Nanotechnologie: Velké přísliby i značná rizika nanotrubic

 

Předpovědi fantastických možností nanotechnologií v elektronice, vojenství, chemickém a textilní průmysl, ale i v kosmetice či medicíně vyvolaly jakousi „nanohorečku“. Jen v roce 2005 bylo do nanotechnologií investováno nejméně 10 miliard dolarů. Nově publikované vědecké práce však též upozorňují na vážná zdravotní a ekologická rizika nanotechnologií. 

Toxické zplodiny z výroby nanočástic

Základem nanotechnologií jsou nanočástice z různých materiálů (nejčastěji z uhlíku) a různého tvaru, jejichž velikost je řadově tisíckrát menší než je průměr lidského vlasu. Nanotechnologie jsou považovány mimo jiné za příslib pro udržitelný rozvoj, protože by se mohly podílet na řešení některých ekologických problémů a napomoci zvýšení efektivity využívání energie a surovin.  

Doposud převládající nadšení pro nanotechnologie poněkud zchladila skupina amerických vědců, která v polovině srpna na zasedání Americké chemické společnosti zveřejnila výsledky výzkumu, jež identifikoval řadu toxických či rakovinotvorných zplodin z výroby uhlíkových nanotrubic (CNTs).  

Studium možných rizik nanotechnologií se doposud soustřeďovalo převážně na výzkum přímého ohrožení zdraví samotnými nanočásticemi. Studie prováděné na myších už prokázaly, že nanočástice mohou poškozovat plíce. Ale znalosti vědy zatím nestačí ke stanovení rizika pro zdraví lidí. Ještě méně bylo vědcům známo o účincích vedlejších produktů nebo odpadů z výroby nanočástic. Proto se američtí výzkumníci z Massachusetts Institute of Technology a Woods Hole Oceanographic Institution soustředili na analýzu zplodin, které vznikají jako nežádoucí vedlejší produkty pří výrobě uhlíkových nanotrubic.  

Měření prováděli v malém laboratorním zařízení pro výrobu CNTs a identifikovali nejméně 15 aromatických uhlovodíků, jejichž nebezpečné vlastnosti byly prokázány například při studiu poškození zdraví cigaretovým kouřem nebo výfukovými plynů automobilů. Podle spoluautorky výzkumu Desirée Plata byl při výrobě CNTs identifikován také rakovinotvorný benzo-a-pyren a škodliviny schopné podílet se na vzniku fotochemického smogu i na formování přízemního ozónu, který poškozuje dýchací cesty člověka i rostliny, včetně zemědělských plodin. 

Nyní se podle vyjádření Desirée Plata výzkumný tým ve spolupráci se čtyřmi významnými americkými producenty nanotrubic pokusí najít efektivní strategii, jak učinit výrobu CNTs ekologicky bezpečnější. Může jít o změny technologie tak, aby se snížilo množství toxických zplodin, ale také o použití speciálních filtrů nebo praček plynů, které by nebezpečné zplodiny zachycovaly.

Nebezpečné vlastnosti nanočástic

Ve stejné době publikoval vědecký časopis Environmental Health Perspectives práci skupiny švýcarských vědců, která shrnuje znalosti současné vědy o působení uhlíkových nanotrubic na lidské zdraví a životní prostředí.  

Již řadu let je známo, že nanočástice snadno pronikají do lidského těla. Bylo prokázáno, že jsou biologicky aktivnější než větší částice, neboť mají větší měrný povrch. Jak jsou nanotrubice vstřebávány do organismu, jak jsou metabolizovány, jak toxicky působí i jak jsou z organismus vylučovány závisí na jejich fyzikálně-chemických vlastnostech (na velikosti, tvaru, povrchu, chemickém složení atd.), které ovlivňují podmínky jejich výroby a použití.  

Doposud provedené výzkumy ukazují, že uhlíkové nanatrubice jsou v životním prostředí biologicky dostupné pro živé organismy. Vlastnosti CNTs naznačují jejich schopnost dlouhodobě přetrvávat v životním prostřed (vysoká perzistence) a hromadit se v potravních řetězcích (bioakumulace). Tyto vlastnosti vzbuzující značné obavy lékařů i ekologů, protože právě perzistentní a bioakumulativní látky (dioxiny, PCB, DDT, chlorované pesticidy, bromované zpomalovače hoření atd.) patří mezi ty, které v minulosti způsobily vážné poškození zdraví lidí a významné škody na životním prostředí.

Švýcarští vědci ve své zprávě konstatují, že „přesná identifikace zdravotních a ekologických rizik je bezpodmínečně nutnou podmínkou pro úspěšné zavedení CNTs v budoucích spotřebitelských aplikacích“. Řada lékařů a přírodovědců, ale také odborové svazy, ekologické a spotřebitelské organizace se proto vyslovují pro urychlené stanovení zákonných pravidel pro testování bezpečnosti výrobků založených na nanotechnologiích.

Pozn.:Evropská Komise přijala nedávno doporučení "Pravidla chování při zodpovědném výzkumu nanověd a nanotechnologií".

ZDROJ:http://suta.blog.respekt.cz