Japonci jsou mistři v třídění odpadu
Když japonská Jokohama nedávno zvýšila počet kategorií odpadků na deset, předala obyvatelům sedmadvacetistránkovou brožurku s návodem, jak odpad třídit. Obsahovala podrobné instrukce týkající se 518 předmětů...
"Zpočátku to bylo náročné," říká 65letý Sumie Učiki, jehož městská čtvrť se pokusně začala s deseti kategoriemi potýkat loni v říjnu. "Prostě jsme na to nebyli zvyklí. Musel jsem si dokonce brát brýle na čtení, abych odpad třídil správně."
Pro řadu vyspělých států, zápasících s tříděním odpadků do několika málo kategorií, by Japonsko mohlo být předobrazem budoucnosti. V celostátní kampani za redukci odpadů a zvýšení recyklace rozšiřují obytné i kancelářské budovy, města i velkoměsta počet odpadkových kategorií. Jokohama se 3,5 milionu obyvatel a 10 kategoriemi působí lajdácky ve srovnání s 2,2milionovým horským městem Kamikacu na Šikoku, nejmenším ze čtyř hlavních japonských ostrovů. To se nespokojilo se 34 kategoriemi odpadků, definovanými před čtyřmi lety, a postupně zvýšilo jejich počet na 44.
Japonsko se tříděním a recyklací dlouhodobě snaží zredukovat množství odpadu, který z 80 procent končí ve spalovnách. Ekologicky šetrnější proces třídění a recyklace je co do nákladů se spalováním srovnatelný, tvrdí experti.
Jokohama chce omezit množství spalovaného odpadu v příštích pěti letech o 30 procent. Kamikacu má však ještě větší ambice: do roku 2020 ho chce odstranit úplně. V uplynulých čtyřech letech Kamikacu omezilo množství odpadků v kategorii spalitelné na polovinu a zvýšilo množství recyklovaného odpadu na 80 procent, chlubí se městští radní. Každá domácnost má teď k dispozici zařízení na kompostování odpadu. V jediné sběrně, kam musí obyvatelé odpadky dovážet, je připraveno 44 kontejnerů na všechno možné - od obalů od tofu po kartony na vajíčka, od zátek plastových lahví po jídelní hůlky pro jedno použití či lehké japonské matrace.
Odpadky pod kontrolou
V malých obcích a vesnicích, kde se všichni navzájem znají, je netřídění odpadu nemyslitelné. Ve velkých městech to ale nedělá každý a náležité třídění odpadu je patrně více než cokoliv jiného považováno za důkaz dospělosti a občanské zodpovědnosti. Mladí, zejména svobodní muži, jsou pověstní tím, že netřídí odpadky. A domácí pánové neochotní pronajímat bydlení nejaponským občanům se často ohánějí tím, že cizinci neumějí - nebo prostě nehodlají - své odpadky třídit.
V Jokohamě přestali někteří obyvatelé odhazovat odpad do košů doma. Kontejnery v parcích a obchodních domech se začaly záhadně plnit nevytříděným odpadem. A tak úřady přestaly odpadkové koše do parků dávat.
Strážci odpadu, dobrovolníci s ostřížím zrakem, po celém Japonsku podrobně prohlížejí nepřístojné odpadkové pytle a hledají v nich třeba zrádný účet za plyn. Pak si provinilce podají a přivedou ho na správnou cestu.
Jedním z nejhouževnatějších je v Jokohamě 60letý Micuharu Tanijama, majitel malé pojišťovny, který každé ráno a každý večer jezdí po okolí své firmy a pátrá po špatně vytříděném odpadu. Když nějaký objeví, zanechá na místě vzkaz: "Pane XY, třídíte odpad špatně. Prosím, napravte to."