Mezi farmáři na Vysočině roste zájem o výrobu elektřiny z odpadu

Mezi zemědělci na Vysočině výrazně stoupá zájem o výrobu energií z odpadů. Na farmách v kraji zatím asi funguje jen jedna starší bioplynová stanice, v poslední době se ale objevilo více než deset záměrů na jejich stavbu. Elektřinu a teplo chtějí farmáři vyrábět z plynu, který vznikne zkvašením hnoje, kejdy a rostlinných zbytků. Nová produkce by jim ulehčila likvidaci odpadů a přebytků, zároveň by znamenala další příjem. Podle zjištění ČTK ale stanice stojí desítky milionů korun. Peníze budou farmy shánět i ve fondech EU.

Možnosti pro provoz bioplynové stanice ověřuje Zevar Větrný Jeníkov. Lihovar uvažuje o výrobě energií z výpalků. Přípravu pěti záměrů na farmách loni dotoval kraj. Další dva projekty na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nyní z hlediska jejich vlivu na životní prostředí posuzuje krajský úřad. Stanice má vzniknout u farmy ve Vladislavi na Třebíčsku a další u Pacova.

Tam ji chce postavit družstvo Jetřichovec. O příspěvek žádá EU. "Je to snad návratná věc, měla by tam být slušná dotace," řekl ČTK ekonom Aleš Brodský. Projekt počítá s roční výrobou elektřiny kolem čtyř milionů kilowatthodin. Jako jiné farmy ji družstvo plánuje prodávat do sítě, teplo by využilo například k vytápění porodny prasat. Zpracováním hnoje a prasečí kejdy na bioplyn by se podstatně snížil jejich zápach, zbylé hnojivo je příznivější pro životní prostředí.

"V zemědělství je nyní málo volného kapitálu, aby farmy mohly ze svého investovat do těchto projektů," podotkl Radim Hrůza ze světelské společnosti Renergy. Firma se zabývá přípravou projektů, také se chystá investovat do stanic a zajišťovat jejich provoz. Vybudování jedné stanice stojí asi od 30 do 60 milionů korun, podle její velikosti. Návratnost investice u dobře připraveného projektu Hrůza odhadl na osm až deset let.

Podle Hrůzy se zájem o bioplynové stanice zvýšil v poslední době. Přispěl k tomu jejich rozvoj v Rakousku či Německu. Výroba energií v zemědělství je od minulého roku výhodnější, protože stát začal dlouhodoběji garantovat lepší výkupní ceny pro produkci z obnovitelných zdrojů. Farmáři by mohli dostávat 2,98 Kč/kWh. Hrůza podotkl, že například v Německu, kde již fungují tisíce bioplynových stanic, je cena ještě vyšší. Naopak čeští zemědělci mohou z EU dostat dotaci na stavbu.

Zřejmě jako první v kraji začal bioplyn využívat podnik SPV Plevnice na Pelhřimovsku, zaměřený na živočišnou výrobu. Bioplyn z kejdy produkuje od počátku 90. let - výrobu zavedl asi jako druhý v zemi. V poslední době zařízení modernizoval. Část elektřiny využívá pro vlastní účely, zbytek prodává do sítě. Teplem mimo jiné vyhřívá haly.

Věra Stejskalová
http://www.agris.cz