Primátor Raduan Nwelati: Na projektu třídění odpadů nechce Mladá Boleslav vydělat, je to úplně o něčem jiném!

MLADÁ BOLESLAV - Revoluční myšlenka, sci-fi, bláznovství, předvolební boj. Tak se hovořilo před  volbami o slibech boleslavské ODS , které se týkaly projektu třídění dopadů a slev pro občany, kteří budou třídit.

Jenže projekt se rozjel. A vše nasvědčuje tomu, že je úspěšný. I když vedení města přiznává jeho porodní bolesti a rozhodně si nemyslím, že je geniálně zaveden, je tu určitá spokojenost. Právě o třídění odpadu v souvislosti s motivacemi pro občany jsme hovořili s primátorem Mladé Boleslavi Raduanem Nwelatim.

Ve volebním programu jste se kasali, že zavedete pro občany motivační prémie, pokud se zapojí do programu třídění odpadů, který zavedete. Mnozí se vám smáli.
To je pravda. Ve volebním programu jsme tvrdili, že zavedeme nějaký systém ekologické likvidace odpadů. Ve spolupráci s odborníky jsme připravili projekt. Byl postaven na tom, že se občané zapojí do projektu dobrovolně a dobrovolně budou třídit svůj komunální odpad. Následně získají slevu z poplatku za svoz z komunálního odpadu. To byla základní myšlenka, kterou jsme uvedli do života.

Jak jste se zapojením občanů spokojen?
Byl jsem mile překvapen počtem lidí zapojených do projektu – zatím je to zhruba 5,8 procenta obyvatel, a to považuji za vysoké číslo.

Byly problémy při startu?
Pochopitelně. Projekt není jednoduchý, a tak se objevily problémy – třeba že pytle, které občané dostávají, jsou velké, že otevírací doby sběrných míst nejsou ideální. Porodní bolesti projektu se pochopitelně řešily.

Po půlroce jste projekt vyhodnotili?
Ano. Půlrok uběhl, projekt jsme vyhodnotili a mohli jsme konstatovat, že se lidé opravdu snaží třídit.

Ale také jste zjistili, že jsou určité výhrady.
I tady musím říci: Ano: Zjistili jsme, že poskytované slevy nejsou až tak motivační. Že se může stát, že občan třídí a má pocit, že třídí velmi intenzivně, ale sleva podle něho je mírná. A my jsme museli uznat, že je to pravda. Naším cílem není, aby na nejvyšší bonus dosáhlo jen několik lidí, ale naopak co nejvyšší počet domácností.

Co s tím?
Proto se připravila úprava bodového systému tak, aby větší část lidí zapojených do programu dosáhla na nejvyšší možnou slevu. A o tom budou jednat ještě letos zastupitelé.

Pokud úpravu vyhlášky schválíte, bude platná už pro letošní druhé pololetí?
Ano. Chtěli jsme to udělat i zpětně za první půlrok, ale to z hlediska legislativy nelze. Tehdy prostě platila jiná vyhláška.

Kolik lidí z počtu domácností, kteří třídí, na tu nejvyšší slevu v prvním půlroce dosáhlo?
Jen 7 procent lidí. Naopak 75 procent dosáhlo na tu nejnižší slevu.

Připomeňte, kolik činí sleva?
Je to odstupňováno a je to 10, 30, 60 a 90 korun za půl roku.

Jak se vlastně bonus uplatňuje?
Na základě informací ze sběrných míst je vypočítána sleva a domácnosti dostávají složenky na úhradu. Na nich je už sleva rovnou odečtena. Na rubu složenky je pak rozpočet celé kalkulace. Tedy je tam kontrola pro občana, zda to bylo spočítáno správně.

Máte pocit, že se zlepšil poměr tříděného a netříděného odpadu?
Nejprve jsme byli zklamaní tím, že netříděného komunálního odpadu neubylo. Proto jsem chtěl ihned vysvětlení od odboru služeb, aby mi vysvětlil, jak je to možné. A vysvětlení je jednoduché. Když jsme se ohlédli zpět, tak jsme zjistili, že každým rokem svým způsobem narůstal netříděný odpad. A nyní se navýšení zastavilo. A to je úspěch.

Budoucnost projektu?
Musíme samozřejmě na něm dále pracovat. Zvažujeme, jak by lidé mohli odevzdávat tříděný odpad jednodušeji. Třeba zda není cesta, aby jezdily sběrné vozy, které by nabíraly odpad u popelnic. Zároveň by ihned na místě načítaly čárové kódy pytlů.

Jak daleko je tato myšlenka?
Uvažujeme, že to zkusíme v jedné lokalitě.

Nebudete rozšiřovat sběrná místa?
I o tom se mluví. Jenže my jsme se podívali na skladbu třídění. Tedy zda se třídí více v okolí sběrných míst.

A výsledek?
Zjistili jsme, že to nemá právě se sběrnými místy žádnou souvislost. Ale chápeme to, že může být někdy problém dopravit odpad do sběrného místa. Proto zvažujeme i tuto variantu.

Kde jsou vlastně sběrná místa?
U základní školy Pastelka a u Akumy na Podolci jsou sběrné dvory. Nově zřízená sběrná místa jsou na Kolonce u bývalé dětské nemocnice a na Slovance za Telecomem. Tříděný sběr lze odevzdávat i na michalovické skládce a v sídle firmy Compag ve Vančurově ulici.

Kolik platí občan za rok za svoz komunálního odpadu?
Ten poplatek je 400 korun na osobu.

Takže kolik může čtyřčlenná rodina za rok ušetřit?
Čtyři členové zaplatí poplatek 1600 korun za rok. Pokud jsou zapojeni v systému třídění a dosáhnou na nejvyšší slevu – 180 korun na osobu – tak sleva v této rodině činí 720 korun za rok. Rodina tedy zaplatí 880 korun.

Jak funguje ekonomika v této „odpadové“ oblasti?
Od specializované firmy jsme za třídění získali za první půlrok 400 tisíc korun navíc. Na slevách jsme občanům vydali 140 tisíc. Já jsem říkal, že to, co se vydělá, by se z velké části mělo vrátit zpět občanům. To se zatím nedařilo, ale určitě se to zlepší. Samozřejmě tady jsou náklady se zřízením sběrných míst a provozem. Vše vyhodnocujeme. Jenže tenhle projekt jsme nezaváděli s myšlenkou, aby město vydělalo. To je o něčem jiném. Děláme to kvůli výchově občanů ke třídění a tím tedy ke zlepšení životního prostředí.

Zpočátku vaše myšlenka vypadala, protože přišla před volbami, jako promyšlený předvolební tah. Naštěstí pro občany tohle nebyl jen planý slib a vy jste ho dotáhli do konce. Máte radost z toho, že se o váš projekt, který funguje, zajímají i jiná města a že jste první, kdo se do něho pustil?
Zatím takový projekt nikde jinde nefunguje, to je pravda. Ale ještě se vrátím k vašim slovům, že jsme projekt dotáhli do konce. Zatím jsme ho rozhodně do konce nedotáhli, pracujeme na tom, abychom ho dotáhli do nějaké úrovně. Pořád se bude muset vyhodnocovat, pořád se bude vylepšovat a zdokonalovat. Zájem ostatních vidíme, vítáme ho a jsme moc rádi, že jsme byli první.. Dokonce se připravujeme na prezentaci projektu na ministerstvu pro životní prostředí.
 Jiří Macek