Kontroly ČIŽP v terénu
Svědčí o tom i nedávný případ, který musela řešit Česká inspekce životního prostředí.
Přibližně v polovině května obdržel oblastní inspektorát Praha žádost o prošetření podnětu ukládání odpadů na pozemku, který se nachází v těžebním prostoru pískovny.
Těžbu štěrkopísku v prostoru pískovny povolil kompetentní správní úřad a rekultivace vytěžené části tohoto dobývacího prostoru probíhá na základě platného souhlasu příslušného KÚ. Zdálo by se, že je vše v pořádku, až na malý problém. Povolení k těžbě se vztahuje i na soukromý pozemek. Kompetentní správní orgány bohužel majitele pozemku neoslovily a ani ho jinak neinformovaly o záměru těžby.
Vlastník pozemku se obrátil na ČIŽP. Domníval se zřejmě, že by to inspekce mohla nějakým způsobem změnit, když po vleklém jednání s úřadem, který těžbu povolil, neuspěl. Vzhledem k tomu, že podnět se částečně týkal i nakládání s odpady v předmětné lokalitě, provedla ČIŽP standardní neohlášené šetření. Bylo zjištěno, že předmětná lokalita včetně dotčeného pozemku jsou součástí krajským úřadem schváleného zařízení k využívání odpadů. Inspekce zkontrolovala dodržování provozního řádu tohoto zařízení. Mimo jiné bylo zjištěno, že provozovatel zařízení neporušuje provozní řád a do zařízení přijímá pouze povolené odpady, což bylo ověřeno kontrolou průběžné evidence odpadů. To zda jsou do zařízení přijímány pouze povolené odpady a zda nejsou na konkrétní pozemek soukromého majitele ukládány např. nebezpečné odpady, inspekce dále prověřila pochůzkou po celém areálu provozovny. Kromě toho, že bylo možné pouze přibližně odhadnout polohu a hranici pozemku, nezjistili inspektoři žádné ukládání nepovolených či nebezpečných druhů odpadů.
Majitel pozemku však nebyl se zjištěním inspektorů spokojen a domníval se, že kontrola proběhla pouze “od stolu”. Je třeba si tedy nastínit, jak šetření v terénu probíhá a co všechno inspektoři při kontrole zjišťují, abychom předešli podobným spekulacím.
Na základě přijatého podnětu fyzické osoby provede inspekce neohlášené šetření v místě, na které upozorňuje stěžovatel. Kontrolovaný subjekt při předem neavizované revizi předloží pracovníkům inspekce požadované doklady, které jsou nutné k provádění takovéto činnosti a to pravomocná rozhodnutí správních orgánů. Přejímka odpadů do zařízení musí být doložena požadovanými analytickými rozbory. Inspektoři dále zkontrolují průběžnou evidenci a roční hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2003 - 2005 a dodržování provozního řádu .
Stejně tak inspektoři postupovali i v případě tohoto podnětu. Prověřili a zkontrolovali výše popsané náležitosti. Nespokojenost majitele pozemku však spočívala v domnění, že inspektoři povedou kontrolu za pomoci využití těžké techniky, v odebrání dodatečných vzorků ukládaných odpadů. Je třeba zdůraznit, že vynakládání prostředků na provádění rozborů a analýz se vždy řídí zejména reálností možného porušení zákona či ohrožení životního prostředí v konkrétním případě. Vzhledem k tomu, že v tomto případě inspekce při místním šetření nezjistila žádné porušování zákona, nebylo na místě provést samostatný rozbor navážených odpadů, který by v tomto případě byl spojen i se zemními pracemi , což ve svém důsledku znamená nemalé náklady ( např. anylýzy mohou provádět pouze akreditované laboratoře atd.) V opačném případě by se mohlo jednato o neoprávněné vynakládání finančních prostředků státu bez důvodného podezření poškozování či ohrožování životního prostředí. Dalším aspektem je i skutečnost, že rozpočet na provádění analýz je omezený a je nutné posuzovat konkrétní případy a efektivitu vynaložených prostředků. Daleko jiná situace by byla v případě, že by se jednalo o neoprávněné zařízení, nebo v případě, že by inspekce při fyzické kontrole zjistila v areálu podezřelé odpady. Pak by samozřejmě odběry a analýzy byly provedeny.
Co říci na závěr?
Inspekce provedla na základě podnětu standardní kontrolu spojenou s místním šetřením a došla k závěru, že provozovatel zařízení neporušuje platnou legislativu na úseku odpadového zákona. Důležitým aspektem celého případu však byla skutečnost, že administrativní pochybení jiného správního orgánu způsobilo to, že na pozemku soukromého vlastníka podnikal jiný subjekt bez jeho souhlasu. ČIŽP však vlastnická práva neřeší a tak se majitel svých práv bude muset nejspíše domáhat soudní cestou.
Zpracoval - ČIŽP