Zpracovávání obrovských objemů dřevní hmoty s sebou přináší roční produkci statisíců tun dřevního odpadu, soustředěného na poměrně malé ploše.
Co udělají s dřevními odpady v Argentině?
Na severovýchodě Argentiny leží na trojmezí s Paraguají a Brazílií provincie Misiones. Tvoří ji náhorní rovina ohraničená veletoky Paraná a Uruguay s nadmořskou výškou až 500 m. Na severu, na hranici s Brazílií, se rozprostírají nejmohutnější vodopády světa - Iguazú.
Ještě asi před padesáti lety, v době, kdy tudy projížděli ve své legendární Tatře Hanzelka se Zikmundem, pokrývaly nepřehledné pláně v drtivé většině pralesy. Více než polovinu hospodářských aktivit této provincie dnes představuje dřevařský průmysl, jehož důsledkem se plochy původního pralesa podstatně zmenšily. V současné době se zde již využívá z velké části dřevo stromů vyrostlých na místech původních pralesů.
Zpracovávání obrovských objemů dřevní hmoty s sebou přináší roční produkci statisíců tun dřevního odpadu, soustředěného na poměrně malé ploše. Vzhledem k subtropickému klimatu provincie je zde malá potřeba vytápět obytné i jiné budovy, a tak se z drtivé většiny dřevních odpadů stává obtížný odpad. A to přesto, že některé druhy těchto odpadů jsou použitelné pro další využití. To například platí o hladce obrobené kulatině z loupání dýhy v překližkárně.
TRISTNÍ ZPŮSOB
Současný způsob likvidace většiny dřevních odpadů je velmi tristní a z ekologického hlediska až barbarský. Spalují se totiž na volných hromadách přímo v areálech pil, v lepším případě pak v primitivních zděných pecích. Plně se zde potvrzuje známá pravda, že čeho je moc, toho je příliš, takže si toho nikdo neváží. Nepřekvapuje proto, že za bezmračných dní se nad obzorem už z dálky často vznášejí namodralé kouřové signály a v době nízkého tlaku vytváří dým nepříjemný přízemní smog.
Argentina se v roce 2001 stala signatářskou zemí Kjótského protokolu a platí zde zákony na ochranu ovzduší. Jejich dodržování v praxi je už ale zcela jinou věcí. Faktem bohužel je, že kdyby kontrolní orgány začaly striktně vyžadovat plnění těchto zákonů, zastavily by se zhruba dvě třetiny ekonomiky této provincie. Kromě dřevařského průmyslu se ještě na celkovém znečišťování životního prostředí podílí i další významné hospodářské oblasti, a to sušárny čaje a yerby maté, používající k sušení opět primitivní pece na spalování metrového dříví.
Je nějaká cesta ven z tohoto bludného kruhu? Jak se na tuto situaci dívají státní a politické orgány provincie a místní úřady? Budiž zde předesláno, že provincie má pravomoci státního útvaru s vlastním parlamentem, vládou, zákony, a dokonce i ústavou. Potřebnost změn a ochotu tyto změny účinně podpořit vyjádřila komise životního prostředí parlamentu provincie, na úrovni departmentu (obdoba našeho okresu) je dokonce přislíbena konkrétní pomoc při získání potřebných pozemků a případně daňových úlev pro toho, kdo by byl schopen tento ekologický problém řešit. Pro české subjekty je možná zajímavá také informace o existenci Česko-argentinské smlouvy o spolupráci v oblasti životního prostředí.
NOVÝ PROSTOR
Lze tedy z naší strany reálně uvažovat o možné pomoci zmírnit následky tamního jednostranného zaměření průmyslu na zpracování dřeva a zároveň získat odbytiště pro své produkty? Odpověď může znít kladně. Nedávný podpis českého velvyslance a argentinského prezidenta pod smlouvou, na základě které Škodaexport vybuduje jižně od Buenos Aires (další) elektrárnu 2x35 MW, je toho ostatně pádným důkazem.
Naše technologie na zpracování dřevního odpadu například na topné pelety nebo na výrobu energie jsou na vysoké technické úrovni a cenově jsou pořád ještě konkurenceschopné. Teritoriální blízkost Brazílie, jako další obrovské potenciální odbytiště produkce, může znamenat další výhodu pro podnikatelské aktivity. A budeme-li ochotni věřit prognózám světových ekonomů, pak Asii a Latinskou Ameriku čeká v budoucnu hospodářský boom.
Co považuji v dané chvíli za nejdůležitější? Pro úspěšné podnikání obecně platí zásada: být v pravý okamžik na pravém místě. Domnívám se, že objektivní podmínky v nakládání s dřevními odpady zejména ve vztahu k ekologii vytvářejí v současné době v Misiones to pravé místo. A nyní půjde jen o to, nezmeškat ten pravý čas.
AUTOR: Ing. Zdeněk Valečko
Ještě asi před padesáti lety, v době, kdy tudy projížděli ve své legendární Tatře Hanzelka se Zikmundem, pokrývaly nepřehledné pláně v drtivé většině pralesy. Více než polovinu hospodářských aktivit této provincie dnes představuje dřevařský průmysl, jehož důsledkem se plochy původního pralesa podstatně zmenšily. V současné době se zde již využívá z velké části dřevo stromů vyrostlých na místech původních pralesů.
Zpracovávání obrovských objemů dřevní hmoty s sebou přináší roční produkci statisíců tun dřevního odpadu, soustředěného na poměrně malé ploše. Vzhledem k subtropickému klimatu provincie je zde malá potřeba vytápět obytné i jiné budovy, a tak se z drtivé většiny dřevních odpadů stává obtížný odpad. A to přesto, že některé druhy těchto odpadů jsou použitelné pro další využití. To například platí o hladce obrobené kulatině z loupání dýhy v překližkárně.
TRISTNÍ ZPŮSOB
Současný způsob likvidace většiny dřevních odpadů je velmi tristní a z ekologického hlediska až barbarský. Spalují se totiž na volných hromadách přímo v areálech pil, v lepším případě pak v primitivních zděných pecích. Plně se zde potvrzuje známá pravda, že čeho je moc, toho je příliš, takže si toho nikdo neváží. Nepřekvapuje proto, že za bezmračných dní se nad obzorem už z dálky často vznášejí namodralé kouřové signály a v době nízkého tlaku vytváří dým nepříjemný přízemní smog.
Argentina se v roce 2001 stala signatářskou zemí Kjótského protokolu a platí zde zákony na ochranu ovzduší. Jejich dodržování v praxi je už ale zcela jinou věcí. Faktem bohužel je, že kdyby kontrolní orgány začaly striktně vyžadovat plnění těchto zákonů, zastavily by se zhruba dvě třetiny ekonomiky této provincie. Kromě dřevařského průmyslu se ještě na celkovém znečišťování životního prostředí podílí i další významné hospodářské oblasti, a to sušárny čaje a yerby maté, používající k sušení opět primitivní pece na spalování metrového dříví.
Je nějaká cesta ven z tohoto bludného kruhu? Jak se na tuto situaci dívají státní a politické orgány provincie a místní úřady? Budiž zde předesláno, že provincie má pravomoci státního útvaru s vlastním parlamentem, vládou, zákony, a dokonce i ústavou. Potřebnost změn a ochotu tyto změny účinně podpořit vyjádřila komise životního prostředí parlamentu provincie, na úrovni departmentu (obdoba našeho okresu) je dokonce přislíbena konkrétní pomoc při získání potřebných pozemků a případně daňových úlev pro toho, kdo by byl schopen tento ekologický problém řešit. Pro české subjekty je možná zajímavá také informace o existenci Česko-argentinské smlouvy o spolupráci v oblasti životního prostředí.
NOVÝ PROSTOR
Lze tedy z naší strany reálně uvažovat o možné pomoci zmírnit následky tamního jednostranného zaměření průmyslu na zpracování dřeva a zároveň získat odbytiště pro své produkty? Odpověď může znít kladně. Nedávný podpis českého velvyslance a argentinského prezidenta pod smlouvou, na základě které Škodaexport vybuduje jižně od Buenos Aires (další) elektrárnu 2x35 MW, je toho ostatně pádným důkazem.
Naše technologie na zpracování dřevního odpadu například na topné pelety nebo na výrobu energie jsou na vysoké technické úrovni a cenově jsou pořád ještě konkurenceschopné. Teritoriální blízkost Brazílie, jako další obrovské potenciální odbytiště produkce, může znamenat další výhodu pro podnikatelské aktivity. A budeme-li ochotni věřit prognózám světových ekonomů, pak Asii a Latinskou Ameriku čeká v budoucnu hospodářský boom.
Co považuji v dané chvíli za nejdůležitější? Pro úspěšné podnikání obecně platí zásada: být v pravý okamžik na pravém místě. Domnívám se, že objektivní podmínky v nakládání s dřevními odpady zejména ve vztahu k ekologii vytvářejí v současné době v Misiones to pravé místo. A nyní půjde jen o to, nezmeškat ten pravý čas.
AUTOR: Ing. Zdeněk Valečko
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
