Projednávání POH původce s krajským úřadem

I když původci měli dostatečný časový prostor na zpracování, mnozí bohužel splnění této povinnosti ponechali na poslední chvíli. S ohledem na složitost zpracování POH se není čemu divit. Jde však spíše o nepochopení principu sestavení POH.

Přestože je znám mechanizmus projednávání a zpracování POH, Krajský úřad Jihomoravského kraje se stále setkává s žádostmi původců o upuštění od zpracování POH nebo posun jeho termínu pro odevzdání. Původce se mylně domnívá, že POH nemusí zpracovat, pokud nebude dosažena limitní produkce odpadu na provozovnu, nebo pokud je sídlo společnosti umístěno v kraji, kde je termín pro zpracování či odevzdání POH jiný.

Ve snaze o zjednodušení postupu při sestavování POH zpracoval Krajský úřad Jihomoravského kraje v březnu 2005 návod pro zpracování POH původce. Tento návod obsahuje legislativní rámec a základní úkony, které by měl původce provést před zahájením vlastní práce na POH.

REVIZE PODKLADŮ

Nejdříve musí původce nashromáždit základní podklady o svém odpadovém hospodářství: příslušná rozhodnutí, záznamy o veškerých změnách v posledních letech v oblasti OH, interní dokumenty, hlášení o produkci a nakládání s odpadem a další aktuální dokumenty (u města a obcí např. obecně závaznou vyhlášku).

U všech těchto dokumentů je třeba provést revizi, hlavně prověření, zda je odpad předáván oprávněné osobě podle § 12 odst. 3 zákona o odpadech. Nestačí předložení souhlasu k provozování zařízení, důležitým dokumentem je i provozní řád tohoto zařízení a specifikace odpadů, které lze do zařízení přijmout. Je také důležité zrevidovat seznam produkovaných odpadů s ohledem na správné zařazení podle Katalogu odpadů. Zejména se to týká odpadů zatříděných do skupiny 20 (komunální odpady), kde původce, který není obcí, zatřídí odpady bez ohledu na původ vzniku odpadu. Tato skutečnost se samozřejmě netýká odpadu 20 03 01 - směsný komunální odpad (a jiných), které nelze v Katalogu odpadů zatřídit jinak.

Struktura POH je předepsána legislativou. Krajský úřad Jihomoravského kraje se ji pokusil zjednodušit co do obsahu a účelu (identifikační, analytická a návrhová část). V návodu jsme zavedli čtyři tabulky, kde se pracuje se seznamem produkovaných odpadů ve smyslu jejich produkce, nakládání, vyhodnocení souladu OH se závaznou částí Krajského POH a stanovení cílů a opatření.

PROVĚŘENÍ SPRÁVNOSTI DAT

Krajský úřad Jihomoravského kraje obdržel k termínu 15. listopadu kolem 300 návrhů POH. Před vlastním prostudováním návrhu POH provádíme prověření správnosti uváděných dat, které má odstranit formální a logické chyby. Verifikovaná data mohou sloužit jako jeden z hlavních základů pro vyhodnocení plnění POH odpadového hospodářství.

Krajský úřad disponuje kompletní databází zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady, kterou zpracovaly a zaslaly příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP). Na území Jihomoravského kraje je jich 21 a spravují 671 základních územních jednotek (obce/města). Údaje uváděné původcem v POH se konfrontují s údaji, kterými krajský úřad disponuje. Dále jsou prověřována data přímo v hlášeních oprávněných osob.

Bohužel zde můžeme s jistotou konstatovat, že oprávněné osoby nerespektují zatřídění odpadu původcem, ani rozhodnutí krajského úřadu, kterým byl udělen souhlas k provozování zařízení, a tím přiřazení příslušného R nebo D kódu (kód způsobu využívání nebo odstraňování). Dochází k tomu, že odpad, převzatý od původce, je zařazen pod jiným katalogovým číslem, čímž se ztrácí cesta nakládání s konkrétní, druhem odpadu. Často to je pohodlnost, nebo oprávněná osoba nemá tento druh odpadu povolen, takže odpad přeřadí tak, aby vše souhlasilo s provozním řádem zařízení.

Další problém se objevuje u zařízení, kde je prováděna určitá technologie (nejedná se o zařízení určeného ke sběru a výkupu odpadů) - každé zařízení je specifikováno kódem způsobu využívání nebo odstraňování odpadů. Provozovatel tohoto zařízení v evidenci vykazuje provoz, jako kdyby se jednalo o sběr a výkup - nejsou zohledněny R a D kódy. Pokud je pak provedena jakákoliv statistika zařízení a vychází se z evidence odpadů, zařízení na zpracování odpadů nejsou vlastně provozována. Ani pracovník na příslušném ORP nemůže tento fakt ihned rozklíčovat, protože nemá dostatek dokladů, podle kterých by si příslušnou skutečnost ověřil.

Při projednávání návrhů POH jsme se setkali s problémem, který byl zapříčiněn vyhláškou MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Tato vyhláška je účinná od počátku srpna letošního roku, ale již nyní se potýkáme s její aplikací v praxi. Touto vyhláškou nejsou dotčeny pouze oprávněné osoby, které provozují skládky nebo provádějí rekultivace, ale zejména ti, kteří odpady produkují. Původci jsou již nyní upozorňováni na nutnost prověření fyzikálních a chemických vlastností jimi produkovaného odpadu v souvislosti s novou překategorizací skládek.

V případě skládek může situaci komplikovat složité řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb. (případně u mnoha skládek o jeho změnu). Krajský úřad může stanovit i výjimku pro konkrétní skládku, konkrétního původce, pro konkrétní nejvýše přípustný limit, který by mohl být až trojnásobně překročen, a to za podmínek stanovených legislativou. Vše musí být zapracováno v provozním řádu zařízení (skládky). Ačkoliv se to zdá velmi jednoduché, posouzení a následné povolení výjimky bude v rámci řízení o povolení provozu zařízení velmi složité.

I když jsou naším úřadem na ORP zasílána rozhodnutí, vydaná na úseku odpadového hospodářství, často chybí údaje z jednotlivých provozních řádů, tzn. seznamy povolených odpadů. Zde se rýsuje určitá možnost poskytnout databázi všech rozhodnutí krajského úřadu ORP Jihomoravského kraje, bohužel ne všechny ORP vlastní software, který by umožnil tato data zpracovat.

PROBLÉMY V EVIDENCI

V evidenci odpadů byly rovněž identifikovány důležité problémy. Uvádíme zde výběr, který považujeme za zásadní. Jejich odstranění by bylo prvním pozitivním krokem k plnění POH.

Za odpad jsou označeny věci, které odpadem nejsou. Zejména se jedná o odpadní vodu, která je vyjmuta ze zákona o odpadech a spadá pod zákon o vodách. Pokud je koncové zařízení k nakládání s odpadech vodohospodářským dílem (čistírna odpadních vod, neutralizační nebo neemulgační stanice), nelze v tomto zařízení nakládat s odpadem, ale pouze s odpadní vodou. Jedná se o kaly ze septiků a žump a průmyslové odpadní vody. V současné době je módní trend překategorizovávat vodohospodářská zařízení na zařízení k nakládání s odpady.

Hlavní překážkou je soulad se stavebním zákonem, protože pokud se jedná o vodohospodářské dílo, je speciálním stavebním úřadem vodoprávní úřad. Proto provozovatel zařízení požádá příslušný stavební úřad (nejedná se o vodoprávní úřad) o změnu v užívání stavby, a tím dojde i k právní změně v principu provozu zařízení, pak do tohoto zařízení nesmí vstupovat odpadní vody, ale pouze odpady. Tímto opatřením vzniká větší množství hlavně nebezpečných odpadů s dopadem na nemožnost plnění POH u některých původců. Jedná se o jeden z aspektů, který bude hrát roli při plnění cíle snížení měrné produkce nebezpečných odpadů o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000.

V evidencích jsou označovány za odpad i konfiskáty živočišného původu nebo vedlejší produkty živočišného původu. Při nakládání s touto komoditou je vždy vyžadována součinnost s Krajskou veterinární správou. Mnoho původců či oprávněných osob argumentuje tím, že tyto "materiály" jsou uvedeny v Katalogu odpadů, a při zatřídění mnohdy nerespektují zákon o odpadech, kde je výslovně uvedeno, na co se nevztahuje.

Dalším sporným odpadem je statkové hnojivo. Ač je nakládání s nimi upraveno zákonem o hnojivech, nelze je striktně vyloučit z režimu zákona o odpadech, protože zákon o odpadech nestanoví pro tuto komoditu výjimku.

V evidencích se jako odpad objevují i vyjmenované výrobky, předané formou zpětného odběru. Zákon o odpadech však jasně stanoví, že zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění, a tím většinou místa zpětného odběru nejsou.

Špatné zařazení odpadu. Tento problémový okruh byl již zmíněn výše, ale určitě je nutno upozornit, že obce a města nezařazují vytříděné odpadní obaly do podskupiny 15 01, přestože jim AOS EKO-KOM, a. s., přispívá na systém. Místo toho jsou tyto odpady vykazovány v podskupině 20 01 (složky odděleného sběru, kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01).

Přiřazování špatného kódu nakládání. Původce ve svém hlášení zaměňuje často kód pro skladování (AN5) a skládkování (AD1), což je v principu nakládání s odpadem zásadní chyba. Dále původce přiřazuje kód nakládání s odpadem koncového zařízení, které je provozováno jiným subjektem, např. v případě předání odpadu přímo na kompostárnu - místo AN3 vykazuje AR3. Opačná situace se objevuje u chybějící identifikace zařízení k nakládání s odpadem, které si původce provozuje sám sobě, a toto zařízení vůbec v hlášení nepromítne. Špatné výkaznictví se projevilo i u provozoven, které si odpady předávají mezi sebou - zde nebyl akceptován logický systém výkaznictví mezi provozovnami, tzn. předání odpadu by mělo být prvotní provozovnou vykázáno AN3 a příjem u další provozovny stejného původce B00. To, že se jedná o jednoho původce odpadů, je jasně deklarováno jeho identifikací (název subjektu, IČ atd.).

Odpady nejsou vykazovány na adresu provozovny (místo nakládání s odpadem). Zejména mnoho stavebních společností vykazuje odpad vzniklý při stavbách, do sídla společnosti. Při požadavku plnění POH nemůže být Krajský plán aplikován na odpady, které vznikly na území jiného kraje. V rámci připomínkování POH lze tyto zásadní nedostatky ve vedení evidence odstranit.

Duplicitní vykazování množství odpadů. U původců, kteří jsou investorem, a stavební činnost je provedena na základě požadavku jinou společností, dochází k tomu, že není označen původce odpadu. Investor i subdodavatel vykážou množství vyprodukovaného odpadu stejně, což je možná ten lepší případ. Někdy není odpad vykázán pro jistotu vůbec. Pro jasné určení původce odpadů hraje velkou roli identifikace živnosti subjektu (podle zákona o živnostenském podnikání), při které odpady fyzicky vznikají.

Mylně vykazovaná množství odpadů. U odpadů, kde původce oprávněné osobě neplatí za "množství" předaných odpadů, ale za provedenou službu, není v evidenci uváděno relevantní množství produkovaných odpadů. Není výjimkou, že původce provede orientační odhad množství odvezeného odpadu, který je oproti údaji v hlášení oprávněné osoby několikanásobně vyšší.

Kraj má povinnost zpracovat vyhodnocení plnění krajského POH za konkrétní rok. Jihomoravský kraj provedl toto vyhodnocení za rok 2004, přestože vyhláška nabyla účinnosti v červenci 2004. Základními podklady pro vyhodnocení byla zpracovaná hlášení o produkci na nakládání s odpady a rozhodnutí krajského úřadu. V databázi evidence odpadů se podařilo některé chyby odstranit, ale hlavně se podařilo chyby označit. Největší problém je s chybami logickými, které nelze na první pohled ihned rozpoznat, a tyto mohou být vyřešeny až po prověření mnoha dalších údajů.

Ing. Marcela Jarešová
Krajský úřad Jihomoravského kraje

Legislativa k Plánu odpadového hospodářství

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů:
§ 43 - plán odpadového hospodářství kraje,
§ 44 - plán odpadového hospodářství původce odpadů.
Původce má za povinnost zpracovat Plán, pokud jeho roční produkce odpadů přesáhne 10 t nebezpečného odpadu nebo 1000 t ostatního odpadu.
POH původce projednává s příslušným krajským úřadem podle umístění provozovny, kde je nakládáno s odpady.
Všichni původci jsou povinni zpracovat návrh POH do jednoho roku od vyhlášení závazné části POH odpadového hospodářství kraje a zaslat jej do tří měsíců příslušnému krajskému úřadu podle sídla provozovny.
Ostatní původci jsou povinni zpracovat návrh POH do jednoho roku od dosažení výše uvedené limitní produkce.