Na vesnicích nemají kam ukládat odpady

Olomoucko - Za mimořádně špatný považují organizaci sběru velkoobjemového a nebezpečného odpadu obyvatelé většiny obcí. Zatímco lidé z měst jej mohou kdykoliv bezplatně odložit do sběrných dvorů, venkované musejí i několik měsíců čekat na přistavené kontejnery při " sběrových sobotách".

" Stavíme dům ve středně velké obci. Lepenky, pytle a plechovky znečištěné penetračními hmotami a barvami nemáme kam ukládat. Musíme je skladovat a až do dubna čekat na sběrovou sobotu. Lidé ve městech takové starosti nemají," posteskl si osmadvacetiletý obyvatel vesnice na Olomoucku. Současný systém kritizují i starostové. " Od počátku je to špatně nastaveno. Lidé z venkova jsou znevýhodněni. Děláme dvě sběrové soboty ročně, za každou zaplatíme přes padesát tisíc. Velkoobjemový odpad, který se lidem hromadí během roku, často ukládají ke kontejnerům. Vlastní sběrový dvůr si nemůžeme dovolit, přijde na několik milionů," konstatoval starosta Nákla Karel Široký ( KSČM). Provozovatelé městských sběrných dvorů se setkávají s tím, že lidé z vesnic u nich bezplatně odkládají odpad na " zapůjčený" občanský průkaz. " Uložení odpadu jim neumožníme," poznamenal Jiří Fryc z Technických služeb města Olomouce. Podle Evy Veverkové z tiskového odboru ministerstva životního prostředí musejí i nejmenší obce zajistit svoz nebezpečného odpadu nejméně dvakrát ročně. " Pokud občané nejsou spokojeni se systémem ve své obci, mohou se obrátit přímo na zastupitelstvo," doporučila Veverková. Obce nyní mohou o peníze na zřízení sběrných dvorů žádat Evropskou unii. " Vyplatí se to hlavně mikroregionům. Na dotace ale dosáhnou i vesnice do 1500 obyvatel. V zahraničí je síť sběrných středisek mnohem hustší než u nás," řekl Ivo Kropáček z olomoucké pobočky Hnutí Duha.

MAGDA VRÁNOVÁ