Dobrý sběrač papíru vydělá víc než průměrný Moravan

Brno Právní předpisy směřující ke snižování objemu komunálního odpadu ukládaného na skládky mají platit v České republice v letech 2009 až 2011. K tomuto postupu se zavázal stát před vstupem do Evropské unie. Vývoj míří ke třídění odpadů, jejich většímu druhotnému využití a jejich většímu spalování za přísnějších podmínek. Cílem je víc chránit životní prostředí. Petr Vokřál je jednatelem společnosti . A. S. A. Internacional, která mimo jiné v Brně zajišťuje svoz komunálního odpadu do spalovny a na skládky ze čtvrtiny tohoto města. Firma má více než dva roky k dispozici i linku na třídění a zpracování odpadů.

Jak se vyplatí mít nyní třídicí linku na odpad?

Je nerentabilní. Z jednoho důvodu. Odpad naložíte a odvezete na skládku nebo do spalovny. To jsou celé vaše náklady. Pokud chcete nějakým způsobem třídit a pak recyklovat komunální odpad, máte další výdaje. Například musíte mít kontejnery pro jednotlivé druhy odpadu, zajišťovat jejich individuální svoz, třídit ho a lisovat. Nakonec prodat jako surovinu nebo energii. Obecně platí, že třídění a zpracování odpadu přijde dráž než ho ukládat na skládky.

Firma však takovou linku má.

Vycházíme ze skutečnosti, že za pár let budou platit jiné předpisy. Mimo jiné jako třeba v Rakousku, kde se na skládky nesmí ukládat odpad, který by mohl být energeticky využitelný. To znamená zbytky dřeva, textilu, další odřezky z nejrůznější výroby, papír, který nelze dál zpracovat. Rozemele se ve směs, která slouží jako palivo pro cementárny, v našem případě ho vozíme do Mokré poblíž Brna. Skutečně dobrou, tedy moderní třídicí linku však nemá v Brně žádná firma. V nejbližší době, asi do roka, bychom ji však chtěli realizovat.

Za pár let však mají začít platit jiné předpisy o likvidaci a dalším využití komunálního odpadu. Průběžně jednáte s představiteli jednotlivých jihomoravských obcí. Jaký předpokládáte vývoj?

Přesvědčujeme jednotlivé obce, aby se rozhodly pro princip separovaného odpadu. Musí si pak rozhodnout, co kdo chce. Podle dosavadních jednání předpokládám, že Brno by mohlo mít kontejnery na dva až tři druhy odpadu. Znojmo ještě víc, například na hliník.

Tradiční druhotnou surovinou je papír. Roste jeho využití, alespoň podle přehledů složek papírenského průmyslu. Bez ohledu na skutečnost, že při odevzdání papíru do sběru dostanete za kilogram minimální částku.

Papír se využívá hodně v obchodě. Obchodní řetězce si uvědomily, že při jeho prodeji jako druhotné suroviny mají určitý příjem. Z marketů odvážejí nákladní vozy tuny obalového papíru. Na rampách jsou dokonce často instalovány kamerové systémy. To proto, aby si někdo jiný neodvezl nějaké množství papíru.

Naznačujete, že na sběru papíru se dá vydělat.

Ano. I někteří lidé v tom umí chodit. Objedou s dvoukolákem prodejny a domácnosti, proberou kontejnery a popelnice. Je to neuvěřitelné, nejvýkonnější z nich dokáží odevzdat takové množství, za které dostanou podstatně víc peněz, než je průměrný příjem v České republice i na jižní Moravě. Tedy kolem šestnácti až osmnácti tisíc korun čistého měsíčně. Přitom jsou oblečeni tak, že byste jim dal ze soucitu drobné. Pro nás však pak vzniká problém, že v kontejnerech zůstává jen ten odpad, který se likviduje nejobtížněji