Na přístupu radnic záleží nejvíce

Už letos by Česká republika měla splnit svůj závazek vůči EU a zvýšit objem zpětně odebraného a vytříděného elektroodpadu na hodnotu nejméně 4 kg "na hlavu" ročně, tedy na celkem asi 40 tisíc tun. Připomeňme, že loni bylo podle dosavadních odhadů takto vybráno zhruba 25 tisíc tun vysloužilých elektrozařízení, což odpovídá 2,5 kg na obyvatele. Přitom průměr zemí původní "evropské patnáctky", jak připomíná Mgr. Jan Vrba, jednatel společnosti ASEKOL, činí 9,6 a ve Skandinávii dokonce až 14 kg zpětně odebraného elektroodpadu.

I proto společnosti provozující kolektivní systémy zpětného odběru letos, jak o tom píšeme na dalších stranách, přicházejí s řadou motivačních programů a bonusů zejména pro obce, neboť kromě samotných prodejců elektrozařízení je to hlavně municipální sféra, která může zpětný odběr ovlivnit nejvýrazněji. ASEKOL, EKOLAMP či Elektrowin jsou ovšem také připraveny radnicím ještě více pomáhat při osvětě a propagaci zpětného odběru mezi občany.

NETRATÍ ANI OBECNÍ KASY, ANI ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Nejde však pouze o závazek ČR vůči Bruselu, byť jeho nesplnění by mohlo přinést i sankce. Pokud vysloužilá elektrozařízení nekončí ve směsném komunálním odpadu, či v horším případě na černých skládkách, ale mohou je zejména za asistence obce převzít kolektivní systémy zpětného odběru k následné recyklaci, je to výhra pro životní prostředí nejen v dané lokalitě. Takový postup totiž může obecní kase nejen uspořit, ale dokonce ještě přinést i další peníze.

Tak třeba v Kralupech nad Vltavou, městě se 17 232 obyvateli, dokázali loni díky osvětě mezi občany a dobrému organizačnímu zajištění v místním sběrném dvoře od lidí vybrat mj. 1154 televizorů a monitorů a jen pro společnost ASEKOL dalších 4175 kg ostatních vysloužilých elektrozařízení. Sběrný dvůr provozovaný společností TSM Kralupy n. Vlt. (příspěvková organizace města) však zajišťuje zpětný odběr i pro společnosti Elektrowin (chladničky, mrazničky a další velké domácí spotřebiče typu praček, myček, sporáků či malé spotřebiče jako domácí nástroje a nářadí, rychlovarné konvice, kulmy apod.) či EKOLAMP (osvětlovací zařízení od lineárních a kompaktních zářivek přes různé typy výbojek až po další osvětlovací zařízení). "Pokud se občané snaží a pamatují na to, že vysloužilá elektrozařízení nepatří do směsného komunálního odpadu, ale přivezou je na náš sběrný dvůr, budou se náklady na svoz komunálního odpadu snižovat a město nebude muset přistoupit ke zvyšování poplatků, které mu umožní novela zákona o odpadech," uvedla Helena Traxlová z odboru životního prostředí kralupské radnice.

SBĚRNÝ DVŮR MOHOU DOPLNIT I KONTEJNERY VE MĚSTĚ

Stejný názor na výhodnost zpětného odběru zastávají i v Nejdku, kde sběrný dvůr patřící městu provozuje společnost Fortygo. Podle Bc. Šárky Kočanové, vedoucí odboru stavebního úřadu a životního prostředí městského úřadu, však nyní radnice velmi reálně uvažuje o tom, že by se v osmiapůltisícovém městě navíc rozmístily i kontejnery na sběr drobného elektroodpadu pro společnost ASEKOL. "Pobídl nás k tomu i nově založený Fond ASEKOL, který v programu Intenzita může takové kroky města finančně podpořit," konstatovala Bc. Šárka Kočanová (více k Fondu ASEKOL na str. 19 - pozn. redakce).

Z Ivanovic na Hané vedoucí odboru hospodářsko-správního Hana Dostálová připomněla: "Jakmile u nás začal fungovat sběrný dvůr a vstoupili jsme do kolektivních systémů zpětného odběru, městu se snížily náklady na likvidaci elektrozařízení, která byla dříve občany odkládána do kontejnerů na směsný komunální odpad a musela být likvidována v kategorii nebezpečný odpad. Neméně důležitý je i fakt, že s otevřením sběrného dvora zmizely v našem katastru černé skládky." A doporučení ze třítisícových Ivanovic na Hané? "Každé obci, která tak dosud neučinila, radíme, aby do kolektivního systému určitě vstoupila. Vždycky je to velký přínos pro občany i pro životní prostředí," zdůraznila Hana Dostálová.