Největší skládka začne mizet. Pokusně
S černovickou skládkou se konečně začne něco dít. Brněnská radnice nejspíše dá v
nejbližších dnech zelenou pilotnímu projektu na zabezpečení asi desetiny
zamořeného území. Stát a město už na to uvolnily peníze a brněnští radní vybrali
firmu, která práce provede.
S černovickou skládkou se konečně začne něco dít. Brněnská radnice nejspíše dá v nejbližších dnech zelenou pilotnímu projektu na zabezpečení asi desetiny zamořeného území. Stát a město už na to uvolnily peníze a brněnští radní vybrali firmu, která práce provede.
Brno Je to největší halda odpadků v Brně. Hromadila se mezi Černovicemi, Tuřany a Slatinou přinejmenším od druhé světové války a nikdo přesně neví, jaké škodlivé látky se na asi stohektarové ploše skrývají. Teprve teď je však naděje, že alespoň zlomek povrchu černovické skládky nechá město zabezpečit.
" Skládku chceme postupně rekultivovat. Rada města Brna musí ještě definitivně schválit zhotovitele pilotního projektu. Tím by měla být firma Dufonev. Ze začátku dá do pořádku asi deset hektarů plochy," řekl Pavel Vybíral, vedoucí investičního odboru Magistrátu města Brna.
Na skládce má vzniknout nepropustný příkrov. " Firma urovná povrch a dá pod něj minerální těsnění. To zabrání průniku dešťové vody. To vše překryje zemina a zpevní a odvlhčí zeleň," popsal chystané práce Vybíralův kolega Jaroslav Mareš.
První krok k likvidaci nebezpečné, několik set metrů dlouhé haldy bude stát čtyřicet milionů. Přibližně třetinu už vyčlenil stát, zbytek zaplatí město.
" Rekultivovanou plochu budou odborníci sledovat tři až čtyři roky. Podle výsledků pak rada rozhodne o dalším postupu na celé skládce," dodal Mareš.
Ekologové už na začátek prací netrpělivě čekají. " Je to jeden z velkých ekologických vředů města Brna," řekl ekolog Aristides Franc. Obává se, aby nebyly znečištěny takzvané artéské vody.
Podobné obavy má také zastupitel za Stranu zelených Mojmír Vlašín.
" Leží tam odpady, o jejichž původu se ani dobře neví. Obávám se především kontaminace spodních vod a také těch povrchových v blízkém chráněném Černovickém hájku," řekl Vlašín.
Brno Je to největší halda odpadků v Brně. Hromadila se mezi Černovicemi, Tuřany a Slatinou přinejmenším od druhé světové války a nikdo přesně neví, jaké škodlivé látky se na asi stohektarové ploše skrývají. Teprve teď je však naděje, že alespoň zlomek povrchu černovické skládky nechá město zabezpečit.
" Skládku chceme postupně rekultivovat. Rada města Brna musí ještě definitivně schválit zhotovitele pilotního projektu. Tím by měla být firma Dufonev. Ze začátku dá do pořádku asi deset hektarů plochy," řekl Pavel Vybíral, vedoucí investičního odboru Magistrátu města Brna.
Na skládce má vzniknout nepropustný příkrov. " Firma urovná povrch a dá pod něj minerální těsnění. To zabrání průniku dešťové vody. To vše překryje zemina a zpevní a odvlhčí zeleň," popsal chystané práce Vybíralův kolega Jaroslav Mareš.
První krok k likvidaci nebezpečné, několik set metrů dlouhé haldy bude stát čtyřicet milionů. Přibližně třetinu už vyčlenil stát, zbytek zaplatí město.
" Rekultivovanou plochu budou odborníci sledovat tři až čtyři roky. Podle výsledků pak rada rozhodne o dalším postupu na celé skládce," dodal Mareš.
Ekologové už na začátek prací netrpělivě čekají. " Je to jeden z velkých ekologických vředů města Brna," řekl ekolog Aristides Franc. Obává se, aby nebyly znečištěny takzvané artéské vody.
Podobné obavy má také zastupitel za Stranu zelených Mojmír Vlašín.
" Leží tam odpady, o jejichž původu se ani dobře neví. Obávám se především kontaminace spodních vod a také těch povrchových v blízkém chráněném Černovickém hájku," řekl Vlašín.
Sdílet článek na sociálních sítích