Když si zvyknou třídit, chodí pořád

Na okraji Nymburka je areál separačního dvora, který provozují místní Technické služby. Jeho zařízení je dobře přizpůsobeno potřebám provozu.

Prostoru dvora dominuje najížděcí rampa, pod níž jsou umístěny kontejnery na jednotlivé složky odpadu (viz snímky). Ředitel Technických služeb Jaroslav Radoň říká: "Měli jsme štěstí - na začátku, když se dvůr budoval, jsme přišli na řešení, které se osvědčilo a funguje dodnes." Každý, kdo přiváží na dvůr odpady, najede na rampu, z níž je snadno umístí do jednotlivých kontejnerů. Odpadá tak namáhavé převážení odpadů po ploše a jejich zvedání přes okraje kontejnerů.

Stejně velkoryse působí sklad nebezpečných odpadů. Hala byla původně zamýšlena pro vybudování dotřiďovacího provozu. Dostatek prostoru umožňuje přehledné uložení speciálních nádob na jednotlivé typy nebezpečných odpadů.

To, že nebylo původně plánované dotřídění vybudováno, nepovažuje Jaroslav Radoň za problém: "Uvažovali jsme o vlastní třídičce, ale tento způsob je lepší. Na separačním dvoře odpad po svozech překládáme a vozíme na velkou třídičku v Čelákovicích. Když jsme před lety dotřiďování zkoušeli, měli jsme problém se zajištěním pracovníků i s efektivností provozu, protože zde není zástavba tak hustá, aby byl dostatek odpadů. Linka v Čelákovicích není tak daleko, aby nás zatěžovaly velké náklady na dopravu a s našimi dodávkami je efektivnější."

Separační dvůr v Nymburku je v provozu od září roku 1998. "Odpadů stále přibývá, je to znát," říká František Strnad, vedoucí separačního dvora, který zde pracuje takřka od začátku. "Zdá se mi, že třídí spíše starší občané. Zajímavé je, že jezdí stejní lidé. Když si zvyknou třídit, jezdí pořád."

Ve městě je zavedena platba za popelnici a poplatky za služby separačního dvora jsou odstupňované. Pro občany Nymburka je uložení odpadů zdarma. Platí se minimální poplatek za uložení stavebního odpadu a zeminy. Předpokládá se však, že ho může být pouze takové množství, aby se dal odložit ručně do kontejnerů. Zdarma mohou občané odložit také pneumatiky.

Živnostníci za uložení odpadu platí, stejně jako "přespolní", kteří mají zpoplatněno vše kromě odpadního papíru a PET lahví.

Je zde ale výjimka. František Strnad vysvětluje: "Malé obce v okolí Nymburka často nemají možnost si zřídit sběrný dvůr, protože je to moc drahé a potřebovali by lidi. S těmi máme dohodu, že pokud se někdo v obci potřebuje něčeho zbavit, může odpad odložit u nás. My mu vystavíme potvrzení a obec mu tu částku proplatí. Tím obec fakticky splní svou povinnost postarat se o odpady občanů, a zároveň se obejde bez sběrného dvora."

Ačkoliv se za uložení odpadů na dvůr neplatí skoro nic, stále se obsluha setkává se snahou nějak ušetřit. "Lidé sem přivezou odpad a tvrdí, že je to papír. Pak zjistíme, že pod papírem je nasypaný stavební odpad. A to se za něj platí minimálně," vypráví František Strnad.

"Od počátku je dvůr koncipován jako otevřený a vstřícný. Chceme občany motivovat k tomu, aby sem odpady vozili. To je na jednu stranu dobře, protože aspoň nevznikají černé skládky. Na druhou stranu je dvůr velký a třídění je velmi nákladné, takže musíme provoz dotovat," uzavírá Jaroslav Radoň.