Čtvrtek, 28. března 2024

Plastové odpady putují přes polovinu zeměkoule

Plastový odpad je považován za cennou druhotnou surovinu a její recyklace je realitou ve všech průmyslových zemích.
Plastové odpady putují přes polovinu zeměkoule
A jak se ukazuje, už nejen tam. Rozsáhlá hospodářská a technická expanze Číny je totiž spojena i se zpracováváním plastového odpadu, a dimenze recyklačních procesů v ČLR způsobují nedostatek plastových odpadů v Evropě.

V případě plastového odpadu dochází k podobnému procesu jako u kovového šrotu anebo ropy. Potřeby čínské ekonomiky se zdají být nenasytné a rostoucí poptávka po plastech ve východoasijské Říši středu způsobuje nejen nedostatek recyklační suroviny v Evropě, ale také zvedá její ceny na světovém trhu.

Skutečnost, že z lahví od minerálek a od kečupů je možné po příslušném zpracování vyrábět, (případně s příměsí klasických látek), trička, spodní prádlo, svetry, sukně, bundy anebo kalhoty, byla známa už dříve. Avšak Číňané jsou těmi, kdo tento poznatek začal využívat ve velkém. Čína byla už dříve velmocí v textilním průmyslu a od konce 90. let do dneška svou produkci ještě zdvojnásobila. Loni, ještě před vstupem ČLR do Světové obchodní organizace, (který znamenal, že padly omezující kvóty na dovoz textilu z Číny), činil čínský vývoz textilu 60 miliard dolarů. Počítá se s tím, že letos by to mohl být koncem roku téměř dvojnásobek. Je tomu tak i díky masivním čínským nákupům plastového odpadu v zahraničí.

Čína má velký zájem o vyhozené PET láhve a nádoby, které se rozemílají na granulát a vyztužují se vlákny, i o polyetylenové fólie a o odpad z polypropylenu. Během minulých let čínské firmy prakticky skoupily veškerou produkci PET odpadu v USA, takže mnoho tamních recyklačních firem muselo zavřít brány. V západní Evropě je s čínskými nákupčími stejná zkušenost - jezdí po skládkách a třídírnách odpadů, berou takřka všechno a platí v hotovosti. Hned další den pošlou auto s kontejnery, které všechno odvezou. Kromě výroby textilu slouží tento odpad jako výchozí surovina opět pro výrobu lahví, trubek a řady spotřebních artiklů pro čínskou veřejnost a pro vývoz, jako jsou potřeby pro domácnost a květináče.

I PLASTOVÉ SÁČKY JSOU ÚZKÝ PROFIL

Podle odhadu Německého svazu pro druhotné suroviny a likvidaci odpadů ze SRN se do Číny odváží třetina německého odpadu PET lahví a celá polovina vyřazených plastových fólií. Šéf jedné velké německé firmy na zpracování plastových fólií a plastových sáčků říká, že tyto sáčky ze skládek zcela zmizely a staly se deficitním artiklem. A pokud ne, tak hned poté, kdy jsou vyhozeny, velmi rychle zmizí. Také recyklátoři sáčků musejí zavírat provozy, protože sáčky vykupují čínští obchodníci, kteří za ně platí majitelům skládek třikrát více než německé recyklační firmy.

Došlo k paradoxu, se kterým nikdo nepočítal: když byla v SRN předloni uzákoněna povinnost prodávat PET láhve s nápoji s vratnou zálohou, počítalo se s tím, že se zlepší situace v odpadech, že se láhve nebudou spontánně vyhazovat na skládky a že organizace láhve vykupující je budou dodávat recyklačním firmám ke zpracování. Ale obchodní řetězce místo toho samy nabízejí láhve čínským obchodníkům, protože od nich dostávají více než od domácích recyklátorů.

HORENTNÍ CENY

Ještě v roce 2004 nakupovaly německé či západoevropské recyklační firmy PET odpad za cenu 50 až 70 EUR za tunu. Loni ke konci roku však už cena dosahovala ke 250 EUR a dále roste. Je dokumentována cena až 280 EUR za tunu. Silvio Loderbusch, viceprezident mezinárodní organizace European Plastics Recyclers, charakterizuje vývoj jako velice dramatický, o to více, že v posledních 10-15 letech se v celé západní Evropě vybudovaly velké recyklační kapacity s vyspělým know-how, které jsou dnes z velké části nevyužity.

TRŽNÍ CHOVÁNÍ, NABÍDKA A POPTÁVKA

Tato situace je samozřejmě důsledkem volné hry tržních sil, hry nabídky a poptávky v globálním světě. Číňanům se nelze divit. Místo aby kupovali plastové granuláty vyrobené na bázi ropy a platili z nich cla, kupují ne sice právě lacino, ale bez překážek plastový odpad. Je to logické: Firmy jako DuPont nebo BASF prodávají nový granulát na světovém trhu za 1 000 EUR za tunu, přičemž dovozní clo, jež je nutno k tomu připočíst, je 30 %. Naproti tomu plastový odpad si čínští recyklátoři mohou koupit za čtvrtinu.

Další předností, pokud jde o náklady, je fakt, že doma si použité plasty, resp. granuláty myjí ručně a tedy lacino. A díky nových technologiím, které zvládli i v ČLR, si ze starého PETu vyrobí nový PET.

NÍZKÁ EKOLOGICKÁ KRITÉRIA?

Kritikové jejich počínání sarkasticky hovoří o "produktovodu pro přepravu starých plastů do Asie", i když o produktovod jde samozřejmě v přeneseném smyslu, protože plastový odpad se do ČLR odváží na kontejnerových lodích. Taková doprava z Evropy je levná a navíc i při plavbách opačným směrem neplují lodě prázdné, protože vozí obrovská kvanta textilu a jiného čínského spotřebního zboží.

Námitky kritiků v Evropě a v Americe budí poměrně nízký ekologický standard zpracování a výroby plastů v ČLR. Zatímco v Evropě se podařilo díky stále se zpřísňujícím předpisům o pracovním a životním prostředí dovést výrobu plastů a jejich recyklaci k vysokému stupni její nezávadnosti pro lidské zdraví a přírodu, ve východní Asii na tato hlediska v atmosféře dynamické hospodářské expanze nikdo příliš nedbá.

Konkrétní příklad: Kontejnery s plastovým odpadem procházejí po doplutí do ČLR v Hongkongu kontrolou, kterou provádí tzv. Všeobecná správa kvalitativního dohledu, inspekce a karantény. Ale jde údajně o kontrolu karga a vystavování certifikátů je poměrně blahovolné, bez důkladného prověřování čistoty a ekologické nezávadnosti odpadů, a příslušná administrativa ČLR se nezajímá ani o to, kam odpad dále poputuje, či jakou technologií bude zpracováván. Tak to aspoň tvrdí podnikatelé v Evropě, kteří si stěžují na nadměrné čínské dovozy plastových odpadů.

Je však také pravda, upozorňují němečtí ekonomičtí novináři, že na tomto stavu mají fakticky zájem i němečtí prodejci odpadů. Kdyby se totiž někdo v SRN začal blíže zajímat o tento problém, mohlo by se stát, že by čínské úřady zastavily dovoz odpadů z Německa, třeba jen proto, aby upozornění či stížnosti "prozkoumaly". Přitom dovozů odpadu z jiných zemí by se to nemuselo vůbec dotknout.

OMEZENÍ RECYKLACE V EVROPĚ AŽ O 1/2

Západoevropští recyklátoři plastů, z nichž mnozí museli omezit výrobu během posledních dvou let až o polovinu, se snaží nedostatek plastového odpadu řešit dovozem (hlavně PET lahví) z Polska, Maďarska nebo Slovinska. Je to drahé, protože kargo se převáží kamiony, jde o řešení, které jejich zpracovatelské kapacity naplní jenom částečně, a není to řešení perspektivní, protože čínské firmy nakupují i v těchto zemích.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů