Staré spotřebiče bude sbírat pět firem

Pětice firem sdružujících výrobce a dovozce elektrospotřebičů bude v Česku odpovědná za kolektivní likvidaci elektroodpadu. Ministerstvo životního prostředí včera uzavřelo přihlášky do systému, který platí od léta v celé Evropské unii..
Vstoupit do některého z pěti sdružení se rozhodla do včerejška více než tisícovka domácích producentů či dovozců, často na poslední chvíli.
"Jen teď tu mám na stole devatenáct plných šanonů, další přihlášky s elektronickým podpisem stále chodí do počítače," přiblížila včera situaci na ministerstvu Markéta Grünerová, která žádosti zpracovává.
"Soupis zúčastněných firem nikdy nepůjde napevno uzavřít k jednomu termínu, protože mnohé firmy vznikají a jiné zase zanikají," připomíná Jaroslav Holakovský, zástupce jednoho ze sdružení, společnosti Electrowin. Říká, že ještě včera přebíral třicítku plných mocí jednotlivých podniků k zastupování.

Měsíčně za tři miliardy
V Česku se prodají měsíčně elektrospotřebiče zhruba za tři miliardy korun. Z až devadesáti procent přitom nahradí vysloužilé přístroje, které je potřeba zlikvidovat.
Náklady jdou od srpna nově na vrub dodavatelů, dosud byli za vysloužilé spotřebiče odpovědni spotřebitelé nebo obce.
Do cen nových výrobků se tak pozvolna začínají promítat náklady na likvidaci vysloužilých přístrojů. Řada obchodů na to i výslovně zákazníky upozorňuje. Například pračky v obchodě s domácími potřebami v pražských Dejvicích mají u ceny kromě vyčíslení daně z přidané hodnoty nově zdůrazněný i poplatek za ekologickou likvidaci ve výši 130 a u mrazničky 420 korun. Desetikoruna - třeba u fénů nebo rychlovarných konvic - speciálně označená nebývá, prodejci ale o poplatku vědí.
Nový systém ovšem neznamená jen zdražení pro zákazníky. Díky povinným odvodům z prodeje nových výrobků je i možným zdrojem nového podnikání. Likvidaci odpadu dosud nesly finančně především obce, kterým i nadále zůstane povinnost likvidace netříděného odpadu.
Ani odpady ale nemusí být pouhou nákladovou přítěží. Například sdružení Retela, které založila Českomoravská elektrotechnická asociace ve spolupráci s komoditní burzou Kladno, se od počátku netají tím, že na likvidaci "elektrošrotu" hodlá také vydělávat a nejen plnit ekologické zadání nařízené Bruselem.
Electrowin nepovažuje své "podnikání" za ziskovou službu, ale spíš nutný servis pro zhruba dvě stovky výrobců, kteří tvoří členy tohoto sdružení. "Jestli to bude někdy ziskové, záleží hlavně na konečných zpracovatelích druhotných surovin," míní Holakovský.
Asi největším zástupcem podnikatelů v kolektivním systému likvidace elektrospotřebičů je sdružení Rema. Výkonný ředitel David Beneš registroval k včerejšku 339 členů sdružení. "Je to asi sedmdesát procent trhu s elektronikou, tržby členů se ročně pohybují mezi 20 až 24 miliardami korun," dodává.

Firmy mají čas do prosince
Naopak nejspíš nejmenším sdružením je seskupení 141 dodavatelů svítidel pod značkou Ekolamp. "Přesto reprezentuje skoro 80 procent dodavatelů na český trh," připomíná Eva Směšná z této společnosti. Podmínky registrace splnila i firma Asekol. Tu založily společnosti zaměřené především na výrobu televizí. Jde například o značky JVC, LG, Panasonic, Philips, Samsung, Sony nebo Thomson.
Firmy, které se nepřihlásily do některého z kolektivních systémů, se musí u státu evidovat individuálně.
"Dáme jim čas do konce roku, pak jim ale hrozí pokuta od jednoho až do deseti miliónů korun," upozorňuje Markéta Grünová.