu.
Někteří zpracovatelé se vyjadřují, že by se měl český trh chránit před nákupy surovin zvenčí.
Česká republika je od 1.5.2004 součástí trhu Evropské unie, což znamená mj. volný pohyb zboží a služeb. V případě pochybností o korektnosti v obchodním styku je třeba se obrátit na příslušnou komisi EU prostřednictvím průmyslového odvětví - jeho asociace.. Vyřízení žádosti u antidumpingové komise EU u dovozů ze třetích zemí trvá 15 měsíců s platností na 5 let. Navíc musí být získána podpora alespoň 25 % evropského odvětví. Ochrana trhu je proto téměř nereálná.
Je všeobecný trendem podíl druhotných surovin při výrobě zvyšovat, jedná se o přínos ekonomický, ale také to znamená výrazný přínos pro komunální ekonomiku při odstraňování odpadů, tedy ve svém důsledku podíl na ochraně životního prostředí.
Zájem o druhotné suroviny při výrobě je trvalý a nepochybně se bude dále zvyšovat. Česká republika se ve využívání druhotných surovin v Evropě pohybuje okolo průměru EU tj. v úrovni vyšší než 40% podílu na výrobě s tendencí tento podíl zvyšovat.
Úkolem našeho profesního Svazu průmyslu druhotných surovin - APOREKO je v této situaci prosazovat zájmy oboru vůči a ve spolupráci se státní správou, našimi partnery doma i v zahraničí. Jsme proto dlouholetým členem mezinárodní nevládní organizace obchodníků s druhotnými surovinami B.I.R. se sídlem v Bruselu a členem německého svazu průmyslu druhotných surovin - bvse Bonn. Mrzí nás, že nové subjekty nejeví odpovídající zájem o vstup do našeho společenství. Přitom je zřejmé, že čím silnější zastoupení oboru budeme mít, tím výrazněji budeme společně moci ovlivňovat celý cyklus hospodaření s druhotnými surovinami a obhajovat své zájmy.
AUTOR: Jarmila Šťastná
SPDS pořádá mimo jiné také kontraktační jednání pro zpracovatele druhotných surovin. S jakým záměrem je organizujete?
Jako profesní svaz máme zájem na tom, aby suroviny byly obchodovány a dostávaly se do zpracovatelského průmyslu co nejkratší cestou. Již v sedmdesátých letech existovaly takzvané burzy, kde se setkávali dodavatelé a odběratelé na společných jednáních. Kontraktační jednání, které organizujeme jednou za čtvrtletí, v této tradici pokračují. Jedná se o organizaci obchodních jednání při stolovém uspořádání. Této příležitosti lze využít i pro navázání nových kontaktů, rozšířit možnosti obchodních vztahů.Na nedávném jednání, které proběhlo v březnu v Praze, se zúčastnilo 32 firem z České republiky, pět ze Slovenska, tři z Rakouska, čtyři z Německa a jedna z Maďarska. Ukazuje to, že se nejedná jen o uzavřený český trh, ale že tato jednání mají svou popularitu i v okolních zemích.
Pozorujete oživení zájmu o obchodní kontakty v okolních zemích po vstupu do EU?
V minulém roce se zvýšil zájem německých a rakouských firem o obchodování především se sběrovým papírem, ale i s plasty a skleněnými střepy - tyto komodity ostatně tvoří hlavní objemy dohadovaných komodit.
Kovový odpad je vůči ostatním druhotným surovinám trochu specifický. Doposud pořádali "šrotaři" svá separátní jednání. Naše ambice je, abychom kontraktační jednání rozšířili ve větší míře i na kovové odpady i barevné kovy.
Na několika posledních kontraktačních jednání se objevily firmy, které měly zájem o obchodování s elektrošrotem. Situace kolem elektrošrotu se oživila po vymezení této problematiky novelou zákona o odpadech - objevují se nové podnikatelské aktivity zaměřené na OEEZ.
Aktivita v oblasti druhotných surovin závisí také na definici, do kdy je materiál odpad a od kdy je to druhotná surovina.
Otázka definice, co je to druhotná surovina, je aktuální od devadesátých let nejen v ČR, ale v celé Evropě. Druhotná surovina jako taková není zatím v legislativě EU tak přesně vymezena, aby vyjadřovala její odlišnost vůči odpadu.
O definici odpad/druhotná surovina se starají zejména nadnárodní organizace jako je B.I.R. (Bureau of International Recycling) se sídlem Bruselu. Tato záležitost není jednoduchá vzhledem k lobbistickým snahám jak ze strany organizací zelených, tak ze strany zpracovatelských firem využívajících druhotnou surovinu. Doposud nedošlo na úrovni EU k dohodě. My se domníváme, že ČR nemusí čekat na rozhodnutí z Evropy. Když se opřeme o naše zákony, které nejsou v rozporu se zákony EU, můžeme si tuto záležitost upravit vhodným způsobem.
Proto jsme jako svaz vyvolali v minulém roce iniciativu, aby se tato záležitost napravila. Připravili jsme materiál, který se nazývá Metodický návod k nakládání se sběrovými odpady, v tomto případě jen s odpadů kovů, papíru a skla, v němž je přesně vymezeno, kdy se z odpadu stává surovina, kdy odpad přestává být odpadem a stává se součástí běžných vstupů do průmyslových procesů.
Můžete zjednodušeně říct, v jakém okamžiku navrhujete, aby se z odpadu stala druhotná surovina?
Navrhujeme definici, aby (cituji) "druhotnou surovinou byla surovina, kterou se stane odpad splněním požadavků na vstupní surovinu do zařízení, které není určeno k nakládání s odpady, jeho převzetím provozovatelem tohoto zařízení." Odpad se stává surovinou ve chvíli, kdy se dostane do recyklační firmy, která z tohoto odpadu udělá surovinu. To znamená, že odpad vhodnou formou upraví, vytřídí, opatří příslušnými dokumenty, jež požaduje zákon o výrobcích č. 22/1997 a další navazující zákony.
Na posledním kontraktačním jednání si účastníci stěžovali, že asijští obchodníci skupují vytříděné suroviny, takže chybí českým zpracovatelům. Je atak z Asie opravdu výrazný?
Vliv asijského trhu na obchodování s druhotnými surovinami se skutečně za posledního jeden a půl roku výrazně projevil, obecně byla ovlivněna celá Evropa. Jelikož my jsme integrální součástí tohoto trhu, projevil se i u nás. Dá se však říct, že pro české dodavatele druhotných surovin není rozhodující a dominantní přímý obchodní vztah s asijskými firmami. Vliv asijské poptávky se pro české firmy projevuje zvýšenou úrovní poptávky prostřednictvím firem v západní Evropě, kam většina exportu druhotné suroviny z ČR směřuje. Náš svaz přitom registruje velký zájem o dodávky druhotných surovin nejen z Číny, ale také firem z Indie, Filipín, Malajsie atd., které mají eminentní zájem zejména o šrot a barevné kovy.
Obchodování se subjekty v Číně a jinými zeměmi v Asii není úplně jednoduchou záležitostí. Je třeba překonat některé administrativně obchodní překážky, k tomu je určitě výhodou mít určitou tradici ve vztahu s asijskému obchodu i naturelu.
Jaký to má vliv na cenu druhotné suroviny na trhu?
Vstup Asie a především Číny na trh s druhotnými surovinami se pochopitelně projevil i v cenách, které za posledního 1,5 roku u železného šrotu výrazně vzrostly, ve vyšší úrovni se pohybují ceny některých barevných kovů a drtě PET plastu. Na ceny však má vliv řada dalších faktorů v této oblasti, má na ně vliv například úroveň skladů u odběratelů, přeplněné přístavy, nedostatek energie ke zpracování v některých obdobích, především v létě, atd.
Zásadně jsou ceny druhotných surovin přímo závislé na konjunkturálním vývoji ekonomiky Evropy, ale i celosvětové situace. Zjednodušeně lze říci, že jestliže dochází k příznivému konjunkturálnímu vývoji, v první fázi se projeví zvýšená poptávka investičních a stavebních firem a společností po kovových surovinách. Potom následuje zvýšená spotřeba obyvatelstva daná vyšší koupěschopností. Zhruba po půl roce po nastartování růstu dochází k nárůstu spotřeby sběrového papíru na výrobu obchodních a spotřebitelských obalů, propagačních materiálů atd.
Na ceny odpadních plastů má silný vliv také cena ropy na světových trzích. Nejde však o drobné měsíční výkyvy, jako je třeba růst ceny ropy v posledních týdnech. Jde o zásadní trendy, na které reaguje průmysl. V zásadě dosud platí, že zájem o druhotné suroviny a úroveň jejich cen je v silné závislosti na cenách a dostupnosti tzv. primárních surovin, jako je dřevo, rudy, ropa. Nakonec není možno pominout vliv přepravních nákladů na ceny druhotných surovin.
Ceny hlavních surovin, jako jsou papír nebo železný šrot, které mají největší obchodované objemy, se v Evropě odvíjejí od komoditní burzy londýnské a frankfurtské. Nicméně přímé dodávky na určitá časová období a v určitých regionech jsou závislé na nabídce a poptávce, na konjunkturálním vývoji jednotlivých odvětví průmyslu.
Někteří zpracovatelé se vyjadřují, že by se měl český trh chránit před nákupy surovin zvenčí.
Česká republika je od 1.5.2004 součástí trhu Evropské unie, což znamená mj. volný pohyb zboží a služeb. V případě pochybností o korektnosti v obchodním styku je třeba se obrátit na příslušnou komisi EU prostřednictvím průmyslového odvětví - jeho asociace.. Vyřízení žádosti u antidumpingové komise EU u dovozů ze třetích zemí trvá 15 měsíců s platností na 5 let. Navíc musí být získána podpora alespoň 25 % evropského odvětví. Ochrana trhu je proto téměř nereálná.
Je všeobecný trendem podíl druhotných surovin při výrobě zvyšovat, jedná se o přínos ekonomický, ale také to znamená výrazný přínos pro komunální ekonomiku při odstraňování odpadů, tedy ve svém důsledku podíl na ochraně životního prostředí.
Zájem o druhotné suroviny při výrobě je trvalý a nepochybně se bude dále zvyšovat. Česká republika se ve využívání druhotných surovin v Evropě pohybuje okolo průměru EU tj. v úrovni vyšší než 40% podílu na výrobě s tendencí tento podíl zvyšovat.
Úkolem našeho profesního Svazu průmyslu druhotných surovin - APOREKO je v této situaci prosazovat zájmy oboru vůči a ve spolupráci se státní správou, našimi partnery doma i v zahraničí. Jsme proto dlouholetým členem mezinárodní nevládní organizace obchodníků s druhotnými surovinami B.I.R. se sídlem v Bruselu a členem německého svazu průmyslu druhotných surovin - bvse Bonn. Mrzí nás, že nové subjekty nejeví odpovídající zájem o vstup do našeho společenství. Přitom je zřejmé, že čím silnější zastoupení oboru budeme mít, tím výrazněji budeme společně moci ovlivňovat celý cyklus hospodaření s druhotnými surovinami a obhajovat své zájmy.
AUTOR: Jarmila Šťastná
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
