Pobřeží Somálska ničí toxický odpad

Obyvatelé části Somálska už měsíce trpí záhadnými zdravotními problémy. I když OSN před časem varovala, že je pravděpodobně způsobil nebezpečný odpad, nelegálně vyvezený západními firmami a rozšířený vlnou tsunami, svět stále nemá o ekologické katastrofě téměř žádné informace.
"Až doposud nebyla žádná vláda ani jiný zdroj informace o rizikovém odpadu s to prověřit," uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí.
První předběžná studie, kterou zpracovala OSN před dvěma měsíci, je jediným podkladem i pro konferenci o důsledcích prosincové katastrofy, kterou od včerejška v Thajsku pořádá Světová zdravotnická organizace. Ta své experty do Somálska poslat nechce, kvůli bezpečnostnímu riziku.

Levná skládka
Africké Somálsko patří k nejchudším zemím na světě. Je to jediný stát, který už skoro patnáct let postrádá jakoukoli ústřední vládu. Firmy, které chtěly ušetřit za likvidaci rizikového odpadu, proto mohly beztrestně využívat jeho pobřeží jako skládku.
"Většina odpadu byla jednoduše vyložena na plážích v kontejnerech a barelech na jedno použití," uvádí Fond OSN pro životní prostředí (UNEP). Je možné, že přívalová vlna kontejnery rozbila a rozšířila jedovatý odpad.
Lidé v části země trpí po tsunami infekcemi dýchacích cest, mají vředy v ústech, kožní choroby i vnitřní krvácení. "Potřebujeme více informací, urychleně tam musíme poslat expertní misi," řekl mluvčí UNEP Nick Nuttall.
Zdravotními problémy trpí především rybářské komunity a je kontaminovaná podzemní voda.
Do Somálska se však odborníci vydávají jen obtížně. "Je to peklo pro jakékoli humanitární operace, takže mezinárodní společenství nevěnuje Somálsku moc pozornosti," řekl novinářům somálský aktivista Umar Džamal.
OSN teprve vytváří pracovní skupinu, která má zajistit dlouhodobější plán. Žádá, aby byli obyvatelé postižených oblastí evakuováni a tyto regiony izolovány. Pak by vědci zahájili podrobný výzkum, o který usilují i samotní představitelé Somálska.

Nedostatek informací
Export nebezpečného odpadu do chudých zemí je v rozporu s mezinárodními dohodami.
Od roku 1991, kdy začala občanská válka, však nemá Somálsko ústřední vládu, která by střežila pobřeží a rozlehlá teritoria ve vnitrozemí. "Místní vůdci, často bývalí ministři, dostávali úplatky od švýcarských a italských firem," napsal deník Times..
Média získala v minulosti například smlouvu, v níž se bývalý somálský "prezident" Alí Mahdí Muhammad, který ovládal sever metropole Mogadiša, zavázal přijmout deset miliónů tun odpadu. Za to dostal odměnu osmdesát miliónů dolarů.
Nyní střeží pobřeží této části Afriky mnohonárodnostní námořní kontingent se sídlem v Bahrajnu, v rámci amerického tažení proti terorismu. Jeho představitelé tvrdí, že v posledních letech žádný pokus o dovoz odpadu nezaznamenali.
Ekologická organizace Greenpeace přesto vyzývá k akci. "Somálsko potřebuje vybavení i pomoc s likvidací odpadu, aby nepředstavoval časovanou bombu," řekl stanici Hlas Ameriky expert Greenpeace David Stantillo.
Kvůli nepřístupnosti země pro zahraniční odborníky nebyl skutečný rozsah nelegálního obchodu nikdy podrobněji odhalen.