Kraje chtějí podíl z poplatků za odpady

Komise životního prostředí a zemědělství Rady asociace krajů se před časem shodla na potřebě změnit systém rozdělování poplatků za ukládání odpadů. Provozovatelé skládek v současnosti odvádějí poplatky jednak státu, jednak do pokladen obcí, na jejichž katastru skládky leží. Určitý podíl z těchto poplatků by však chtěly získat do svých rozpočtů také kraje. Na podrobnosti jsme se zeptali místopředsedy této komise a současně náměstka jihomoravského hejtmana Ing. Václava Horáka.

Co vedlo komisi k úvahám o změně systému?

Na kraje byla z velké části přenesena odpovědnost za realizaci cílů Plánu odpadového hospodářství ČR, ale bez finančních prostředků. Navrhovaný způsob by tuto disproporci alespoň zčásti odstranil. Konkrétně Jihomoravský kraj by získal v průměru ročně přibližně 36 mil. Kč, které by mohl investovat do odpadového hospodářství na svém území. Muselo by však dojít k novele zákona o odpadech, ale pouze v částech, které problematiku poplatků za uložení odpadů na skládku upravují.

Co by tato úprava dala rozpočtům krajů?

Můžeme poskytnout data důležitá k území a skládkám Jihomoravského kraje. Hlavním a rozhodujícím příjmem do rozpočtu kraje - do Fondu životního prostředí Jihomoravského kraje (FŽP JMK) by byl příjem části základního poplatku za uložení odpadu kategorie ostatní na skládky. Obci, na jejímž území je umístěna skládka, by byla ponechána dosavadní výše poplatku 300 Kč/t odpadu uloženého na skládku. Navyšování poplatku podle přílohy č. 6 zákona o odpadech, tj. v roce 2007 o 100 Kč/t odpadu uloženého na skládku a v roce 2009 o dalších 100 Kč/t odpadu uloženého na skládku by bylo příjmem rozpočtu kraje. Když vezmeme v úvahu povinnost snižovat množství odpadu uloženého na skládky v souladu s POH ČR a další podmínky v kraji, byl přínos z těchto poplatků za období 2007 až 2010 do FŽP JMK vyčíslen celkem na 144 mil. Kč (průměr 36 mil. Kč/rok). Obcím kraje, na jejichž území je umístěna skládka, přinese ta část poplatku, která by jim po výše navrhované úpravě zůstala, v letech 2007 až 2010 zhruba 294 mil. Kč (průměr 73,5 mil. Kč/rok).

U nebezpečného odpadu jsou příjmy z části základního poplatku za uložení odpadu na skládku do rozpočtu spíše symbolické, zejména vzhledem k používání nebezpečných odpadů na technické zabezpečení skládek nebezpečného odpadu a omezování ukládání nebezpečných odpadů na skládky. Vyčíslený přínos do FŽP JMK z těchto poplatků za období 2007 až 2010 činí zhruba 1,12 mil.Kč (průměr 0,28 mil. Kč/rok). Obcím kraje, na jejichž území je skládka nebezpečného odpadu umístěna, přinese tato část poplatku v letech 2007 až 2010 přibližně 3,72 mil. Kč (průměr 0,93 mil. Kč/rok). Obdobně lze vyčíslit přínos všem krajům včetně Prahy.

Jak se k návrhu stavějí obce, které by zřejmě o část svých příjmů přišly?

Obce, na jejichž území je umístěna skládka, by skutečně přišly o část příjmů ze základního poplatku za uložení odpadu na skládku. Jsme však přesvědčeni, že z hlediska příjmové stránky rozpočtů těchto obcí je navrhovaná úprava únosná. Jinak řečeno: I přes vyšší stupeň své odpovědnosti za nakládání s odpady bude kraj pobírat nižší podíl základního poplatku za uložení odpadu na skládku než obec, na jejímž území je skládka umístěna. Ještě bych rád poznamenal, že tam, kde obec jako původce odpadů ukládá odpad na skládku ve svém katastrálním území, provozovatel skládky nevybírá od obce ani neodvádí této obci základní sazbu poplatku za uložení odpadu na skládku. Tento systém často vede ke zkreslování nákladů na nakládání s odpady v obci, kde se nachází skládka. Při srovnání s jinými technologiemi využití, úpravy či odstranění odpadů tak opticky vychází skládkování jako nejlevnější způsob řešení nakládání s odpady.

AUTOR: Jarmila Šťastná