Češi třídí odpad, ale dusí jím přírodu

Češi jsou mistři v třídění odpadů. Alespoň to dokládá nedávná studie Evropské unie, která Česko zařadila v tomto směru mezi vzorové země. Ještě že inspektoři EU nesledovali, kde jinde v Česku také odpad končí. Tak jako v minulých letech se i v letošním létě hromadí v lesích a podél silnic tuny odpadků.

Výjimkou nejsou ani nově vzniklé černé skládky. Za jejich likvidaci dávají některé obce milióny korun.

Například rozpočet brněnského magistrátu je tak ročně hubenější o čtyři milióny, Plzeň o pět set tisíc korun. Přitom v třídění odpadů je Plzeňský kraj nejlepší v republice. Minulý rok dokonce odsunul z prvního místa Prahu. Odpadků v místních lesích ale neubývá, spíše naopak.

"Je to rok od roku horší," řekl Právu Richard Havelka z plzeňské Správy veřejného statku (SVS). Kolem lesních cest se válejí křesla, skříně, kanapátka, koberce, pneumatiky. Z nejnavštěvovanějších míst odváží SVS odpady až třikrát týdně. "Celkově nás to stojí kolem půl miliónu korun ročně," řekl. Podle něho se situace skokově zhoršila před dvěma lety, kdy městské obvody výrazně snížily počet velkokapacitních kontejnerů umísťovaných v okrajových nebo rekreačních oblastech. "Ve výsledku na tom město moc neušetřilo," podotkl Havelka.

O lhostejnosti řady Plzeňanů k životnímu prostředí svědčí i drobné odpadky - papírky, kelímky, krabiček od cigaret - v rekreačních zónách města, především kolem Boleveckých rybníků. "Za rok toho nasbíráme na dvě stě tun. A to jsou v těchto místech rozmístěny odpadkové koše tak hustě, že by snad nikoho nemuselo obtěžovat k nějakému z nich dojít," uzavřel Havelka.

Chráněné oblasti trpí

Nejen s odhozenými odpadky, ale často i s černými skládkami musí bojovat správci chráněných oblastí po celé republice - na Kokořínsku, v Jeseníkách, v Blansku. "Množství i objem černých skládek se poslední roky nemění," řekl Právu vedoucí blanenského odboru životního prostředí Pavel Konečný. Podle něho pouze obce v Moravském krasu na pořádek pečlivěji dohlížejí, mají příjmy od turistů a snaží se, aby prostředí bylo co nejčistší.

"Lidé, kteří dělali nepořádek v přírodě, v chatových oblastech i příměstských lesích, jej budou dělat vždycky. Není to záležitost legislativy, ale pohodlí. Než jet několik kilometrů do sběrného dvora, hodím zbytek ledničky do příkopu," potvrdil zástupce vedoucího odboru životního prostředí brněnského magistrátu Josef Černý.

"V poslední době jsem byl párkrát v terénu a třeba ze Šeráku jsem donesl igelitku plnou odpadků, které turisti vyházeli okolo značeného chodníku," řekl Právu šéf Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jan Halfar s tím, že ochranáři občas narazí i na černé skládky.

Děti jsou ukázněnější

"Jedna se objevuje opakovaně i v přírodní rezervaci Niva řeky Branné. Zřejmě je to tím, že je hned u silnice," uvedl s tím, že přitom obce v Jeseníkách nejen místním, ale i chalupářům vycházejí vstříc, když pro ně zajišťují kontejnery, kam odpady mohou bezplatně ukládat. "Obecně mám ale pocit, že neukázněných ubývá. Třeba u dětí pokrok evidentně nastal. Vzdělávání u nich v tomto směru funguje," dodal Halfar.

Stejnou zkušenost mají také Lesy a rybníky města Českých Budějovic. "Po školním výletě máme plné koše," říká jejich ředitel Pavel Hartman.

"Hory pravidelně čistíme v červnu a v září. Předloni jsme při červnové akci nasbírali asi padesát pytlů. Teď to bývá tak polovina. Důvodem není pochopitelně větší lenost sběračů," shrnul šestileté zkušenosti mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Za kladným vývojem vidí masivní osvětu ochranářů.

Nemalou roli hrají i samotní malí čističi hor, kteří také vlastním příkladem působí na svoje vrstevníky. "Naším cílem je, aby si návštěvníci Krkonoš věci, které do hor přinesli, odnesli zase zpátky. Zkrátka aby za sebou nic nenechávali," konstatoval.