Kam uložit jaderný odpad - možnou budoucí surovinu?

Už deset let, zatím marně, hledají české vlády úložiště jaderného odpadu.

Vysoce aktivní odpady je třeba izolovat od životního prostředí po dobu řádově desetitisíců let.

Vedle tohoto odpadu produkuje Česká republika i takzvané institucionální radioaktivní odpady, které vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství či výzkumu.

Mohou to být např. staré měřicí přístroje a radioaktivní zářiče, znečistěné pracovní oděvy, látky, papír, injekční stříkačky atd.

U nízko a středně aktivních odpadů je doba, po kterou je nutná izolace od biosféry, 300 maximálně 500 let.

Tyto odpady je možné ukládat v povrchových úložištích, jakými jsou i úložiště Dukovany, Richard a Bratrství.

Vedoucí katedry jaderných reaktorů na jaderné fakultě Českého vysokého učení technického Karel Matějka vysvětluje, co se děje s jaderným odpadem v České republice:

"Zatím se to řeší tím způsobem, že palivo, které je vyvezeno z reaktoru, jde do tzv. bazénu vyhořelého paliva, kde je skladováno do deseti nebo dvanácti let."

"Palivo, které se vyveze z reaktoru, je jednak velice silně radioaktivní – ta radioaktivita ale během těch deseti let významně poklesne – a jednak uvolňuje velké množství tepla, takže je potřeba dochlazovat."

Úložiště nikde nechtějí

Před dvěma lety česká vláda schválila Koncepci nakládaní s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem.

Podle koncepce se musí v České republice vybudovat hlubinné úložiště radioaktivního odpadu.

Do roku 2015 musí Správa úložišť radioaktivních odpadů najít dvě vhodné lokality pro hlubinné úložiště a do roku 2065 zahájit provoz tohoto skladu nebezpečného odpadu.

Už deset let probíhají výzkumy lokalit, ale zatím se všude místní obyvatelé bouří. Úložiště v současné době odmítá osm měst, 106 obcí a dvě sdružení obcí.

Existuje také petice s více než 100 tisíci podpisy. Vojtěch Kotecký z ekologického sdružení Hnutí Duha vysvětluje, v čem tkví hlavní problémy:

"Za prvé vláda vybrala předem jedno konkrétní z několika možných technických řešení a toto řešení a priori prosazuje, aniž by se zabývala alternativami."

"Za druhé vláda namísto toho, aby vyjednávala s obcemi a debatovala s nimi, snažila se s nimi dohodnout, jak se to velmi dobře daří ve skandinávských zemích, zvolila raději velmi konfrontační přístup vůči postiženým regionům. To vedlo k té současné více méně zákopové válce mezi obcemi a státem."

Odpad surovinou?

Ekologové spoléhají na výzkum, na kterém se podílejí i čeští vědci.

Ukazuje se, že dnes vysoce nebezpečný radioaktivní odpad se může stát cennou energetickou surovinou. Profesor Karel Matějka vysvětluje proč:

"To, čemu říkáme vyhořelé jaderné palivo, obsahuje velké množství nových štěpitelných produktů."

"Proto se jako moderní metoda předpokládá, že by palivo mohlo být transmutováno a mohlo by být využito v reaktorech nového typu. Nejčastěji se mluví o 'molten solt' reaktorech s tekutým palivem."

Zdroj: BBC