AKČNÍ PLÁN zdraví a životního prostředí ČR

Bod 3.5 Odpady a staré zátěže 3.5.1 Cíle - Snižovat celkovou produkci odpadů, snižovat podíl skládkovaných odpadů a zvyšovat podíl jejich recyklace, - vypracovat jednotný systém evidence starých ekologických zátěží.) 3.5.2 Popis a rozbor situace V roce 1996 činila celková produkce odpadů 92,6 mil. t, z toho průmyslových 38,5 mil. t, z energetiky 12,6 mil. t, z těžebního průmyslu 5 mil. t, ze zemědělství a lesnictví 6,5 mil. t, komunálního 2,5 mil. t a ostatního odpadu cca 27,5 mil. t. Podle údajů ČSÚ bylo v roce 1996 vyprodukováno 6,6 mil. t nebezpečných odpadů. K 31. červenci 1996 byl ze zákona zastaven provoz všech nezabezpečených skládek odpadů a probíhá jejich rekultivace (do konce roku 1996 bylo již rekultivováno asi 20 % uzavřených skládek). Ke konci roku 1996 bylo provozováno cca 380 plně zabezpečených skládek, asi 60 odkališť a 103 zařízení ke spalování odpadů, z nichž 28 nevyhovuje emisním limitům. Dosud je významný vysoký podíl skládkování odpadů (cca 56 % celkové produkce odpadů je zneškodňováno uložením na skládku) a nízký podíl recyklace odpadů. Stejně tak existuje nepřiměřeně velké množství dosud nerekultivovaných skládek, jejichž provoz byl v uplynulých letech ukončen (v období 1992 - 1996 bylo uzavřeno cca 1600 skládek). Samostatnou problematiku představuje zacházení s nemocničním odpadem (cca 99 % je likvidováno spalováním). Dekontaminační zařízení s následnou destrukcí odpadu jsou v provozu jen ojediněle. Celková hmotnost odpadů s obsahem PCB vyšším než 50 ppm (0,005 %) je odhadována na 15 000 t a hmotnost upotřebených olejů s obsahem PCB do 50 ppm na cca 50 000 t. V současné době není v ČR žádné zařízení na zneškodňování tohoto typu odpadů. Epidemiologický průzkum o účincích skládek odpadu na zdravotní stav populace nebyl zatím v České republice proveden. Jsou však realizovány dílčí studie v okolí skládek, např. v Praze 9. Cílem této dlouhodobé studie je vliv skládky na incidenci celkové nemocnosti a alergií dětské populace. Na základě naplňování zákonných požadavků, postupné přirozené obměny technologií a postupujícího zavádění environmentálně orientovaných systémů řízení lze předpokládat, že celkové množství produkovaných odpadů bude postupně klesat, bude se snižovat podíl skládkovaných odpadů a zvyšovat podíl recyklace. Počet rekultivovaných uzavřených skládek bude i nadále narůstat. Staré ekologické zátěže zahrnují kontaminaci výrobních provozů, půdy, horninového prostředí a podzemních vod a nezabezpečené skládky odpadů, zejména zvláštních a nebezpečných. Některé specifické staré zátěže stále představují významné riziko pro lidské zdraví i přírodu. V důsledku chemické těžby uranu bylo kontaminováno 266 mil. m3 podzemních vod. V případě řady privatizovaných podniků přebírá závazky za úhradu sanačních prací stát prostřednictvím Fondu národního majetku. Současná smluvně garantovaná výše celkových nákladů na sanační práce je cca 110 mld Kč, reálné čerpání je předpokládáno ve výši cca 40 % celkové smluvní částky. V případě bývalých vojenských prostorů opuštěných sovětskou armádou jsou náklady na sanaci hrazeny ze státního rozpočtu. Problémem zůstává odstraňování starých ekologických zátěží u restituovaného zemědělského majetku. Postupnou realizací sanačních prací, v rámci smluvně garantované státní podpory, a vlivem přírodních procesů (některé cizorodé látky podléhají biologické degradaci) bude míra rizika ze starých ekologických zátěží postupně klesat. 3.5.3 Aktivity k realizaci Krátkodobé, průběžné: - vypracovat metodu pro hodnocení rizika starých zátěží (MŽP, MZ, 1999), - hodnotit technologické postupy sanace starých zátěží z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí (MŽP, MZ), - provádět rekultivace skládek odpadů a území poškozených hornickou činností (MŽP, MPO), - provádět systematické analýzy zdravotních účinků, formou epidemiologických studií, v okolí skládek odpadu a zařízení na úpravu a spalování odpadů (MZ), - vypracovat programy k redukci kontaminace půdy a vody, které pocházejí z nekontrolovaných skládek odpadů (MŽP, MZe), - vytvořit systém pro nakládání s nemocničním odpadem, tj. selektivní sběr, spalování a další zacházení s nebezpečným odpadem ze zdravotnických zařízení (MZ, MŽP), - vypracovat legislativní řešení zemědělského využití kalů z čistíren odpadních vod komunálního charakteru, stanovení přísných podmínek aplikace odpadů do zemědělských půd a jejího kontrolního systému (MŽP, MZe, MZ). Střednědobé: - vytvořit ekonomické podmínky pro zhodnocení a využívání odpadů (MŽP, MPO), - dořešit problematiku záruk státu za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů (SÚJB, MPO). Dlouhodobé: - vytvářet podmínky pro minimalizaci vzniku odpadů, např. čistší produkce (MŽP, MPO). Více naleznete na http://www.szu.cz/chzp/nehap/_nehapcz.htm