Kühnl se rozhodl, že prověří likvidaci munice
Týž den, kdy HN upozornily na bezpečnostní a ekonomická rizika armádní zakázky
na ničení tisíců tun nepotřebné munice, rozhodl ministr obrany Karel Kühnl, že
miliardový kontrakt osobně prověří. "Pan ministr se nechá detailně informovat o
průběhu celé zakázky," uvedl mluvčí Andrej Čírtek.
Poté, co si ministr vyhodnotí veškeré dostupné informace, rozhodne, jak se
zakázkou dál naloží. Doposud Karel Kühnl s odvoláním na stanoviska svých
podřízených tvrdil, že nemá signály o jakémkoli porušení zákonů či předpisů
během ničení vyřazené munice.
Nynějších potíží i právě nastartovaného policejního vyšetřování se přitom podle
dokumentů, které mají HN k dispozici, mohl resort vyvarovat. Upozornění, že
parametry zakázky mají několik zásadních mezer, přišla už loni zjara - tedy
předtím, než ministerstvo podepsalo miliardové smlouvy s firmami, které si na
zničení nábojů, min a střel najalo.
Týž den, kdy HN upozornily na bezpečnostní a ekonomická rizika armádní zakázky na ničení tisíců tun nepotřebné munice, rozhodl ministr obrany Karel Kühnl, že miliardový kontrakt osobně prověří. "Pan ministr se nechá detailně informovat o průběhu celé zakázky," uvedl mluvčí Andrej Čírtek.
Poté, co si ministr vyhodnotí veškeré dostupné informace, rozhodne, jak se zakázkou dál naloží. Doposud Karel Kühnl s odvoláním na stanoviska svých podřízených tvrdil, že nemá signály o jakémkoli porušení zákonů či předpisů během ničení vyřazené munice.
Nynějších potíží i právě nastartovaného policejního vyšetřování se přitom podle dokumentů, které mají HN k dispozici, mohl resort vyvarovat. Upozornění, že parametry zakázky mají několik zásadních mezer, přišla už loni zjara - tedy předtím, než ministerstvo podepsalo miliardové smlouvy s firmami, které si na zničení nábojů, min a střel najalo.
Varování přišla včas
Jako klíčová se ukázala výhrada, že nabídky firem a posléze ani smlouvy neobsahují technologické postupy, podle nichž bude nepotřebná výzbroj likvidována.
"Nesouhlasím s tvrzením, že nabídky firem splňují s výhradami základní požadavky výzvy. Nabídky neobsahovaly technologické postupy, ale pouze konstatovaly "ekologickou likvidaci"," napsal Ministerstvu obrany například už loni v únoru pracovník Ministerstva životního prostředí, který byl členem meziresortní komise pro přípravu zakázky.
Resort obrany to ale - podobně jako později i další varování - ignoroval. Co se v praxi může stát, když není jasně specifikovaný způsob, jak má být nepotřebné střelivo zničeno, se ukázalo například na protitankových minách, které nakonec skončily v Bulharsku. Ministerstvo vnitra vývoz označilo za výrazné bezpečnostní riziko, protože podle názoru jeho expertů nešlo o zničený a "neškodný" materiál, ale funkční miny.
Když má dnes Ministerstvo obrany vysvětlit, proč do smluv technologické postupy likvidace nezapracovalo, mají jednoduché vysvětlení. "Protože by smlouvy měly několik tisíc stran, velice hrubým odhadem minimálně deset tisíc," uvedl ve svém stanovisku mluvčí resortu Andrej Čírtek a dodal, že stejný účel plní odborné kontroly jednotlivých likvidací.
Stálo by nás to víc
V interní komunikaci tento argument úředníci nepoužívali. Když například šéf sekce vyzbrojování Jan Martinek loni v říjnu vysvětloval Vojenské zpravodajské službě, proč nelze uzavřené smlouvy zpřísnit a vyloučit rizika zneužití munice, napsal: "Je nesmírně těžké, v tržním mechanismu vyžadovat jednostrannou úpravu smlouvy bez zvýšeného finančního krytí."
Všechny tyto okolnosti smlouvy nyní prověřuje policejní protikorupční služba, která má zjistit, nakolik je uzavřená zakázka pro stát nevýhodná a kdo za to případně nese odpovědnost. Kromě výše popsaných bezpečnostních rizik totiž některé pasáže smluv zvýhodňují soukromé firmy. Podniky totiž mohou dostat zaplaceno, aniž by státu doložily, že závazek skutečně splnily. Za splnění smlouvy lze totiž považovat i to, že společnosti armádní materiál pouze převezmou a zapíšou do svého majetku.
Ministerstvo tak v některých případech platí firmám ještě dřív, než je střelivo fakticky zničeno. To byl případ třiceti tisíc kusů nábojů, za které Poličské strojírny od státu inkasovaly přes 4,5 miliónu korun. Strojírny přitom náboje postoupily dalším firmám a ministerstvu nijak nedoložily jejich likvidaci. Další firmy v řetězci jen poslaly sdělení, že munici v budoucnu zlikvidují.
K této konkrétní transakci se resort zatím nevyjádřil. "Nemám k dispozici tuto informaci a bez prověření nemohu přímo reagovat," uvedl mluvčí Čírtek.
Sporná místa miliardové zakázky
Smlouvy s firmami jasně neříkají, jak přesně má být vyřazená armádní munice zlikvidovaná. Riziko, že střelivo někdo zneužije, označují interní dokumenty resortu jako vysoké.
Podniky mohou dostat zaplaceno, aniž by státu doložily, že závazek skutečně splnily. Za splnění smlouvy se totiž dá považovat i to, že společnosti armádní materiál pouze převezmou a zapíšou do svého majetku.
Zakázku nyní prověřuje policejní protikorupční služba, která zkoumá i osobní vazby mezi jednotlivými aktéry této miliardové zakázky.
Nepotřebných 40 tisíc tun armádní munice likviduje pro stát několik firem, Ministerstvo obrany na to vyčlenilo téměř tři miliardy korun.
Poté, co si ministr vyhodnotí veškeré dostupné informace, rozhodne, jak se zakázkou dál naloží. Doposud Karel Kühnl s odvoláním na stanoviska svých podřízených tvrdil, že nemá signály o jakémkoli porušení zákonů či předpisů během ničení vyřazené munice.
Nynějších potíží i právě nastartovaného policejního vyšetřování se přitom podle dokumentů, které mají HN k dispozici, mohl resort vyvarovat. Upozornění, že parametry zakázky mají několik zásadních mezer, přišla už loni zjara - tedy předtím, než ministerstvo podepsalo miliardové smlouvy s firmami, které si na zničení nábojů, min a střel najalo.
Varování přišla včas
Jako klíčová se ukázala výhrada, že nabídky firem a posléze ani smlouvy neobsahují technologické postupy, podle nichž bude nepotřebná výzbroj likvidována.
"Nesouhlasím s tvrzením, že nabídky firem splňují s výhradami základní požadavky výzvy. Nabídky neobsahovaly technologické postupy, ale pouze konstatovaly "ekologickou likvidaci"," napsal Ministerstvu obrany například už loni v únoru pracovník Ministerstva životního prostředí, který byl členem meziresortní komise pro přípravu zakázky.
Resort obrany to ale - podobně jako později i další varování - ignoroval. Co se v praxi může stát, když není jasně specifikovaný způsob, jak má být nepotřebné střelivo zničeno, se ukázalo například na protitankových minách, které nakonec skončily v Bulharsku. Ministerstvo vnitra vývoz označilo za výrazné bezpečnostní riziko, protože podle názoru jeho expertů nešlo o zničený a "neškodný" materiál, ale funkční miny.
Když má dnes Ministerstvo obrany vysvětlit, proč do smluv technologické postupy likvidace nezapracovalo, mají jednoduché vysvětlení. "Protože by smlouvy měly několik tisíc stran, velice hrubým odhadem minimálně deset tisíc," uvedl ve svém stanovisku mluvčí resortu Andrej Čírtek a dodal, že stejný účel plní odborné kontroly jednotlivých likvidací.
Stálo by nás to víc
V interní komunikaci tento argument úředníci nepoužívali. Když například šéf sekce vyzbrojování Jan Martinek loni v říjnu vysvětloval Vojenské zpravodajské službě, proč nelze uzavřené smlouvy zpřísnit a vyloučit rizika zneužití munice, napsal: "Je nesmírně těžké, v tržním mechanismu vyžadovat jednostrannou úpravu smlouvy bez zvýšeného finančního krytí."
Všechny tyto okolnosti smlouvy nyní prověřuje policejní protikorupční služba, která má zjistit, nakolik je uzavřená zakázka pro stát nevýhodná a kdo za to případně nese odpovědnost. Kromě výše popsaných bezpečnostních rizik totiž některé pasáže smluv zvýhodňují soukromé firmy. Podniky totiž mohou dostat zaplaceno, aniž by státu doložily, že závazek skutečně splnily. Za splnění smlouvy lze totiž považovat i to, že společnosti armádní materiál pouze převezmou a zapíšou do svého majetku.
Ministerstvo tak v některých případech platí firmám ještě dřív, než je střelivo fakticky zničeno. To byl případ třiceti tisíc kusů nábojů, za které Poličské strojírny od státu inkasovaly přes 4,5 miliónu korun. Strojírny přitom náboje postoupily dalším firmám a ministerstvu nijak nedoložily jejich likvidaci. Další firmy v řetězci jen poslaly sdělení, že munici v budoucnu zlikvidují.
K této konkrétní transakci se resort zatím nevyjádřil. "Nemám k dispozici tuto informaci a bez prověření nemohu přímo reagovat," uvedl mluvčí Čírtek.
Sporná místa miliardové zakázky
Smlouvy s firmami jasně neříkají, jak přesně má být vyřazená armádní munice zlikvidovaná. Riziko, že střelivo někdo zneužije, označují interní dokumenty resortu jako vysoké.
Podniky mohou dostat zaplaceno, aniž by státu doložily, že závazek skutečně splnily. Za splnění smlouvy se totiž dá považovat i to, že společnosti armádní materiál pouze převezmou a zapíšou do svého majetku.
Zakázku nyní prověřuje policejní protikorupční služba, která zkoumá i osobní vazby mezi jednotlivými aktéry této miliardové zakázky.
Nepotřebných 40 tisíc tun armádní munice likviduje pro stát několik firem, Ministerstvo obrany na to vyčlenilo téměř tři miliardy korun.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
