Dědici ojetin plačte, stát chce výpalné

Všichni se navážejí do pohřebních služeb, že zdrceným příbuzným účtují předražený servis. Jenže fakturou za smuteční obřad řetězec tučných poplatků teprve začíná.
Ještě než věnce zvadnou, obešle pozůstalé notář. Rodina si ho vybrat nemůže, je jí úředně přidělen. Honorář notáře závisí na hodnotě zděděného majetku. Tu spočítá soudní znalec. Je také drahý a bere svá procenta z odhadní ceny každého keříku rybízu na zděděné zahrádce.
Od nového roku vstupuje do hry o dědicovu peněženku novela zákona o odpadech. O svůj vlčí haléř se přihlásí Státní fond životního prostředí. Bude chtít za stařičké auto po rodičích až deset tisíc korun. Tolik totiž bude stát registrační převod starého vozu na nového majitele. V tomto případě na dědice vozu nesplňující emisní limity dané normami Euro 3 nebo Euro 4.
Že chce dát dědic letitého trabanta nebo škodovku rovnou do kovošrotu, kam dávno patřily, jenže zesnulý tatínek to za svého života nepřipustil? Poplatku stejně neunikne. Úřady nezajímá, zda s autem budete jezdit, nebo je ihned necháte ekologicky zlikvidovat. A v tom je kámen úrazu.
Nově vyměřený poplatek za převod starého auta je ve skutečnosti ekologickou daní za provoz hlučných pomalých vozidel s nedokonalým spalováním benzinu a vysokou spotřebou. Ministerstvo životního prostředí říká, že novela zákona o odpadech zamezí obchodování s neekologickými ojetinami, protože se stanou neprodejné. Paradoxně však trestá i ty, kteří také mají na srdci ochranu životního prostředí.
Dát auto k ekologické likvidaci smí pouze majitel nebo dědic schválený soudem. Vyřízení dědictví včetně soudu trvá zpravidla rok. Celou tu dobu je nutné platit povinné ručení, i když auto neujelo ani kilometr.
Teprve s papírem od soudu lze vozidlo nechat odtáhnout do autorizovaného kovošrotu. S potvrzením o likvidaci a plechovými "espézetkami" se dědic vozu vydá na dopravní odbor obecního úřadu. Tam se po vyplnění tří formulářů stane na několik sekund formálním majitelem již neexistujícího auta.
Až dosud byl úkon zdarma, od Nového roku bude změna vlastníka stát dědice až deset tisíc korun. Po odbytí zmíněných procedur může být sešrotované auto konečně vyřazeno z centrálního registru vozidel. Dědic se tím zbaví nutnosti platit povinné ručení.
Tažení proti neekologickým autům je nepochybně užitečná věc, chceme-li dýchat o něco lepší vzduch. Jenže novela odpadového zákona nepostihne současné majitele přestárlých vozidel, kteří s nimi jezdí a nehodlají se jich vzdát ani po Novém roce. Finančně si dokročí na rodiny těch, kteří by vůz rádi odevzdali k ekologické likvidaci, ale vzhledem k svému věku už to nezvládnou.
Kdyby v novele skutečně šlo o životní prostředí, provázela by zákon o odpadech osvětová kampaň na podporu sběru vysloužilých veteránů silnic. Místo toho bude pro občany už teď administrativně složitá procedura likvidace autovraku ještě náročnější.
Nekamenujte pohřební službu za předražený servis. Pro poslední rozloučení s plechovým nebožtíkem bude také nutno sáhnout pořádně hluboko do kapsy.

Alice Olbrichová
redaktorka týdeníku Ekonom